Čím víc jsem o svých “prázdninách” spala, tím “hlubší” témata pro četbu a filmy si vybírala. Asi jsem se na ně cítila dost odpočatá a silná. Film Smutná neděle – Píseň o lásce a smrti mi přišel do cesty úplnou náhodou, ale po přečtení anotace se nemohla dočkat, až ho uvidím. Už ta první věta, Budapešť 30. let… Já si ten text vypůjčím, ať vás správně navnadím a já si troufám říct, že je to můj film číslo jedna. Opravdu. A konec? Ten jsem si pro jistotu pustila třikrát, pro to zadostiučinění…kroutíc hlavou, proč ty boží mlýny melou klidně až za desítky let, ale melou.

“Snímek, který nás zavede do Budapešti 30.let, vznikl podle románu Nicka Barkowa “Das Lied vom traurigen Sonntag”. Je nejen příběhem osudové lásky jedné ženy ke dvěma mužům, ale i příběhem o zrodu jedné z neslavnějších písní světa, jež získala hořký přívlastek “hymna sebevrahů”. Krásná Ilona a její přítel László vedou vyhlášenou a elegantní budapešťskou restauraci, kam přicházejí za skvělými jídly ti největší prominenti, včetně vysokých důstojníků nastupující nacistické smetánky. Jednoho dne se tam objeví i pianista András, který zaujme Lászloa svým procítěným mistrovstvím. Z citů melancholického mladíka s uhrančivým pohledem, který se neubrání lásce ke krásné Iloně, se jednoho dne zrodí stejně melancholická píseň Smutná neděle. Její historie je právě tak pohnutá jako doba, v níž vznikla. Za jejích tónů opustilo dobrovolně tento svět mnoho lidí a píseň se stala prokletím i pro jejího tvůrce.”

 

zdroj

82 % hodnocení na ČSFD si opravdu zaslouží. Jestli si film pustíte, prosím, napište mi, zda vaše srdce bylo taky rozervané a chvíli zklamané…