Moc vás všechny po dlouhé době zdravím … vím, že můj blog teď tak trochu zahálí, ale měla jsem pro to důvody, o kterých vám napíšu někdy jindy, protože jsou věci důležitější než je můj osobní život, nastal totiž čas vložit pro mě jeden opravdu důležitý osobní příspěvek.

Mnoho z vás jistě ví, že učím malé děti ve školce. V mé třídě Broučků mám „broučky“ od dvou do pěti let a protože jsme třída pozitivně nakloněná inkluzi, mám tam i děti s nejrůznějšími zdravotními problémy. Jednou z nich je i naše Alžbětka … moc milá pětiletá holčička, které osud naložil co mohl, kromě hyperaktivity a epilepsie, trpí velmi vzácnou genetickou poruchou, která se jmenuje RETTŮV SYNDROM.

Rettův syndrom je velmi vzácné vrozené neurologické onemocnění postihující především dívky /u chlapců tento syndrom způsobuje smrt většinou již v prenatálním vývoji/, a způsobuje jim těžké kombinované postižení. To nejhorší na této nemoci je to, že přichází pomalu, plíživě, ale s velkou silou a razancí. 

Alžbětka se narodila jako zdravé děťátko, které se do dvou let vyvíjelo stejně jako jiné děti, svým rodičům a prarodičům dělala jen samou radost, převalovala se, lezla po čtyřech, batolila se, chodila, začínala žvatlat a mluvit,  … ve dvou letech však nastal zvrat, Alžbětka se začala ve vývoji vracet zpátky, přestala mluvit a začala ztrácet už získané schopnosti. K tomu všemu se přidaly stereotypní pohyby rukou, vkládání pěstí do úst, bouchání se rukou do hlavy, vydávání skřeků, častý pláč, nervozita, nespokojenost, vytratil se zájem o hru a dětské hračky. Nastalo klasické kolečko, dětský lékař, psycholog, neurolog, psychiatr, … a pak bolestný šok pro všechny …. vyřčení diagnózy. Nemusím vám popisovat, jak těžké je to pro celou rodinu, většina z vás má nebo měla děti, tak si to jistě umíte představit, nastává „fáze popření“, hněv, šok, že to nemůže být pravda, pak přichází „fáze obviňování“ a hledání viníků, proč zrovna my, naše holčička a k poslední „fázi smíření“ vede pro každého jinak dlouhá cesta. To vše již mají Alžbětčini rodiče za sebou, ale osud jim připravil další nelehkou zkoušku – „úředního šimla“. 

Alžbětka jezdí velmi často na různá vyšetření k lékařům, na terapie, rehabilitace a kromě toho miluje výlety autem. To však není momentálně možné, protože vyrostla z dětské pětibodové autosedačky, která jediná je schopná udržet její neklidné tělíčko na místě, a nová, větší, speciální stojí 50-60 tisíc korun, což je pro rodinu, kde maminka pracuje na částečný úvazek, kvůli péči o Alžbětku, částka opravdu nereálná. A co na to úřady ??? Ty příspěvek na autosedačku klasicky zamítly, podle nich je Alžbětka „málo postižená“:o) 

Naštěstí jsme v tom všem neštěstí narazili na úžasné lidi z LightBIKE KLIK, kteří se rozhodli pomoci a to 19.6.2018 na druhém ročníku „charitativního běhu Havířovem“ a výtěžek z této akce poputuje právě na pořízení autosedačky pro naši Alžbětku.

















Moc bych jim touto cestou chtěla poděkovat a pozvat vás všechny 19.6. 2018 od 16,00 hodin do Havířova, slovy Alžbětčiny osobní asistentky Evy : „Nevadí, že neumíte běhat, já také neumím, zde poběží vaše srdce ….

Více si o Rettově syndromu můžete přečíst zde KLIK .

PS: Pokud jste z daleka a přesto byste chtěli pomoci, budeme moc rádi, pro účel sbírky byl zřízen i transparentní účet 9409877028/5500. 

A pokud se celá akce vydaří slibuji, že příště uvidíte naši vysmátou Alžbětku, ne na mém klíně, ale v její nové autosedačce …. Marki