Zveřejněno 23. 4. 2025 | Aktualizováno 23. 4. 2025 Zdravé stravování patří k udržitelnému a ekologicky zodpovědnému životnímu stylu. Málokdo ale ví, že zahrnuje nejen výběr správných potravin, ale také způsob konzumace a motivaci, která nás k jídlu vede. Naše emoce, myšlenky a přesvědčení značně ovlivňují naše stravovací návyky. Pojďme se podívat na to, jak psychika formuje náš vztah k jídlu a co s tím můžeme dělat. Emoční jedení – když jídlo slouží jako záplata Často diskutovaným tématem ve veřejném prostoru je emoční přejídání. To znamená jíst tehdy, když nemáme fyzický hlad. Spouštěčem nutkavého jedení bývá často nerozpoznaný nepříjemný pocit, který si plně neuvědomujeme. Když po večeři otevíráme ledničku, obvykle reagujeme na emoční nepohodlí – může jít o stres z práce, samotu, nudu, úzkost nebo dokonce jen mírnou nepohodu, kterou nedokážeme pojmenovat. V těchto chvílích jídlo působí jako rychlá záplata na nepříjemné pocity. Mozek si vytváří podmíněný reflex: cítím se nepříjemně → jím → cítím se lépe. Cukr a tučná jídla stimulují centrum odměny v mozku, vyplavují dopamin a poskytují okamžité potěšení. Podobný mechanismus funguje u dalších návykových chování jako konzumace alkoholu nebo impulzivní nakupování. Problém nastává, když fyziologický účinek potravy vyprchá – úleva je jen krátkodobá a základní emoční problém zůstává nevyřešen. Klíčem ke změně je naučit se všímat si pocitů, které předcházejí nutkání jíst. Můžete si položit otázky: „Mám skutečně hlad, nebo se snažím něco řešit pomocí jídla? Co právě cítím?“ Postupně můžete rozvíjet alternativní strategie pro zvládání emocí – krátkou procházku, dechové cvičení, telefonát někomu blízkému nebo psaní deníku.  Emoční přejídání však představuje pouze jeden z mnoha nezdravých vzorců stravování. Abychom tyto vzorce lépe pochopili, musíme prozkoumat jejich kořeny. Odkud se vlastně berou naše postoje k jídlu a jak hluboce jsou zakořeněny v naší psychice? Formování vztahu k jídlu – vliv rodiny a společnosti Náš vztah k jídlu se formuje již v raném dětství, kdy přejímáme stravovací návyky a postoje rodičů. U rodinného stolu se neučíme jen CO jíst, ale také JAK k jídlu přistupovat – zda je potravou nebo útěchou, odměnou či trestem. Představte si dítě, které dostává sladkost pokaždé, když je smutné nebo když si rozbije koleno – postupně si vytváří spojení mezi bolestí a jídlem jako útěchou. Jiným příkladem je rodina, kde se používají věty jako „Sněz všechno, jinak nepůjdeš od stolu,“ nebo „Když budeš hodný, dostaneš dezert,“ což vytváří nezdravý vztah k jídlu jako systému odměn a trestů. Významnou roli hraje také kulturní a sociální prostředí, které určuje naše stravovací zvyklosti, časy jídel i to, které potraviny považujeme za hodnotné či nevhodné. V některých kulturách je například běžné večeřet až pozdě večer, zatímco jinde lidé jedí hlavní jídlo v poledne – oba tyto vzorce mají vliv na metabolismus a vztah k jídlu, který si neseme do dospělosti. V důsledku převzatých rodinných a kulturních vzorců z dětství mnozí dospělí nepoužívají jídlo jako nástroj pro hodnotnou výživu tělesné schránky, ale jako nástroj pro zvládání stresu, nudy nebo úzkosti. Jiní zase jako prostředek navození radosti. Ačkoli krátkodobě tato strategie může zdánlivě fungovat, dlouhodobě často vede k psychickým problémům včetně výčitek, snížení sebevědomí a zhoršení duševního stavu. Nevhodné stravovací návyky bývají v dlouhodobém horizontu také příčinou fyzických komplikací jako zvýšená hladina cukru v krvi, vysoký cholesterol či krevní tlak. Poruchy příjmu potravy – když jídlo ovládne život Extrémní případy narušeného vztahu k jídlu představují poruchy příjmu potravy. Patří mezi ně: Tyto poruchy výrazně ovlivňují nejen fyzické zdraví, ale především psychiku. Lidé s poruchami příjmu potravy častěji trpí depresemi, úzkostmi, sociální izolací a ztrátou zájmu o okolí. S podobnými problémy se však často setkáváme i v „lehčí formě“ – občasné přejídání při stresu, krátkodobé diety, pocity viny po konzumaci určitých potravin nebo silnější fixace na zdravé stravování. I tyto projevy mohou signalizovat, že vztah k jídlu je negativně ovlivněn naší psychikou. Kdy si ještě poradíte sami a kdy vyhledat odborníka? Pokud přemýšlení o jídle zabírá významnou část dne, negativně ovlivňuje vaši náladu, sociální vztahy nebo pracovní výkon, je čas obrátit se na psychologa či výživového poradce. Také výrazné výkyvy hmotnosti, pravidelné zvracení, užívání projímadel nebo extrémní cvičení jsou signály, že se skutečně jedná o vážný problém. Mějte na paměti: poruchy příjmu potravy jsou často projevem hlubších psychických problémů a potřebují odbornou pomoc. Jak budovat zdravý vztah k jídlu Pro mnoho lidí je symbolem zdravého stravování především štíhlá postava. Skutečně zdravý vztah k jídlu se však neprojevuje jen číselníkem na váze, ale především vyrovnaným přístupem k výživě i vlastnímu tělu. Otázka „jak zhubnout?“ často přehlíží psychologický aspekt. Prvním krokem k udržitelné štíhlosti, či lépe řečeno zdravé postavě, je totiž „zhubnout v hlavě“ – změnit svůj postoj k sobě a k jídlu. Základem zdravého vztahu k jídlu je zdravé vnímání vlastního těla. Dokud budeme přesvědčeni, že jsme nedokonalí a potřebujeme se „opravit“, bude jakákoli snaha o změnu stravování frustrující. Zázračný lék nikde nenajdete. Můžete se ale zaměřit na následující: Vědomý přístup ke stravě Vědomé stravování je klíčovým způsobem nastavení zdravého vztahu k jídlu, vlastnímu tělu a v konečném důsledku vede i ke zdravě vyhlížející postavě. Jak na to? Zaměřte se na konzumaci kvalitní stravy ale bez přehnaného tlaku – můžete se například orientačně řídit principem 80/20, kdy 80 % potravin, které sníte, je skutečně zdravé, až 20 % potravin můžou být i méně zdravé lahůdky. Pomalé jedení s plným uvědoměním a vychutnávání jídla všemi smysly pak přináší větší uspokojení – i z menších porcí. Skvělou metodou je také zklidnění před jídlem pomocí relaxačních technik, což zlepšuje trávení a umožňuje lépe vnímat pocity sytosti. Jednoduchá, ale účinná technika je vědomé dýchání: před jídlem se posaďte rovně, zavřete oči a po dobu jedné minuty se soustřeďte pouze na svůj dech. Pomalu se nosem nadechujte směrem do břicha (počítejte do 4), krátce zadržte dech a poté pozvolna vydechněte ústy (počítejte do 6).  Při sestavování jídelníčku je dobré myslet na optimální poměr živin. Pro zdravého fyzicky běžně aktivního člověka je vhodné přibližné rozložení denního příjmu energie: 50-55 % sacharidů, 20-25 % tuků a 12-15 % bílkovin. Nezapomínejte ani na dostatečný příjem vody a mikroživin (vitamínů a minerálů), které jsou nezbytné pro správné fungování organismu. Nejlepším vodítkem

The post Jak psychika ovlivňuje náš vztah k jídlu appeared first on ChooseGreen.cz.