zdroj
Milión sto tisíc milostných psaní
svobodných dívek a vdaných paní
– včera jsem napsal o půlnoci
miliónté sté tisící první,
a bylo mi jak po nemoci. 
Na kávovoou lžičku třikrát denně
lék užíval jsem umíněně,
láska však, zdá se,
je smrt v krásné masce.
Milión dvakrát sto tisíc básní
to se lidé utěšují, když blázní,
napsal jsem dneska
milióntou dvakrát stotisící první,
a není hezká.
Kdybych tě viděl nahou na dně vany
s koleny v těsném semknutí,
tvé tělo by se podobalo psaní
uprostřed s černou pečetí.
Milión třikrát sto tisíc telegramů,
celou noc plakal jsem na otomanu,
srdíčka zvonků na telegrafním drátu,
vlaštovky štěbetají do aparátu
a chystají se do Itálie.
Milióntý třikrát stotisící první telegram:
Usměj se na mě, umírám!

Jaroslav Seifert
sbírka Poštovní Holub