Když z celku jedna polovina odejde, má to ta polovina, která zůstane, vždycky těžší.

Možná k tomu není co dodat, protože dneska se „nosej“ ty silný holky a ty ukňučený káči ne…

A taky jsem už asi protivná sama sobě.

Jenomže je tolik věcí, které tu nejde napsat… protože je toho právě tolik. Protože černá a bílá, jing jang, Romeo a Julie… protože někomu se „to“ nikdy nestane… a protože bych snad radši, aby se mi „to“ nikdy nestalo, protože když „to“ poznáš, tak je kurva těžký to pak zvládnout dál….

Nebojte… já mu nic nevyčítám… rozumím mu. A chápu ho. Protože jsem ho znala a taky proto, že VÍM.

A možná tohle hned zítra smažu, protože… to není v souladu… s tím, co „TRH“ očekává… říkám to pořád, že to moc neumím… ?

A ta úvodní fotka je od úžasného fotografa a je bez jediného filtru a úpravy…. takže se všemi nedokonalostmi… ale já si zrovna dneska nepotřebuju hrát na někoho, kým nejsem.

A mám vás ráda.

 

The post CESTA appeared first on Iconioo.cz.