Autor: Lucie NESTO

Plié!

Zveřejněno uživatelem | 28. 02. 2017 | |

Myslím, že jsem si vždycky přála holčičku. A k tomu patří ty holčičí věci. Copánky, šatičky, tanečky. Holčička baletka, taková krásná představa… 
Dcera s tím baletem přišla sama. Líbila se jí ta hudba, ty ladné pohyby, pak jsme jí vzali do Národního na Louskáčka, což tomu dalo nový rozměr. Přání chodit do baletu vyjádřila jasně, ale já jsem najednou nebyla až tak nadšená. Přečtete si něco na internetu, představíte si tu zátěž… A vždycky musíte tak trochu počítat s možností, že to dítě nadchne třeba i na celý život. A co když nebude stačit, že jí to baví, ale bude se řešit, že na to třeba nemá postavu… To vám všechno proběhne hlavou. 
Ale já to s ní zkusila. Zapsala jsem jí do klasického baletu a zatím jsme všichni nadšení. Samozřejmě to baví hlavně slečnu, ale i my ostatní žijeme tím, jak je natěšená, zanícená, jak si pořád pouští hudbu a tančí:). Každou chvilku. Má cit. A pro mě je to samozřejmě zdrojem inspirace. Ráda jsem si tuhle etapu zachytila na pár fotkách. 
Nevěřila bych, že naše ukecané a neposedné dítě vydrží hodinu a půl baletit. Byla jsem skeptická. Zatím to ale vypadá jako skvělá volba. A když to nepůjde, zkusíme něco jiného. Někdy zaslechnu rozhovor rodičů o talentu jejich dětí, mají s nimi plány do budoucna, očekávání. To já nemám. Navíc mi extrémně vadí chlubení a rivalita. Možná jsem málo náročná, ale dělám to tak, jak to cítím. 

L.

Přečtěte si více

Oslava pro baletku

Zveřejněno uživatelem | 26. 02. 2017 | |

Byla to první dětská oslava. A tím „dětská“ myslím to, že si Ema pozvala svoje kamarády. Maminky jsou zároveň i moje nejbližší, takže myslím, že jsme si tu party užily i my – dospělé. 
Téma bylo jasné, přála si na dortu baletku. Já na ty marcipánové figurky po pravdě moc nejsem. Je mi jasné, že se to dětem líbí, ale vždy se mi dělá trošičku špatně, když třeba vidím v dětské puse černého krtka:-D. To je ale můj osobní problém, loni měla na jedné oslavě i Olafa. No a tak jsem po dlouhém prohlížení internetu zakoupila baletku porcelánovou, která mě nadchla. Líbí se mi, že je taková vintage. A taky se mi líbí představa, že nám zůstane na památku. Je z ní nadšená. 
Ohromně mi pomohla kamarádka a v podstatě sousedka Svatka, kterou můžete znát z blogu Coolinářka. Přichystala různé jednohubky, dortíky, makronky a stylové mini Pavlovy, ale také guacamole nebo kachní rillettes. Já jsem díky tomu měla možnost zaměřit se hlavně na dort a takové ty detaily jako náramky pro děti, a tak dále. Recept na dort už znáte, najdete ho tady. Jen jsem ho udělala z deseti vajec, do krému přidala jahodový rozvar, ale čerstvé maliny také nechyběly. Ozdobila jsem ho máslovým krémem, který, uznávám, byl spíš na efekt:-D. 
Kamarádka Magda alias Nana PARTY mi zase pomohla s výzdobou, když mi dodala brčka a vyrobila krásné výřezy baletek a labutí. 
Z oslavy mám moc dobrý pocit, děti si party užily, jídlo se snědlo, bylo to fajn. Všem jsem moc vděčná za účast a krásné dárky. Tak snad zase za rok…možná…až si odpočinu:-D.

L.

Přečtěte si více

Udělej si sám

Zveřejněno uživatelem | 9. 02. 2017 | |

Občas se mi na focení hodí nějaký doplněk. Většinou propriety někde objednám, ale není nad ruční práci. Každý takový výrobek se však pěkně prodraží – zvlášť, pokud ho chcete přesně podle představ, na zakázku. Každý fotograf by měl být takový Ferda mravenec. Za jednou fotkou je vždycky hodně práce a také různě složité přípravy, ale ono se to vyplatí. 
Teď jsem se odhodlala ke korunkám/čelenkám pro svoje klientky/modelky. Dostala jsem pár dotazů, tak tady máte nějaké detailní fotky výrobků a fotky finální. Stačí trpělivost, obyčejný základ na čelenku, pružný vlasec, tavná pistole a pár komponentů (ty sháním různě možně, co mi padne do oka) a sněhová královna je na světě:). Není to dokonalé, ale na fotky to stačí.  
A ta moje malá princezna má taky něco na hraní:). Já už se těším na něco jarního…

L.

Přečtěte si více

Pro zvědavé děti

Zveřejněno uživatelem | 7. 02. 2017 | |

Věděla jsem, že tuhle knížku o lidském těle musíme mít. Vlastně by jí mělo mít asi každé malé dítě, protože je úžasná. Naše slečna se o tělo zajímá už dlouho. Můj muž je v tomhle směru fundovaný, takže jí všechno pěkně vysvětlí, ale přece jen, ta vizuální, ilustrativní stránka věci je důležitá. 
Knížka ukazuje základní anatomii a tělesné procesy zábavnou formou. Jistě, je pro ty nejmenší, pro předškoláky. Stránky si můžete prosvítit baterkou, je k tomu jednoduchý komentář a moc pěkné ilustrace. I formát se mi líbí. Vyfotila jsem jí v rychlosti, než jsem šla pro slečnu do školky. Dostane ji totiž k narozeninám a vím, že bude nadšená. 
Svojtka teď vydává samé nádherné knížky. Už někdy od prosince vám chci poreferovat o jedné, ke které se váže naše návštěva baletu, tak snad příště…
Tuhle knížku prostě doporučuji!

Přečtěte si více

Jaro bude žluté

Zveřejněno uživatelem | 2. 02. 2017 | |

Slečna už má tenisky na jaro. Vybírala si je sama. Snažím se nechávat jí víc prostoru v rozhodování a vždycky jsem zvědavá, co vybere. Jsem překvapená, že nesáhla po růžové variantě. Je pravda, že má ráda žlutou, kterou vnímá jako veselou. 
Botičky jsou od slovenské rodinné firmy RAK a jsou parádní, kvalitní, pohodlné, lehké. Moc se mi líbily i bačkůrky, ale ty jsem zrovna nedávno pořídila. Jejich jedinou „nevýhodou“ je fakt, že končí velikostí 28 (zrovna ta naše). 
Ráda podpořím a doporučím každý kvalitní produkt, ať už český, nebo od sousedů. Škoda, že jsem tuhle značku objevila pozdě. Určitě se na Gugenio, kde jsou k dostání, nezapomeňte podívat. 
L.

Přečtěte si více

Na recepty

Zveřejněno uživatelem | 25. 01. 2017 | |

Moje máma má takový sešitek s japonským vzorem, do kterého odjakživa zapisovala recepty. Vybavím si ho celkem zřetelně, jako malá jsem si ho prohlížela, osahávala ho, listovala v něm. Sem tam byl flek od pečení, místy vložený kousek papíru, nějaká moje malůvka a poznámka by se tam také našla. 
Já měla na recepty místo sešitu takové kroužkové album a nebylo to úplně ideální. Dlouho jsem koukala po něčem vhodnějším, až teď nedávno jsem narazila na Webster’s Pages Traveler’s Notebook. V eshopu PaperoAmo (odkud jsou i kartičky a samolepky z kolekce Život je krásný) byl zrovna skladem, tak jsem rychle vzala jediný dostupný kousek v designu Walnut. Není kožený, ale to jsem ani nevyžadovala. Moc se mi líbí vnitřní systém, mám ráda kapsy a kapsičky, líbí se mi možnost vložit několik sešitků. 
Je to jako se vším, chce to čas. Ale věřím, že se nějaká ta chvilka, většinou v noci, najde, něco dopíšu a nalepím. Vlastní fotky výrobků a společných chvilek v kuchyni totiž nebudou chybět. Na ty si udělám čas ráda, protože slečna jednou bude potřebovat rodinnou kuchařku, až se odstěhuje do své vlastní domácnosti. Radši o tom ale zatím moc nepřemýšlím:)).

Přečtěte si více

Novinky v domečku

Zveřejněno uživatelem | 23. 01. 2017 | |

Přes Vánoce se v domečku děly menší změny. Slečna dostala novou kuchyň s ostrůvkem a růžovou lednicí. Moc po ní toužila, tak se Ježíšek smiloval, byť byla opravdu drahá. A také si moc přála růžová křesílka. Dolní pokojík byl totiž dlouho volný. Na narozeniny do něj přibudou noví obyvatelé – babička s dědečkem:). A také už domek není na zemi, ale stojí pěkně na stolečku. Tolik se tam nepráší a slečna už se nemusí plazit. I tohle řešení je ale provizorní.
Dnes byl u nás totiž truhlář, aby zaměřil pokoj a vyslechl si představu. Věci se daly do pohybu rychle, tak se těšíme:). A já se těším nejvíc na to, až nás opustí ten kašel. Kurýrujeme jako o život. Potřebuji zpátky do pracovního procesu a slečna do školky. 

Přečtěte si více

Život je krásný

Zveřejněno uživatelem | 21. 01. 2017 | |

V lednu mám obvykle méně práce, tak už se tradičně snažím trochu víc zapracovat na albech. A zrovna mě k tomu nakopla i Anička z mého oblíbeného eshopu PaperoAmo, když mi s předvánoční objednávkou poslala nové Project Life kartičky navržené Lucií Barabas. Mají název Život je krásný a jsou opravdu moc hezky vyvedené, barevné, optimistické. Mockrát za ně děkuji, udělaly mi velkou radost.
Mám ke svým fotkám ráda tento font, hezky to koresponduje. Však i mé foto logo je podobné. 
Už se těším, až je založím, ale nejdřív musím objednat nové kapsy do alba. Poučena uplynulými lety, už se nebudu snažit o variabilitu kapes, ale objednám maximálně dva designy. Nebude to tak pracné. 

Doufám, že si užíváte víkend. Nás zastihla nemoc, kterou slečna opět donesla ze školky. A to jsme se zrovna chystali sáňkovat.
L.

Přečtěte si více

Hlavně šetrně

Zveřejněno uživatelem | 19. 01. 2017 | |

Mám citlivou pleť a roky se mi nedařilo najít takovou kosmetiku, která by mi vyloženě seděla. Byly doby, kdy jsem si myslela, že platí úměra čím dražší, tím lepší. Také jsem měla období, kdy jsem zuřivě kupovala určitý druh produktů a bavilo mě zkoušet nové a nové značky. To je dávno pryč. 
Mnohé krémy na citlivou pleť z lékárny mi vůbec nesedly a přání se omezilo už jen na to, abych druhý den po namazání nenašla na pleti apokalypsu. Až ve třiceti jsem přišla na to, že mi nejvíc sedí přírodní kosmetika. Konkrétně, Havlíkova Apotéka je hodně vychvalovaná a podle mě právem. Mám moc ráda jejich ranní čistící masku a dobře snáším krém Krásná slečna. Slečna už sice nejsem, ale Krásná paní je na mě moc výživná a to by špatně dopadlo. Oleje a čistící gely mi obecně nesedí. Od Weledy můžu snad úplně všechno, ale konkrétně tenhle mandlový čistící krém je moc fajn. Moc mě mrzí, že mi nesedla dánská bio kosmetika Urtekram, ale je pravda, že jsem zkoušela jen tu březovou řadu. La Roche Posay jsem používala roky a asi to chce změnu. Pro děti musím vychválit přírodní kosmetiku Hristina. 
Máte nějaký tip? Chtěla bych něco hodně hydratačního. Vždycky dám na něčí doporučení, tak teď koukám po kosmetice Kivvi, Dr. Hauschka, ale láká mě i Kiehl’s. 
A vím, že je to hlavně o genech, hormonech a životosprávě. Mám rezervy v jídle, jím hodně sladkého, ale alespoň se mi daří víc spát (předsevzetí).
L.

Přečtěte si více

Zima

Zveřejněno uživatelem | 17. 01. 2017 | |

…je letos pořádná. Sníh snad máme v lednu každý rok, ale že by u nás vydržel tak dlouho…paráda. Já nejsem žádný zimní tvor, zimní sporty mi moc neříkají, na lyžích jsem stála naposledy někdy v sedmnácti, navíc je mi prostě pořád zima. ALE…je to krásné na pohled. Užívám si to nejenom jako fotograf, ale i jako máma nadšeného dítěte. A ten pocit, když padá sníh…je jen málo takových věcí. Kouzlo.
Už někdy v říjnu jsem kupovala tenhle pletený set. Byla to láska na první pohled a já hned měla představu o tom, jak by ty odstíny asi vypadaly na fotkách. Je to trochu deformace, ale myslím, že celkem neškodná. A musím říct, že z toho setu měla velkou radost i sama slečna. Líbí se jí barvy a bambule. 

Na blogu bych toho chtěla během ledna stihnout ještě dost. Chtěla bych se zmínit o tom, jak jsme byli na baletu, co čteme, ale také poreferovat o nějaké kosmetice a o tom, jak pokračuji v naší rodinné kuchařce. 
Mějte se krásně!
L.

Přečtěte si více

Pro slečnu

Zveřejněno uživatelem | 12. 01. 2017 | |

Z miminka je slečna a kromě vkusu a zálib se mění i potřeby. Těmi potřebami myslím hlavně lepší uložení věcí a především pracovní kout. Letos by se tedy měla dočkat nového pokoje.
Dcera opravdu hodně kreslí a i když spoustu aktivit provádí na podlaze, já bych jí ráda pořídila pořádný stůl. Jistě, máme větší stůl v obýváku, ale přece jenom půjde za rok a půl do školy, takže bude potřebovat svůj prostor. Zároveň se pořád hýbe a natřásá před zrcadlem, takže efektivní řešení místa je potřeba, stejně jako holčičí, ale přesto minimalistický design.
Nábytek bude čistě bílý a na míru, ale nějaké barvy u doplňků si neodpustím. Dcera v procesu výběru samozřejmě figuruje, takže má své slovo. Ona vnímá detaily, barvy a má svůj názor. Má ráda růžovou, modrou a žlutou. Já jsem milovník mid century modern stylu, takže bych tyto barvy ráda zvolila v tlumené retro podobě. Růžová spíš jako blush pink, modrá s nádechem zelené, žlutá s hořčicovým tónem. Paletu ideálně doplní právě neutrální bílá, šedá, případně hnědošedá, tzv. taupe. 
V kurzu jsou velká kulatá zrcadla, kulaté věšáky, geo vzory a ovčí kůže (ať už pravé, nebo syntetické). Plakát si slečna vybrala sama, doplní ho nějaké fotky. Já už koupila neutrální povlečení, protože s větší peřinou jsem to musela řešit hned. Nebude chybět osvětlení a nějaká nástěnka.
Zcela jistě se to budování protáhne (truhláři toho mají vždy hodně), ale už se na to moc těším.

L.

Přečtěte si více

Nové kousky

Zveřejněno uživatelem | 9. 01. 2017 | |

Už jsem pár let matkou, takže prožívám hlavně ty dětské vánoční dárky. Ale moc ráda dárky dávám a samozřejmě i ráda dostávám. Kdo taky ne. Jen už dárky dávno nejsou to hlavní, co mám na Vánocích ráda. 
Mám svůj wishlist, ale ten funguje spíš jako moje osobní inspirace. V naprosté většině jsem to já sama, kdo si plní ta materiální přání. A tak mi to také vyhovuje. S manželem si děláme radost v průběhu roku, na narozeniny a výročí si většinou jen zajdeme na večeři, o Vánocích to bývá většinou jen jeden dárek. Loni jsem pod stromečkem našla až moc drahé dárky a letos jsem manžela varovala. 
Úplně klasické hodinky jsem si přála celkem dlouho. Dostala jsem je od maminky, která je má také. Já jí letos přikoupila řemínek na výměnu. Hodinky využívám hlavně při práci, kdy nemůžu koukat na telefon, ale musím hlídat čas. A je to samozřejmě krásný módní doplněk. Vybírání nebylo úplně jednoduché, ale věděla jsem, že by měly být stříbrné. Co se týče doplňků, nenajdete u mě nic výstředního, vždy jsou to minimalistické kousky. Nic okolo krku, náušnice miniaturní, tenký náramek a snubák nosím výjimečně. A jakmile přijdu domů, všechno sundávám. 
První Ray Bany jsem si koupila teprve nedávno. Rozhodovala jsem se mezi typem Erika a Clubmaster, oboje v černé. Tenkrát vyhrály ty první na celé čáře. Jsou prostě perfektní, matné a úžasně lehké, ale Clubmastery jsem z hlavy nevyhnala a musela je mít taky. Sluneční brýle jsou totiž věc, která je ke mně skoro přirostlá. Až na pár dní v zimě je mám neustále, miluji je. Tak byl manžel rád, že dostal tip. Já jsem zase pořídila Philips Sonicare, protože on klasicky nic nechtěl a vážně to s ním není lehké. Radost měl ale velikou. 
Kromě hodinek a brýlí jsem dostala nové kožené rukavice, společenské psaníčko, kosmetiku, nějaké vůně do bytu, plus obálky:)). 
L.

Přečtěte si více

Nový rok

Zveřejněno uživatelem | 7. 01. 2017 | |

Něco končí, něco začíná. Nemám to přelomové období moc ráda a nejsem v tom sama. Jsem naprosto spokojený člověk, který se raduje ze života, ale přesto se neumím ubránit zvláštnímu pocitu, který se objevuje pravidelně koncem prosince a mizí v druhé půlce ledna. Znervózňuje mě nejistota, očekávání, potřeba nastartovat se a zkrátka někde začít. Asi s tím nic neudělám, je to možná úzkost, která naštěstí vždycky brzy zmizí. 
Co mi v tom zvláštním období pomáhá? Obklopit se rodinou, přáteli, příjemnými věcmi, pustit si film, hezkou hudbu, naordinovat si procházky do přírody, dětský úsměv, sluníčko, uklidit byt od krámů, nedávat si velké cíle, těšit se na něco, počkat. 
Co bych si letos přála? Aby se nás drželo zdraví, protože pak je život fajn. A chci si dál bez výčitek užívat líné radosti, protože o tom ten život je.
Děkuji, že jste tu se mnou loni byli, občas mi napsali. Mám úžasné čtenáře.
Ať se vám daří a potká vás jen to dobré. 
Fotky vznikly na Nový rok. Mráz krásně kouzlil, díky slunci se všechno třpytilo a já, ač s antibiotiky, jsem se kochala. Slečna se radovala, že je jako v pohádce. 

L.

Přečtěte si více

Jsou pryč

Zveřejněno uživatelem | 30. 12. 2016 | |

Vánoce jsou pryč, ale byly krásné. Možná takové zrychlené, ale to je asi problém téhle doby. Chceme toho hodně stihnout, přitom bychom měli vypnout. A vlastně to se mi docela povedlo. U počítače jsem byla naprosto minimálně. Jsem vděčná, že za příbuznými nemusíme cestovat daleko, protože Vánoce trávíme rádi v klidu doma. 
Co se týče dárků, naše slečna byla letos obzvlášť nadšená. Dostala hodně z těch, které si přála. My jsme z těch rodičů, co dětem dopřejí i nějaký ten plastový kýč. Vím, že s minimalistickými dřevěnými hračkami by si nehrála, takže kvůli svému pocitu je pořizovat nebudu. Dostala vysněnou panenku, spoustu modelíny a výtvarných potřeb, nějakou tu Barbie, novou kuchyňku do domečku, a tak dále… Já jsem byla spokojená velice, muž také. Stihli jsme i nějakou tu návštěvu, aktivitu, sport, vánoční film, no a nezapírám, že se i jedlo. Upekli jsme husu, poprvé se mi povedly bramborové knedlíky. Přečetla jsem knihu, vyspala jsem se.  
A kdo mě čte už déle, tak ví, že bych nejradši zaspala Silvestr a Nový rok. Mívám splín a zvláštní náladu, to přetrvává. 
O svátcích jsem moc nefotila, ale do alba přece jenom něco potřebujeme… Ty rodinné sem nedávám. Doufám, že jste si Vánoce užili, podařilo se vám trochu odpočívat a být s těmi, které máte nejradši. A mě zajímá – co materiálního vám pod stromečkem udělalo největší radost? Já dostala nové brýle, které jsem si přála. Plnil váš Ježíšek sny a koukal třeba do wishlistu?
L.

 

Přečtěte si více

Domácí pohoda

Zveřejněno uživatelem | 22. 12. 2016 | |

Nevím, jestli je to tím, že zanedbávám podrobný úklid domácnosti, neřeším nepodstatné, nebo jsem naopak systematická, ale před Vánoci u nás každý rok panuje pohoda. Cukroví je hotové. Letos jsem vytvořila osm druhů – poprvé jsem zkusila išlské, poprvé mi chutná linecké (asi díky té úžasné rybízové marmeládě s rozmarýnem) a nejdřív mizí úlky (vosí hnízda). Dárky jsou nakoupené a pomalu i zabalené. Do obchodů nás už nikdo nedostane. 
A když je klid a pohoda, pustíme si film nebo pohádku, písničky a koledy, ale také čteme vánoční příběhy. Na to se každý rok obzvlášť těším. Moje kamarádka Svatka mi udělala velikou radost, protože sehnala už nesehnatelnou knížku s oblíbenými ilustracemi (Vánoční knížka pohádek, pověstí a koled, Kentaur). E. je z ní nadšená. 

Jsem šťastná, že si můžeme Vánoce užívat bez starostí. To bych přála i všem ostatním. Ráda prohlížím inspirativní profily na Instagramu, virtuálně navštěvuji všechny ty nádherné domovy plné lásky.
Podívejte se alespoň na ty mé nejoblíbenější, tentokrát z ciziny:
L.

Přečtěte si více

Perníčky 2016

Zveřejněno uživatelem | 20. 12. 2016 | |

Letošní perníčky jsou opět v podobném stylu jako loňské roky – folklorní motivy, jednoduché tvary, těsto i poleva stále stejné. 
RECEPT si oblíbilo mnoho z vás, vidím i vizuální inspiraci, což mě velice těší. A vždy mi udělá radost, když dostanu zpětnou vazbu, případně mě třeba označíte u příspěvku, abych mohla nakouknout.
I letos jsem některé tvary vykrajovala podle šablony z papíru (koník, ptáček, ozdoba), ale na příští rok to vymyslím lépe. Není to zrovna efektivní. 
Zdobila i slečna, ale příště jí udělám víc tekutou polevu. I tak se jí ale moc dařilo a sama byla s výsledkem spokojená. 
Na Instagramu jste mě tedy pořádně pochválili, na což ani nejsem zvyklá. Když otevřu Google, každá druhá hospodyně zdobí líp než já, takže si říkám, že jde asi spíš o fantazii. A kdo si myslíte, že na to nemáte, tudíž to radši ani nechcete zkusit, pamatujte, že ty jednoduše ozdobené perníky jsou stejně nejhezčí. A komu se nechce dělat poleva, dejte tam mandličku;-).

Dnes jsem dokoupila zbývající dárky a dodělala poslední druh cukroví. Upřímně už na to sladké ani nemám chuť, těším se na salát. A na zdobení stromečku. Kdyby bylo po mém, tak už stojí, ale můj muž trvá na tom, že to bude každý rok až 23.12. 
L.

Přečtěte si více

Trocha sněhu, hodně radosti

Zveřejněno uživatelem | 19. 12. 2016 | |

Včera nasněžilo. Nic moc pokrývka, však k radosti to stačí. U nás ten sníh nikdy moc dlouho nevydrží, ale v lednu to snad bude zase lepší a trvalejší. Vytvořila jsem korunku pro zimní královnu, tak ať můžeme udělat nějaké parádní fotky:).
Čeká nás poslední bruslení v tomhle roce, slečnu to moc chytlo. Je to teď naše velká krasobruslařka. A pod stromečkem na ní bude čekat nádherná panenka s bruslema:). Jsem zvědavá, co na ní řekne. 
Letos ten advent zase tak utekl. Nikdy se mi nechce řešit Vánoce v listopadu, ale možná je to jediný způsob, jak všechno stihnout. A nebo se tím prostě nestresovat:). Volím tu druhou možnost.
L.

Přečtěte si více

Betlém

Zveřejněno uživatelem | 14. 12. 2016 | |

 Tuhle knížku mnozí z vás znají a mohli jste si jí všimnout v minulém příspěvku. Chtěla jsem jí pořídit už předloni, ale slečna byla malá a knížka rychle vyprodaná. Letos jsem udělala větší nákup knížek s vánoční tématikou, takže tahle nemohla chybět. Čteme si z ní v podstatě každý den, je oblíbená. 
O betlém se naše Ema zajímala už loni, to jsme jí ukázali jeden v kostele, na náměstí, dostala k tomu menší přednášku. Letos jsem jí přečetla povídání v knížce a viděla pardubický betlém na náměstí. 
V oblíbeném adventním kalendáři od Déčka zahlédla návod na papírový betlém, tak za mnou přišla, já jí ho vytiskla a ostatní už bylo na ní. Ona je totiž neuvěřitelně trpělivá a samostatná. Vybarvila, vystřihla a nalepila všechny postavičky v podstatě bez pomoci, já se mohla soustředit na vaření a pečení. Jestli na ní něco obdivuji, pak to není nějaká speciální dovednost, kterých má jistě hodně, ale vlastnost dotáhnout věci do konce. Protože když něco tvoří, tak to dokončí.

Jak jste na tom s přípravami? Věřím, že si taky užíváte advent bez stresu. Jen to každý rok utíká o něco rychleji. Chybí mi ještě nějaký ten druh cukroví, rozeslat přání, dokoupit pár dárků, uklidit pár věcí, dodělat nějaké resty. Ale to se zvládne…:).
L.

Přečtěte si více

Reklama