Články:ze života
Od nás, podzimně
Podzim za okny, podzim i před okny,
aneb trocha podzimního zdobení u nás…
Na podzim je dle mého nutné mít doma
tři základní věci:
neustále vonným voskem naládovanou a zapálenou aromalampu
– moji podzimní oblíbenci jsou vanilka,
jablko se skořicí, či bavlna…
Dále je nutné mít při ruce velkou zásob hřejivých dek
a na gauči pořádnou kupu polštářů…
Pak má to podzimní válení pořádné grády 🙂
Já mám, jak vidíte, všechno potřebné vybavení,
jen ten čas na relaxaci se poslední dny moc nedostává…
Ale ono to jednou přijde :-))
Vaše Lady Tattooch
Read More
Od nás, podzimně
Podzim za okny, podzim i před okny,
aneb trocha podzimního zdobení u nás…
Na podzim je dle mého nutné mít doma
tři základní věci:
neustále vonným voskem naládovanou a zapálenou aromalampu
– moji podzimní oblíbenci jsou vanilka,
jablko se skořicí, či bavlna…
Dále je nutné mít při ruce velkou zásob hřejivých dek
a na gauči pořádnou kupu polštářů…
Pak má to podzimní válení pořádné grády 🙂
Já mám, jak vidíte, všechno potřebné vybavení,
jen ten čas na relaxaci se poslední dny moc nedostává…
Ale ono to jednou přijde :-))
Vaše Lady Tattooch
Read More
Tak zase za rok…
Léto skončilo. Teď už definitivně, a to jak kalendářně, tak pro nás i symbolicky akcí nazvanou Loučení s létem.
Read MoreSEW4HOME má workshop! Jedem?
Kdybych měla sestavit hitparádu švadlenek,
Hanka, skrývající se za značkou SEW4HOME,
by jednoznačně obsadila první místo.
Její výtvory jsou prostě dokonalé!!!
Ta preciznost zpracování, na které si zakládá, je až dech beroucí…
A tahle sympatická ženská se rozhodla, že trochu ze svého umění předá dál.
Včera pořádala svůj první workshop a já byla jeho součástí!
Setkala jsem se se svým šicím idolem,
mohla jsem nakouknout do její dílny,
koukat jí při práci pod ruce, poslouchat její cenné rady
a dokonce spolu s ní ušít patchworkový polštář.
To vše pro mě byl neskutečný zážitek!
Hanka nás přivítala ve své úžasné dílně.
Dvě prosklené stěny dovnitř propouštěly příjemné podzimní sluníčko,
což ještě víc umocnilo pohodovou atmosféru, která tam vládla.
Společnost nám dělal i Hanky psí kamarád,
který je neskutečný pohodář
a babinec kolem sebe si vůbec nepřipouštěl.
A to si piště, že pět ženských na jednom místě jen tak pusu nezavře :-)))
Ano, ano, bylo nás jen pět.
Tedy my čtyři „učenky“ a Hanka v roli „učitelky“.
A šlo jí to učení moc dobře.
Dozvěděla jsem se tolik nového!
Tím , že nás bylo jen pár, byla Hanky péče vážně intenzivní.
Radila, ukazovala, pomáhala, byla tam jen a jen pro nás…
Byla možnost okouknout i hotové výrobky,
takže jsem domů samozřejmě nejela s prázdnou :-)))
Tomu se prostě nedá odolat…
Tématem workshopu byl již zmíněný patchworkový polštář.
Zjistila jsem, že všechny mé prozatímní pokusy o patchwork,
byly úplně mimo mísu :-)))
Ani látku jsem neuměla správně střihnout…
Obr krabice se zbytky dostala zabrat.
Prohrábly jsme to Hance pěkně,
abychom každá sestavila ten svůj vysněný polštář.
Přeci jen vybrat sestnáct vzorů a barev,
aby společně dohromady tvořily pěkný celek, nebylo jen tak.
Kór když se u Hanky najdou snad všechny látky světa 🙂
A tady už se to rýsuje :-))
Načtverečkováno a jde se šít!
Pak už jsem moc nefotila, protože nebyl čas…
Ono se to nezdá, člověk si řekne – polštář, co na tom je!
Ale není to jen tak. Ba naopak!
Je to celkem věda a šití se skládá ze spousty důležitých kroků,
které všechny Hanka dělá naprosto precizně.
Jak něco malinko nesedí, tak se prostě páře a znovu a líp…
Pokud měl někdo někdy dojem, že jsou výrobky S4H drahé, tak věřte, že nejsou!
Málokdo si umí představit tu spoustu práce, co se za nimi skrývá.
Vznik našich čtyřech polštářů zabral šest hodin.
A protože se nás sešla myslím dobrá parta,
bylo to šest krásných hodin, plných příjemné práce,
milého povídání a občasného mlsání Hanky skvělých muffinů,
které pro nás připravila 🙂
A tohle je můj výsledek!
Jsem na něj patřičně pyšná!
Rozhodně se jedná o nejpreciznější kousek, který jsem kdy ušila!
Doma se kolem něj musí chodit, jako kolem svátosti.
Vidíte, jaké dělají polštářky „bochánky“?
Toho docílíte jen, když patchwork děláte tak, jak se má!
A Hanka Vás to umí naučit…
Myslím, že mu to u nás doma moc sluší
a skvěle doplňuje podzimní dekorace…
A vidíte ten růžek?
Je už teda malinko obalený od kožešiny, co máme na gauči,
ale jinak musíte uznat, že to je vychytávka!
A já jí teď ovládám!
No dobře, ovládám je asi silné slovo,
ale teoreticky vím jak na to :-)))
Budu muset ale co nejdřív zase něco olemovat,
než to celé zapomenu…
A tady dárečky pro Baru a Štěpika.
Byly nadšení.
Baru se hned ujala obláčku a Štěpik dnes celý den nosil liščí medaili :-)))
A já si vzala na otestováni lněný hadřík.
Slyšela jsem na něj jen samou chválu, tak jsem zvědavá 🙂
Celá tahle akce byla vážně perfektní!
Jednak kvůli Hance, která to vážně skvěle připravila,
ale také kvůli tomu, že jsem jí celou mohla prožít
se svou úžasnou kamarádkou Kristýnou od VICTOREK,
pro kterou je šití stejnou vášní jako pro mě.
Když mi od ní asi před měsícem pípla sms
„Sew4home workshop Brno poslední dvě místa„
a já ze srandy
(vážně jsem myslela, že ze srandy,
protože Kristý má doma poměrně malinkého chlapčka,
je to na celý den a Brno také není nejblíž, cca 115 km)
napsala „Tak jedem.“,
nikdy bych nevěřila,
že tam nakonec obě vážně budeme.
Prostě ty dvě místa tam na nás vyloženě čekala…
Takže pokud někdo v budoucnu budete váhat,
bude se vám zdát Brno daleko,
nebo budete mít obavu,
zda to doma bez Vás děti zvládnou, neváhejte a jeďte!
Věřím, že si od Hanky odvezete skvělý pocit na duši,
který já tedy rozhodně mám
a nějakou dobu ještě určitě mít budu.
A když zase někdy příště budu
obdivovat některý z jejích nových kousků, můžu si říct
„S tou jsem šila!“
Hani, ještě jednou za vše vážně moc díky!
Vaše Lady Tattooch
Read More
Svatováclavský jarmark
Počasí jak na objednávku,
program bohatý, na stáncích samé zajímavé věci
a na pódiu dcera v kroji …
Co víc si přát 😉
MIŠMAŠ
Dnešní příspěvek bude asi lehce nekoncepční. Takový mix toho, co se aktuálně děje. A děje se toho moc! A vznikne z toho několik koncepčních článků. Snad. Dny teď doslova frčí, až mě vlastně dnes zaskočilo, že už je zase čtvrtek! [klikněte zde…]
The post MIŠMAŠ appeared first on Iconioo.cz.
Read MoreKočky pro Jindřišku
Další narozeniny a další kočičí dárečky!
Tentokrát slavila své 6. narozeniny
naše pražská kamarádka Jindřiška.
Ano, kočičí téma už možná začíná někoho nudit,
ale co naděláte, když jsou ty čičiny
mezi holčičkami tak populární.
Opět nesměl chybět batůžek a nějaké ty šperky,
a protože nám venku už plně vládne podzim,
spíchla jsem Jindřišce ještě čepku a nákrčník.
Vaše Lady Tattooch
Read More
První týden prvňačky
Je to tu!
Máme doma školačku
a ta má za sebou svůj první školní týden.
Co Vám budu povídat, je to pro nás událost.
První den oba naši škol(k)áčci vyrazili s úsměvem.
Štěpánek je mnohem statečnější než loni,
malinká slzička vždycky ukápne jen při finálním loučení.
No a Barborka to je takový ten typický natěšený prvňáček,
který se těší úplně na všechno, co s první třídou souvisí 🙂
Když se taková událost sdílí společně s nejlepší kamarádkou,
je to hned snazší a zábavnější 🙂
Holky spolu dokonce sedí i v lavici.
A hádejte v které… No joooo, v první.
Jak jsem psala, nadšení je u nich opravdu veliké 🙂
Každý prvňáček dostal krabici plnou zajímavých věcí,
potřebných především na výtvarnou výchovu.
Máme za sebou i pár prvních úkolů.
Barča je v tomto směru velice svědomitá.
No snad jí ta radost z učení dlouho vydrží.
Začínají s prvním počítám, procvičují ruku,
také první písmenko už trénují.
A jak jinak než „M“
– Máma mele maso. Ema má mísu. –
nebo tak nějak to za nás bylo :-)))
Také sbírají pochvaly.
Baru už má tři a za pět je beruška do notýsku a jak říká Baru:
„To je jako fakt velká a důležitá pochvala, mami!„
První týden chodily jen na dvě hodinky,
tento týden je čekají hodinky tři
a ten další už to bude podle rozvrhu 🙂
Musím říct, že byl ten první školní týden poměrně náročný.
Nějak jsem se po dovolené nemohla aklimatizovat,
takže ten rychlý skok do školních povinností mě malinko semlel.
Ač jsem myslela, že máme do školy vše nakoupeno,
hned první den jsme zjistili,
že bude potřeba dozařídit ještě spoustu věcí.
Byl to trochu blázinec, ale všechno už si pomalu sedá
a já si fakt, že máme doma školačku,
začínám pořádně užívat a vychutnávat 🙂
Všem školákům přeji
kreativní a spravedlivé učitele,
tolerantní a kamarádské spolužáky
a chuť se naučit něco nového!
A učitelům a rodičům pevné nervy 🙂
Vaše Lady Tattooch
Read More
Zámek Žleby
Prázdninový režim se pomalu ale jistě chýlí ke konci.
Věřím, že si každý v létě užil alespoň jeden pěkný výlet.
Pokud byste ještě jeden chtěli přidat do své sbírky zážitků,
můžu doporučit
My byli asi v půlce prázdnin
a zámeckou atmosféru si moc hezky užili.
Trochu jsem se bála zda děti (6 let a 3,5 roku)
cca hodinovou prohlídku zvládnou
a nebude jejich výklad znít hlasitěji,
než výklad průvodkyně,ale obstály skvěle.
Štěpa měl oči navrch hlavy především z brnění,
kterých je tam opravu spousta.
Barborka si ve všech krásných komnatách představovala princezny…
Žleby jsou opravdu moc hezké
a nahlédnout můžete dokonce i do zámecké kuchyně,
což se Vám jen tak na nějakém zámku nepoštěstí 🙂
Bohužel většina zámku je fotografům zapovězena,
takže snímků jen pár.
Kdo by rád viděl víc, bude se tem muset vypravit 🙂
Vaše Lady Tattooch
Read More
Když mě zláká masovka…
Pokud občas zabrouzdáte na netu, je téměř nemožné,
abyste nezaregistrovali knížky od Radky Třeštíkové.
Především Bábovky
a její poslední literární počin Osm v knižním světě dost rezonují.
I mě ty kladné recenze, které se světem masově šíří polapily.
Ale ne vždy tomu tak bylo.
Třeba „Padesát odstínů šedi“ mě svou všudypřítomností
a vychvalováním až do nebes trochu odradily.
Přitom určitě nepůjde o špatné dílo,
když má na svědomí tolik chvály…
U Třeštíkové je to ale malinko jinak.
Myslím, že mě kromě kladných ohlasů zlákala autorka sama.
Radku Třeštíkovou mám prostě ráda.
Sleduji jí na sociálních sítích,
bavím se jejím nadhledem,
jejím vtipně komentovaným životem s dvěma dětmi
a obdivuji a tiše závidím její jógou a během
vysportovanou postavu 🙂
Tahle po čertech vtipná ženská prostě nemůže napsat žádný brak!
Když už jsem byla v tom nakupování,
přihodila jsem si do košíku i autorčin debut „Dobře mi tak“.
Ten si ale nechávám až nakonec.
První sjedu Bábovky, pak Osm a pak až Dobře mi tak.
Dopředu vím, že jsem nesáhla vedle a že nebudu zklamaná,
to už tak prostě někdy víte.
Knihy mi budou dělat společnost na dovolené,
tedy pokud na nějakou odcestuji a pokud tam bude čas na čtení.
Kvůli Štěpánkově frekvenci marodění,
to spíš vypadá na velké dobrodružství,
než na pohodovou válečku s knihou na pláži…
Nechci být předem negativní,
ale z neustále ve změnu doufajícího optimisty,
jsem se stala realistou bez růžových brýlí.
No uvidíme…
Vaše Lady Tattooch
Read More
Koníci pro Adélku
Jak jsem na blogu již zmiňovala,
máme tu vždy o prázdninách na pár týdnů mé dvě neteře.
A jelikož narozeniny jedné z nich připadají právě na prázdniny, slavíme!
Adélka má zrovna koňské období,
takže motiv na dort a na batůžek byl jasný.
A protože bylo vše v trochu hektickém tempu,
nestihla jsem objednat jedlý papír,
který jinak při dortování moc ráda využívám
a musela jsem si poradit nějak jinak…
Zachránila mě hračkárna.
Tyhle dva fešáci nejen ozdobili dortík,
ale poslouží i na pozdější hraní 🙂
Okraj dortu jsem ozdobila mátovými lístky.
Udělaly parádu,
a jejich silné aroma prostoupilo i do části polevy,
což ve finále byla i moc dobrá chuťová kombinace.
Nejsem žádná extra cukrářka, nechtěla jsem experimentovat,
takže sázka na mou dortovou jistotu,
tedy recept, který jedu neustále dokola.
Najdete ho TADY 🙂
No a bez batůžku by to u mě nešlo.
Koník původně stájil na tričku,
ale na batůžku mu to také moc sluší 🙂
K dortu a batůžku jsme připojili ještě jednu moc fešnou panenku
a spokojenost malé oslavenkyně byla na světě 🙂
Adélko,
ještě jednou VŠE NEJLEPŠÍ k Tvým 8. narozeninám!
Vaše Lady Tattooch
Read More
PokROK
Nikdy mě nepřestane fascinovat, kolik je malý člověk schopen naučit se za první rok svého života. Na začátku je to mláďátko, které jen kouká (do blba) a divoce máchá ručičkama, v roce už téměř samostatný tvor schopný se bez pomoci přesouvat, krmit a komunikovat. A leckdy i dělat srandu! A to mezi tím, ty všechny malé pokroky, jsem si chtěla pamatovat. A ráda bych, aby o nich jednou věděla i Madlenka. Jen tak pro radost. Co se naučila, co ji bavilo a co rozplakávalo. Na Pinterestu jsem objevila zajímavý nápad s focením a zaznamenáváním dítěte v měsíčních intervalech. Neměla jsem k tomu sice žádné milníkové podložky, ale světlé prostěradlo na posteli posloužilo stejně dobře. Po nafocení jsem fotku upravila (hlavně šlo o vyhlazení okolí kolem miminka, aby lépe vyniklo) a pak přidala texty. Zvolila jsem tři druhy fontů, které se opakují ve všech dvanácti měsících. Barvy jsem měnila podle Madlenčina oblečení. Její pokroky jsem si pravidelně zaznamenávala do mobilu, kdykoli nějaký udělala, takže pak pro mě bylo jednoduché kalendář tvořit i několik měsíců zpětně (což tak ke konci i dopadalo, protože času je prostě méně a méně…) No a tady malá ukázka (jen z několika měsíců, ať vás nenudím) toho, jak to tedy dopadlo 🙂
Pokud vás zajímá celkové vyznění „kalendáře“, když se všech dvanáct fotek vyskládá vedle sebe, ukázku naleznete v mém minulém článku o narozeninové oslavě – KUK (pro pobavení hostů jsem kalendář nalepila washi páskou na dveře v obýváku)
Read More
Přeji všem hezké letní dny a zdravím z Orlických hor, kde si momentálně užíváme s celou naší partou a všemi mláďaty hromadnou rodinnou dovolenou 🙂
