Klárka dneska poprvé v 1.A.
Těšení se na učení, čtení, psaní, úkoly..
Hrůza z nové paní učitelky, z nových dětí…
Výsledek? Mamí, a proč nemůžeme jít do školy už dneska odpoledne?
Jinak ale dospat jsem ráno nemohla spíš já. Kdo mi to kdysi říkal, že si všechny zážitky prožiju znovu a intezivněji se svými dětmi?
Jestli ale budu takhle naměkko u všech událostí a krát tři holky, mám se na co těšit 🙂