Trvalo to dlouho, ale do naší (zatím skromné) sbírky přibyli dva noví prstoví maňásci – kluk a holka. Oproti výrobě zvířátek, o kterých jsem psala TADY, musím přiznat, že tohle byla piplačka už i na mě. Barevné oblečky z několika částí, ruce, nohy, detaily… pořád bylo potřeba měnit nitě, přemýšlet, jak kterou část k sobě spojit… výsledek není zdaleka stoprocentní, jak bych chtěla, a ke konci už síly docházely, a tak si myslím, že příště budu hledat ispiraci opět ve zvířecí říši a na nějaké princezny si nechám alespoň dočasně zajít chuť. Nicméně radost ti dva pidižvíci, zdá se, udělali. Madla je zpozorovala v procesu tvorby a hned se po nich začala natahovat, paní ještě v tu chvíli neměla přišité nohy, ale vůbec to nevadilo, dcera hned pochopila, na kterou její končetinu je to určené a velikostně to bylo tak akorát, takže jsem skoro zapochybovala, zda ji vůbec dokončovat. Nakonec jsem to ale udělala, aby se na ni pán moc nepovyšoval, takže teď je z nich docela milý páreček.

U babičky a dědy, kde se právě nacházíme na prázdninách a kde se mi po třech měsících konečně podařilo je dokončit, se ti dva nejčastěji prohánějí na torzu vláčku, který má Madlenka moc ráda. Už brzy se ale u nás doma připojí k nepočetné zvířeně a snad si budou rozumět (ty čtyři jsem zatím dceři stále neodtajnila, ale vzhledem k nadšení, které před pár dny projevila, myslím, že už dozrál pravý čas!). Tak to je, milé děti, ode mě pro dnešek všechno a třeba zase někdy příště u našeho domácího divadélka opět naviděnou!