Cinque Terre, Portovenere

Třetí část dovolené v Itálii jsme strávili u moře. Než jsme se ale přemístili, stihli jsme navštívit krásnou Sienu, která leží ve střední částu Toskánska. Cihlové domy, táhlé ulice, kopce, krásné výhledy a zajímavé pouliční osvětlení. Na Piazza del Campo si vyjděte na věž Torre del Mangia. Sice si vyšlápnete po pěkně úzkých schodech několik pater, ale za odměnu máte město jako na dlani. Za vidění stojí i nádherná katedrála Duomo di Siena, která je snad ještě hezčí než ta ve Florencii. Když nám po objevování města vyhládlo, objevili jsme v jedné z uliček super obchod s čerstvou pizzou a delikatesami. Už si bohužel nevzpomínám na jméno, ale ta pizza, tak byla dokonalá. Lepší street food s výhledem na město, jsme neměli. 

Ze Sieny, jsme se vydali směr naše ubytování přes Pisu. Přijeli jsme akorát při stmívání, ale to nám vůbec nevadilo, protože takovou dominantu, jakou je šikmá věž, nejde přehlédnout. Stejně jako ty stovky turistů povalujících se na trávníku před ní. Město moc hezké, obzvlášť centrum, ale na mě zase až moc turistické. Třeba někdy mimo sezónu… 

Večer jsme dorazili do oblasti Ligurie poblíž Cinque Terre. Měli jsme přes booking rezervovaný apartmán v Aulla. Za mě nejhezčí místo. pokoj sice obyčejně zařízený, to ale vynahradila zahrada s terasou, venkovním bazénem, grilem a výhledem na hory. Božský klid, protože celý dům se nacházel na kopci, takže nikde žádní zvědaví sousedé. První den jsme tu měli sousedy, ale další dny jsme si to tu užívali celé sami pro sebe. Přes den jsme jezdili na výlety a odpoledne jsme trávili tady, protože nám tu nic nechybělo. Soukromá grilovačka u bazénu se sklenkou prosecca, které nic nechybělo. Dělali jsme si na grilu čerstvé rybky nebo grilovali krevety a užívali si mořské hody snad každý večer. Věřili byste, že tu mají ryby levnější, než třeba vepřové? Ráj. Tady bych chodila nakupovat ryby každý den.

Druhý den po příjezdu jsme se na doporučení přátel jeli podívat do krásného přímořského městečka Portovenere. Nádherný přístav se starým historickým centrem. Barevné domky hustě posázené vedle sebe skrývají úzkou uličku, kterou se dostanete na skalnatou část, na níž se tyčí místní kostel San Pietro. Je z něj pohádkový výhled na skalní útesy a tyrkysově modré moře. Když se podíváte na druhou stranu, vidíte zátoku posetou čluny a loděmi. Je to hodně oblíbené místo pro dovolenou. Je to znát i podle množství aut a přecpaných parkovacích míst. My zaparkovali auto až hodně vysokou nad centrem, protože se jinde prostě nedalo. Nad městem je ještě jedna vyšší vyhlídka, než ta od kostela. Sem se určitě jděte podívat. Ty scenérie jsou jak malované. 
Další den jsme si řekli, že auto raději necháme doma a na tipy místních se vydali do La spezia na vlak směrem Cinque Terre. V letní sezóně je to hodně exponované místo a auto tu v tu dobu nedává moc smysl. Dá se tu sehnat Cinque Terre karta, kde máte jízdné na vlak i vstup na trekovou trasu za zvýhodněnou cenu. Doporučuju jí sehnat, vyplatí se. Vlak vás vezme skoro do samotného centra všech pěti měst, ze kterých se Cinque Terre skládá. My si udělali první zastávku ve vesničce Riomaggiore. Ty hostě posázené domečky skoro hned na moři určitě znáte ze spousty fotek. Já si tohle místo nemohla nechat ujít. Vyplatí se přivstat, protože brzo ráno tak máte šanci, že tu nebudou davy turistů. 

Další místem je Manarola, kde se domky tyčí vysoko do skla a lemují tak celý útes.Takové místo, kde se skoro zastavil čas a vy máte chuť si představovat, jestli se to od těch dávných dob nějak změnilo.

Pokud máte na nohách pohodlné boty a dostatek pití, vydejte se na trek kolem útesů z Vernazzy do Monterosso. Trasa je super, ale ne moc v tom letním vedru. Pokud máte Cinque Terre kartu, máte v ní zahrnutý i vstup na vyhlídku a můžete si to prodloužit až to Monterosso. Bohužel má ale takový nápad x jiných lidí a tak se budete pořád někomu vyhýbat. Za se vám ale naskytnou nádherné výhledy na moře a můžete ulovit super fotky.

Poslední zastávkou bylo zasloužené koupání v Monterosso. Tak moc jsme se těšili do osvěžující vody, že jsme hned shodili věci a šli do moře. Je tu jedna městská i jedna soukromá pláž, takže si můžete vybrat. Nabrali jsme síly a po koupání se vraceli na odpoledne do Aully. Užili jsme si za ty dva týdny v Itálii hodně a já na to teď pořád vzpomínám. Sice nebylo, moc času na odpočinek, ale zase těch zážitků Pořád nevím, jestli by mi vyhovovala spíše válecí dovolená, nebo něco v takovém stylu. Jak to máte vy? Jezdíte raději na jedno místo nebo jste spíš na roatripy?

Read More

Cinque Terre, Portovenere

Třetí část dovolené v Itálii jsme strávili u moře. Než jsme se ale přemístili, stihli jsme navštívit krásnou Sienu, která leží ve střední částu Toskánska. Cihlové domy, táhlé ulice, kopce, krásné výhledy a zajímavé pouliční osvětlení. Na Piazza del Campo si vyjděte na věž Torre del Mangia. Sice si vyšlápnete po pěkně úzkých schodech několik pater, ale za odměnu máte město jako na dlani. Za vidění stojí i nádherná katedrála Duomo di Siena, která je snad ještě hezčí než ta ve Florencii. Když nám po objevování města vyhládlo, objevili jsme v jedné z uliček super obchod s čerstvou pizzou a delikatesami. Už si bohužel nevzpomínám na jméno, ale ta pizza, tak byla dokonalá. Lepší street food s výhledem na město, jsme neměli. 

Ze Sieny, jsme se vydali směr naše ubytování přes Pisu. Přijeli jsme akorát při stmívání, ale to nám vůbec nevadilo, protože takovou dominantu, jakou je šikmá věž, nejde přehlédnout. Stejně jako ty stovky turistů povalujících se na trávníku před ní. Město moc hezké, obzvlášť centrum, ale na mě zase až moc turistické. Třeba někdy mimo sezónu… 

Večer jsme dorazili do oblasti Ligurie poblíž Cinque Terre. Měli jsme přes booking rezervovaný apartmán v Aulla. Za mě nejhezčí místo. pokoj sice obyčejně zařízený, to ale vynahradila zahrada s terasou, venkovním bazénem, grilem a výhledem na hory. Božský klid, protože celý dům se nacházel na kopci, takže nikde žádní zvědaví sousedé. První den jsme tu měli sousedy, ale další dny jsme si to tu užívali celé sami pro sebe. Přes den jsme jezdili na výlety a odpoledne jsme trávili tady, protože nám tu nic nechybělo. Soukromá grilovačka u bazénu se sklenkou prosecca, které nic nechybělo. Dělali jsme si na grilu čerstvé rybky nebo grilovali krevety a užívali si mořské hody snad každý večer. Věřili byste, že tu mají ryby levnější, než třeba vepřové? Ráj. Tady bych chodila nakupovat ryby každý den.

Druhý den po příjezdu jsme se na doporučení přátel jeli podívat do krásného přímořského městečka Portovenere. Nádherný přístav se starým historickým centrem. Barevné domky hustě posázené vedle sebe skrývají úzkou uličku, kterou se dostanete na skalnatou část, na níž se tyčí místní kostel San Pietro. Je z něj pohádkový výhled na skalní útesy a tyrkysově modré moře. Když se podíváte na druhou stranu, vidíte zátoku posetou čluny a loděmi. Je to hodně oblíbené místo pro dovolenou. Je to znát i podle množství aut a přecpaných parkovacích míst. My zaparkovali auto až hodně vysokou nad centrem, protože se jinde prostě nedalo. Nad městem je ještě jedna vyšší vyhlídka, než ta od kostela. Sem se určitě jděte podívat. Ty scenérie jsou jak malované. 
Další den jsme si řekli, že auto raději necháme doma a na tipy místních se vydali do La spezia na vlak směrem Cinque Terre. V letní sezóně je to hodně exponované místo a auto tu v tu dobu nedává moc smysl. Dá se tu sehnat Cinque Terre karta, kde máte jízdné na vlak i vstup na trekovou trasu za zvýhodněnou cenu. Doporučuju jí sehnat, vyplatí se. Vlak vás vezme skoro do samotného centra všech pěti měst, ze kterých se Cinque Terre skládá. My si udělali první zastávku ve vesničce Riomaggiore. Ty hostě posázené domečky skoro hned na moři určitě znáte ze spousty fotek. Já si tohle místo nemohla nechat ujít. Vyplatí se přivstat, protože brzo ráno tak máte šanci, že tu nebudou davy turistů. 

Další místem je Manarola, kde se domky tyčí vysoko do skla a lemují tak celý útes.Takové místo, kde se skoro zastavil čas a vy máte chuť si představovat, jestli se to od těch dávných dob nějak změnilo.

Pokud máte na nohách pohodlné boty a dostatek pití, vydejte se na trek kolem útesů z Vernazzy do Monterosso. Trasa je super, ale ne moc v tom letním vedru. Pokud máte Cinque Terre kartu, máte v ní zahrnutý i vstup na vyhlídku a můžete si to prodloužit až to Monterosso. Bohužel má ale takový nápad x jiných lidí a tak se budete pořád někomu vyhýbat. Za se vám ale naskytnou nádherné výhledy na moře a můžete ulovit super fotky.

Poslední zastávkou bylo zasloužené koupání v Monterosso. Tak moc jsme se těšili do osvěžující vody, že jsme hned shodili věci a šli do moře. Je tu jedna městská i jedna soukromá pláž, takže si můžete vybrat. Nabrali jsme síly a po koupání se vraceli na odpoledne do Aully. Užili jsme si za ty dva týdny v Itálii hodně a já na to teď pořád vzpomínám. Sice nebylo, moc času na odpočinek, ale zase těch zážitků Pořád nevím, jestli by mi vyhovovala spíše válecí dovolená, nebo něco v takovém stylu. Jak to máte vy? Jezdíte raději na jedno místo nebo jste spíš na roatripy?

Read More

Postcard from Florence

Posílám vám jeden pohled z krásné Florencie. Mám už jeden zvyk, před odjezdem na letní dovolenou si skoro vždy stihnu ušít jedny šaty, které si balím s sebou.

Read More

Lavender field

Miluju levanduli a jednou bych se chtěla podívat přímo do Provence, až budou ty jejich fialová pole zase kvést a vonět na stovky metrů okolo, až se z toho hlava zatočí.

Read More

Italy road trip – Dolomites

Konečně jsem se dostala k fotkám z dovolené v Itálii. Zase jich mám plný disk a dalo mi docela zabrat vybrat ty povedené a všechny je postupně upravit. Chtěla jsem je dát do jednoho komplet článku, ale protože zážitků bylo hodně a míst taky, tak si počtete několikrát.

Byly jsme autem na cestách skoro dva týdny. Vůbec poprvé to byl roadtrip se vším všudy. Neměli jsme dopředu nic moc extra domluvené, co se týče ubytování a cesty nebo plánu, kam se všude podívat. Já měla po Itálii jen 3 vytipovaná místa, kam jsem rozhodně musela. Jedno z nich právě i v Dolomitech, kde jsme byli první tři dny dovolené.
Z Prahy jsme vyrazili ještě v noci. To byl asi ten nejlepší nápad. Pamatuju si totiž minulý rok a během dne jsme se na ceste do Lago di Garda zasekli hned několikrát. V noci jsou dálnice skoro prázdné. Když už jsme byli nejvíc unavení kolem druhé ráno, dali jsme si na dvě hoďky krátkého šlofíka. Dorazili jsme na hotel asi kolem jedenácté dopoledne. Vybalili věci a svalili se na postel. Těch 8 hodin v autě je hodně únavných, ať chcete nebo ne.

Spali jsme asi 5 hodin, jak zabití. Nedalo nám to a museli jsme ted den stihnout ještě nějakou túro. Dojeli jsme si autem několik km pod jezero Fedaia k Marmoládě a dali si pár kiláčků směrem zpátky nahoru. Ten výhled u vody na tyrkysově modrou vodu a bílé skály byl nepopsatelný. Doté doby jsem milovala jen Tatry, ale Dolomity jsou naprosto něco jiného. Pokud tu budete poprvé, nebudete vůbec chápat, jak ty skály můžou být tak neskutečně vysoké. 

Marmoláda jsou nejvyšším místem v Dolomitech, vrchol Punta Penia má 3343 m a taky jediným horským masivem, kde se ještě dochoval původní ledovec. Ambice lézt nahoru jsme určitě neměli, ale podle informací se dá nahoru vylézt relativně nalehko a dá se to zvládnout i za jeden den.



Druhý den jsme měli naplánovanou trasu do Secedy. Když jsem viděla u Terky, jak to tam vypadá, nesměla jsem si tohle místo nechat ujít. Zaparkovat se dá v městečku St. Ulrich, nebo si vyjet nahoru nad něj na poslední dvě parkoviště. Místo se najde, když vyrazíte brzo. 
Trasa je příjemná, žádné extra nepříjemné úseky nepotkáte. Naopak se vám nabídnou překrásné výhledy daleko do dálky, do celého údolí a pokud není zamračeno, vidíte zasněženou Marmoládo. Majestátní hory. Musíte vidět naživo. U vrcholu Secedy (2 518 m) jsme byli asi za tři hoďky. Co je super, že se můžete procházet volně kolem místních krav a oslíků. Mají tak rozlehlé pastviny, že vedou turistické stezky přímo ohradami. Hezčí dobytek jsem neviděla 🙂




Na vrchol se dá dostat i lanovkou, myslím, že vyjde něco kolem 18 Eur. Ale výšlap má prostě víc do sebe a ten zasloužený výhled a sklenka Huga v horské chatě pod lanovkou k tomu prostě patří. Na vrcholu je i panoramatická vychlídka. Suprově zobrazuje kolem celého obvodu vyobrazené vrcholky s údaje, kolik měří. Taková čísla jsem zatím v žádných horách neviděla.  





Jedno z těch kouzelných míst, které jsem musela vidět, bylo jezírko Carezza s neskutečně tyrkysovou vodou. A to tak, že ani filtr nebudete potřebovat 😀

Ten pohled na jezero, lesy a stříbrné vrcholky odrážející se v hladině je pohádkový. Je asi lepší si sem zajet buď brzo ráno nebo spíše navečer. Západ slunce taky stojí za to. Jezero neminete. Je hned u silnice SS 241 směrem z Bolzana. Kousek výš se dá zaparkovat.

Tip na ubytování vám asi dávat nebudu, spali jsme na místech, která jsem našli asi den dopředu. A první dvě noci nebylo o co stát. Doporučuju ale nehledat jen v těch nejvíc turistických oblastech. Pokud máte auto, dá se dojet kamkoliv. jen ale počítejte, že třeba 20 km po serpentinách je něco jiného, než po rovince. Chytnout před sebou traktor, pomalý autobus nebo staroušky není nic neobvyklého. Předjíždění je skoro bez šance. Večer po návratu jsme si to už směřovali více na jich. O tom, kam jsme se vidali v následujících dnech zase v dalším článku. Bude spousta fotek, tak se těšte.

Read More

Caltha Cosmetic

Když jsem byla na víkend v Zikmundově, objevila jsem jejich místní přírodní kosmetiku Caltha. A protože mi jejich krémy a šampóny neskutečně voněly, musela jsem si ji objednat i domů. 
Na stránkách jsem si hned našla kopřivový šampón, který mým oslabeným vlasům vyhovuje. Jestli mě sledujete, víte, že mi poslední dobou padají vlasy, a proto je ani nechci zatěžovat syntetickými látkami, které šampóny běžně obsahují. Přírodní péče mi vyhovuje. Kopřivový šampón krásně voní po kopřivách. Obsahuje jíl, který pročisťuje pokožku, pšeničný protein a panthenol, který ji zase hydratuje, což je u oslabených vlasů extra důležité. Pění méně, ale to jen proto, že neobsahuje chemická pěnidla, jen přírodní tenzidy z kokosu. Vlasy mám po umytí lehké, lesklé a hedvábně hladké. Ne každý přírodní šampón mi však sedí jako tenhle. Zkoušela jsem jeden z Havlíkovy apotéky a dělaly se mi po něm lupy. Caltha je super, takže doporučuju vyzkoušet.
Na obličej už nějakou dobu testuju hřebíčkový krém na problematickou pleť. Je tak příjemný. Má skvělou konzistenci a dobře se vstřebává a zase tak nádherně voní. Obsahuje sezamový olej, který pomáhá na akné, dýňový olej, který je bohatý na zinek, ten působí zase protizánětlivě. Jojobový olej omlazuje, meruňkový a aloe vera hydratuje. Používám ho na den po čištění pleti před nanesením makeupu. Příjemně hydratuje bez pocitu mastnoty. Po měsíci používání jsem s ním fakt spokojená.
Na čištění pleti používám na svůj ekzém sýrové mýdlo, ale chtěla jsem vyzkoušet i to z mrtvého moře od Calthy. Má nádhernou vůni a dělá hustou hedvábnou pěnu. Je určené pro všechny typy pleti a hodí se i na tu problematickou. Obsahuje bahno z mrtvého moře, které čistí pleť a rozmarýn, který prokrvuje a tonizuje pleť. Obsahuje kokosový, olivový olej a včelý vosk, díky tomu pleť nevysušuje, ale naopak hydratuje. Po použití necítím žádné pnutí, ale mám pocit čisté hydratované pleti. 
Zaujal mě i přírodní balzám na rty, voní po pomeranči a včelím vosku. Rty vyživí a hydratuje. Nedělá na rtech nepříjemný film, jako jiné balzámy, naopak je vláčný a dobře se roztírá. Za poslední dobu nejlepší péče o vysušené rty, kterou jsem vyzkoušela.
Mrkněte i na web i na ostatní výrobky. Caltha je malá česká značka, která vzešla ze záliby vyrábět mýdla a postupně se díky dobrým reakcícm okolí a testujících rozrostla na samostatnou značkou. Mě tyhle české produkty moc baví a až zase narazím na nějakou novinku, dám vám o ní vědět, chcete?

Read More

Caltha Cosmetic

Když jsem byla na víkend v Zikmundově, objevila jsem jejich místní přírodní kosmetiku Caltha. A protože mi jejich krémy a šampóny neskutečně voněly, musela jsem si ji objednat i domů.

Read More

Věstonická Moruše

Mám pro vás první fotky z dokonalého víkendu na Moravě. Když jsme hledala před létem ubytování, náhodou jsem přes vyhledávání podle fotek (celá já), narazila na krásné apartmány Věstonická Moruše v Dolní Pálavě.

Read More

For him

Co se týká dávání dárků, jsem hodně praktická. Těžko vymýšlím něco originálního, protože sama nemám ráda překvapení, která nemusí pokaždé potěšit. Jsem hodně specifická ve věcech, které se mi líbí a stejně tak vím, že to mají i ostatní. Než kupovat blbosti, raději sáhnu po ověřené klasice. 
U dárků pro moji polovičku vedou společné zážitky a pak taky ty mužské nezbytnosti. Narazila jsem na obchod Trend Him, který je plný pánských doplňků. Od hodinek, pásků, peněženek, přes tašky, brýle, až po pánskou bižuterii a další drobnosti. Vybrala jsem mu tuhle pěněženku a kožený pásek, protože hodinky moc nenosí, maximálně ty sportovní a místo tašky sáhne po batohu. Kdybych ale mohla, tak objednám i tuhle tašku a tyhle hodinky, které se mi moc líbí. Jestli se poohlížíte po pánských doplňcích, tak si ušetřete čas a mrkněte rovnou na web Trend Him. Myslím, že si vyberete.
In cooperation with trend Him

Read More

For him

Co se týká dávání dárků, jsem hodně praktická. Těžko vymýšlím něco originálního, protože sama nemám ráda překvapení, která nemusí pokaždé potěšit.

Read More

red poppy dress

Miluju mák a tyhle šaty. Připadám si v nich jako maková panenka. Když jsem si je v Topshopu zkoušela, moc dlouho jsem neváhala. To se mi nestává často. Většinou, když si něco vyhlídnu, trvá mi nějakou dobu, než se pro danou věc rozhodnu. Impulzivní nákupy se mě moc netýkají. A když tou dobou zrovna kvetly máky, nebylo jiné místo, kde tenhle outfit nafotit. Jen najít takové pole znamená trochu pátrání. Zavedla bych na to normálně mapu míst s tím, kdy kde co krásného kvete a kde jsou ty nejhezčí místa k focení. Něco jako je Amazing Places pro dovolené, tak tohle by bylo pro nás fotografy a bloggery. 
Obecně nedělám moc impulzivní rozhodnutí. Mám ráda vše promyšlené dopředu, a proto ani nedělám unáhlené změny. Jenže to taky znamená, že než se k něčemu rozhodnu, trvá to věčnost. Většinou mi k prvnímu kroku pomůže někdo zvenčí. Někdo, kdo mě uklidní, že o nic nejde. Že existuje spoustu dalších variant. 
A tak jsem se pro jednu takovou změnu, možná životní, rozhodla. Ne, nemám to promyšlené dopředu, jen částečně. A opravdu nevím, co všechno mě čeká. To se teprve uvidí. Jediné co vím, že mě to udělá šťastnou. A když děláte věci, které vám přináší tenhle super pocit, nemůžete to dělat špatně, že? A i kdyby to z počátku nebylo podle mých představ, nevadí. Ta těžší cesta zpravidla přináší lepší ovoce na konci. Někdy je prostě potřeba se odprostit od té pohodlné jistoty a jít si za svým cílem. Nikdo vám ho nenaservíruje. Co pro ně něj neuděláte, to se nestane. A tak do toho jdu! O co jde, jaký to bude, vám povím časem. Ať už to bude plné dobrých zpráv, nebo kotrmelců…uvidíme 🙂
Topshop dress, HM hat and necklace, Rosefield watch (24time.cz), Nila Store french basket

Read More

red poppy dress

Miluju mák a tyhle šaty. Připadám si v nich jako maková panenka. Když jsem si je v Topshopu zkoušela, moc dlouho jsem neváhala.

Read More

Cafefin

Objevuji zase další nová místa. Jedním z nich je skvělá kavárna Cafefin na Jiřáku. Pokud jste o ní ještě neslyšeli, nebo se sem doteď nepodívali, nechte se zlákat.

Read More

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi