.. a asi je na čase aby mi bylo fuk, co si někdo myslí. Buď něco jde a nebo nejde.

Můj Péťa vždycky říkal, že nepatříme do tohoto světa…o to víc nechápu, proč mě v něm nechal samotnou… ,Každopádně:

  • fakt jsem se snažila to zvládnout
  • měla jsem pocit, že takhle zásadní lekce od života nepotřebuju, ale budiž…
  • když mu teď dávám za pravdu, moc nevím, co si z toho vzít? že je lepší se na to tady vykašlat???? a co Bertík???
  • nikdy neuznával sociální sítě,protože s reálným světem nemají nic společného… a já vždycky říkala, že nic není jen černé a bílé, jak hloupá, HLOUPÁ jsem byla
  • ať se dělo cokoliv,měla jsem oporu.. on byl chlap,opora, skála….. věděla jsem, že mě nedá..

Je toho moc a vlastně mi teď připadá, že je všechno jedno. Protože ačkoliv dělám téměř salta, můj dosavadní život mu dává ve všem zapravdu. Možná je jen příliš brzy na to soudit. nenechte se mýlit, já mu nic nezazlívám, nezlobím se na něj…. chápu ho… zvolil si možnost, kterou měl a já ji nemám, protože mě téměř každou noc budí ze sna to, co by si Bertík počal i beze mě….

Jen pevně věřím, že našel klid, který tolik hledal.  Bylo mezi námi něco, co nelze popsat a jeho klid je pro mě nadevše.

A teď…zůstal mi tu dar, který jsme oba dostali. Bertík. Můj zvláštní, trochu jiný… výjimečný klouček….

Děkuju vám všem mým za krásná slova, která mi píšete… tenhle svět je šíleně zvrácenej a šíleně komerční pro člověka jako jsem já…. ne… pro srdcaře jako jsem já… pro někoho, kdo věří, že za vším lze vidět snahu, úsilí a lásku a ne jen zisk…

Snad se oklepu a budu zpět … za týden za dva…..?

a možná se mi otevře jiná cesta, kdo ví… možná nás s Bertim neuživím, sklopím hlavu a přijdu s prosíkem někam… ale jeho tu nesmím nechat. Já ne!

The post Asi se to dalo čekat… appeared first on Iconioo.cz.