… jsou to parťáci, o tom žádná… kor od doby co Křemílek chodí do školky  a netráví spolu celé dny, jsou si trochu vzácnější a dokonce se na sebe i těší :)… Je pravda, že chvilky společného souznění končí někdy obrovským křikem – a to většinou pokud Terezka udělá nějakou nepředloženost, která se Křemílkovi nelíbí, ale tomu se, si myslím, vyhnout nejde… nebo jo? (jestli víte jak, tak jsem jedno velké ucho ;))
… Terezka se Křemuldovi ve všem opičí, jemu zase dělá dobře, že má obdivovatelku a kolikrát mi přijde, že dokonce Terezka vymýšlí ještě větší lumpárny, kterých se zase rád chytá Křemílek…
… dokáží mě samozřejmě občas vytočit do ruda, dokáží udělat takový čurbes, že to u nás vypadá jak po tornádu, ale stejně mě pohled na ně pořád dojímá, pořád rozněžňuje a pořád naplňuje takovou láskou, že i teď, když to píšu, mám mokré oči…
… tenhle víkend byl plný jejich společných akcí…
… nejenom, že si dokázali dost dlouho společně hrát…
… tak zatímco jsem se pustila do vysávání, dokonce si  i malovali… 
… pravda, ne každý k tomu potřeboval papír…
… Terezka má teď totiž období, kdy po sobě buď čmárá (když se dostane k tužce) nebo si na nos a tváře matlá cokoliv co jde namazat….(krém, máslo, jogurt, dokonce i vydlabává vosk ze svíček a natírá si ho po tvářích… tuhle voněla jak zelené jablko…) 
… a když může namatlat i někoho jiného, o to líp, kor když někdo ochotně drží…
…a to Křemílek zase jo… kor když z něj bude prý indián…
… a protože dny plné her jsou samozřejmě hrozně náročné, i na odpočinek je třeba myslet… 
 ***
… jo jsou to kuliferdové… a budou si teď společných chvil užívat dost, protože Křemílek celou noc prokašlal a ráno už měl i teplotu, takže místo školky si prodlužujeme společný pobyt … 🙂
… což mi tedy vůbec neladí s mým pracovním plánem, ale co nadělám… není pravda, že nemoc si nevybírá… nemoc přesně ví, kdy se vám to nejméně hodí… (i když, hodí se to vůbec někdy?? :))
Tak krásné pondělí, moji milí  a pozor na bacily!!!
(tím nemyslím tyhle dva ;))
Vaše Šárka