Moje milé, ♥

z doporučených filmů, pod mým příspěvkem s názvem „Potíž“, jsem jich již viděla několik a za to patří obrovský dík všem, které jste mi své tipy poslaly. O všech filmech poctivě a postupně napíšu a seznam nádherných filmů se díky vám, mým nejmilejších čtenářkám, o dost prodloužil. Děkuji vám, laťka je ještě výše! Daly jste mi velký dárek. ♥ Na příbězích jsem se stala závislá. Tak, jako můj den není den, když nemám kávu, není víkend víkendem bez poutavého příběhu.  
D Ě K U J I ! ♥

Milá Anet,

snad si můj vzkaz přečtete. Obavy, zda bude film Incedies můj šálek čaje, byly zcela zbytečné. Byl to pro mě asi nejsilnější film, jaký jsem kdy viděla…a že jsem toho už shlédla. Všechny kolem sebe terorizuji a nutím, aby se na film podívali, mám potřebu si o něm povídat.

Požáry bych popsala asi takto – z obrovské hromady smutku, zklamání a bolesti vytvořit dechberoucí příběh, kdy každičký nerv v těle je napnutý k prasknutí od prvních minut filmu, celou dobu udržet pozornost a do posledních okamžiků netušit… Zážitek umocněný původním zněním. Někdy jsem líná a nemám náladu na film s titulky, tady si to neumím představit jinak, než právě s nimi. Film jsem sledovala naprosto strnule, bolel mě celý člověk, myslím, že jsem se ani nepohla, pálilo mě hrdlo a tížilo na srdci… Anet, děkuji Vám!

Zásadní pro film je tento příklad…a začne vás mrazit, když vám to všechno dojde. Kroutíte hlavou už pár minut před „odhalením“ a říkáte si, že to opravdu ne, to nemůže být pravda… Tři tečky. Může.