Články:výlety

Harasov

Jedna z našich letních cest vedla k rybníku Harasov v CHKO Kokořín. Najdete zde nádherné přírodní koupání mezi skalami u vody plné leknínů.

Read More

Ostrá u Lysé nad Labem – Botanicus

Ti, co sledují můj instagram, už vědí, že jsme se minulý týden vydali s dětmi na výlet do Centra řemesel a bylinné zahrady v Ostré. Já tu kdysi byla se školními dětmi na výletě a těšila jsem se, až se sem jednou vrátím s těmi svými. Uteklo to a my si to užili i s … [číst dál…]

Read More

… krátké zastavení v Luhačovicích …

ne, že bych toho cestování měla málo, ale když se řekne Luhačovice jedu i po náročné cestě z Alp – hned ve středu …

… zase jsem se jenom svezla, abych si vychutnala tu lázeňskou atmosféru …

… vyfotila stokrát vyfocené …

… a dala si výborné kafe ;-). Tentokrát v Kavárně v Myslivně. Po minulé návštěvě, kdy se mi moc nelíbilo ve Smetanovém domě jsem chtěla zajít právě tady …

… protože tohle venkovní posezení je prostě krásné …

… bohužel „nezubící“ fotka byla máznutá 🙂 …

… přeji krásnou sobotu …

Danka

Read More

… krátké zastavení v Luhačovicích …

ne, že bych toho cestování měla málo, ale když se řekne Luhačovice jedu i po náročné cestě z Alp – hned ve středu …

… zase jsem se jenom svezla, abych si vychutnala tu lázeňskou atmosféru …

… vyfotila stokrát vyfocené …

… a dala si výborné lázeňské kafe ;-). Tentokrát v Kavárně v Myslivně. Po minulé návštěvě, kdy se mi moc nelíbilo ve Smetanovém domě jsem chtěla zajít právě tady …

… protože tohle venkovní posezení je prostě krásné …

… bohužel „nezubící“ fotka byla máznutá 🙂 …

… přeji krásnou sobotu …

Danka

Read More

ZOO Chleby

Jak jsem tu avizovala, vzala jsem děti do ZOO a to do té nejbližší – ZOO Chleby. Jde o menší ZOO, která se ale v posledních letech rozrostla a rozrůstat se ještě má, nejen o zvířata, ale i prolézačky pro děti. Ve starší části najdete hlavně zvířata – opravdu jen pár klecí (opice, kozy, lamy, … [číst dál…]

Read More

Vary – dodatek

Ve Varech jsme zašli také na rozhlednu ve Výletním areálu Diana, respektive jsme se nechali vyvézt lanovkou. Mohli jsme se na Vary podívat shora.   Na tomto místě se ale můžete zajít navštívit i na Motýlí dům Diana nebo třeba Mini ZOO. To my jsme nestihli, tak třeba někdy příště:-). Hezky jsme poseděli v restauraci … [číst dál…]

Read More

Loket

Z Varů jsme si jedno dopoledne odskočili do nedalekého Lokte. Je to nádherné historické město. Pokud budete v blízkosti, doporučuji jeho návštěvu a to nejen kvůli hradu, ale i uličkám, náměstí a četným památkám.   Hrad Loket nepřehlédnete už z dálky. Týčí se na žulovém masívu nad řekou  Ohří. Má bohatou historii, která začala někdy … [číst dál…]

Read More

Na pár dní ve Varech

Prázdniny nám začaly báječně. Vyrazili jsme s manželem a kamarády do Varů na filmový festival – bez dětí! Já byla ve Varech prvně v životě, nejen na festivalu, ale i v této části republiky.

Read More

Rychlebské hory – výlety od Pišliků

Naše dovolená v Rychlebských horách byla tentokrát o kapku nervóznější, umrčenější a celkově trochu „náročná“.

Důvody byly různé: od desítek napuchlých a svědivých komářích píchanců, které jsme si odvezli z jednodenní zastávky u našich v Poodří (Klárka), přes mou sennou rýmu v nejvyšší sezóně travin a moje nesžití se s rolí autonavigátora. A pak taky pozdní odjezdy a tím pádem i příjezdy (tak to se mnou prostě je, když nade mnou nevisí bič odjezdu vlaku), moje nechuť postopadesáté sbalit batoh a holek tradiční žabomyší války, které jsme v tomto rozpoložení příliš nezvládali řešit s klidným tónem a chladnou hlavou.
Naštěstí to vyrovnávalo nádherné počasí a půjčené auto (děkujeme babičce s dědou, bez něj bychom nemohli bydlet u Pišliků – na vlak to byl pěkný kus :)). A taky stezky pro horská kola, o kterých jsem psala minule, které muž projel skoro všechny dvakrát a já ty nejjednodušší taky zkusila. 
Co nás ale nejvíc nakoplo byl kolaps auta v nejméně vhodném  místě – na Rejvízu. Nakonec to byla jen baterka a natrefili jsme na úžasného Ostraváka, který muže svezl do Zlatých hor a zpět koupit novou. Chvála dobrým lidem! 
Hrábli jsme si do svědomí a všechno pak už bylo o něco růžovější.. 
Na Rejvízu jsme si klasický okruh kolem Velkého mechového jezírka prodloužili o zacházku k Bublavému pramenu. Holky zbožňují čabrání se v jakémkoli potoce, tenhle navíc na dupnutí na břehu reagoval bubláním, což nás všechny hrozně bavilo. Jen Sára si nás poskakující měřila nechápavým pohledem a raději se dál hrabala v jehličí.
Chtěli jsme moc vidět nově (a krásně) zrekonstruovanou Tančírnu, secesní budovu z počátku dvacátého století, která ještě donedávna chátrala. Vyrazili jsme proto do Račího údolí. Asfaltka v údolí mě nijak nenadchla, zato romanticky dozděná zřícenina hradu Rychleby jo. Přemýšlela jsem, kde vzali ve středověku maltu.. 
Asi poprvé za celou naší turistickou existenci (včetně toho, než jsme měli děti) jsme přečetli snad všechny tabule naučné stezky. Klárka nás donutila – většina jich totiž byla psána formou pověstí. No a pak taky Terezčiny schovávačky, její stylizace do role koně a Klárčino motorové koště jménem Psík. To by ale bylo na dlouhé vyprávění..
Zámek Jánský vrch v Javorníku jsme oběhli jen kolem dokola za nesouhlasného povyku Klárky, která už se viděla ve slíbeném lomu 🙂
V bývalém kaolínovém lomu kousek od Vidnavy byly naše dvě rampepurdy ve svém živlu. Pro velký úspěch jsme tam byli dvakrát. Poprvé bylo chladněji, to proběhly jen špekáčky a stavba pískového města, podruhé už se šlo i do vody. 
Svou hmatovou stezku Rychlebskými horami (jehličí na Rejvízu, písek v lomu) zakončila Sára labužnickým ukousnutím sedmikrásky u Pišliků na zahradě. Dobře nám nakonec bylo..
Read More

Rychlebské hory – výlety od Pišliků

Naše dovolená v Rychlebských horách byla tentokrát o kapku nervóznější, umrčenější a celkově trochu „náročná“.

Důvody byly různé: od desítek napuchlých a svědivých komářích píchanců, které jsme si odvezli z jednodenní zastávky u našich v Poodří (Klárka), přes mou sennou rýmu v nejvyšší sezóně travin a moje nesžití se s rolí autonavigátora. A pak taky pozdní odjezdy a tím pádem i příjezdy (tak to se mnou prostě je, když nade mnou nevisí bič odjezdu vlaku), moje nechuť postopadesáté sbalit batoh a holek tradiční žabomyší války, které jsme v tomto rozpoložení příliš nezvládali řešit s klidným tónem a chladnou hlavou.
Naštěstí to vyrovnávalo nádherné počasí a půjčené auto (děkujeme babičce s dědou, bez něj bychom nemohli bydlet u Pišliků – na vlak to byl pěkný kus :)). A taky stezky pro horská kola, o kterých jsem psala minule, které muž projel skoro všechny dvakrát a já ty nejjednodušší taky zkusila. 
Co nás ale nejvíc nakoplo byl kolaps auta v nejméně vhodném  místě – na Rejvízu. Nakonec to byla jen baterka a natrefili jsme na úžasného Ostraváka, který muže svezl do Zlatých hor a zpět koupit novou. Chvála dobrým lidem! 
Hrábli jsme si do svědomí a všechno pak už bylo o něco růžovější.. 
Na Rejvízu jsme si klasický okruh kolem Velkého mechového jezírka prodloužili o zacházku k Bublavému pramenu. Holky zbožňují čabrání se v jakémkoli potoce, tenhle navíc na dupnutí na břehu reagoval bubláním, což nás všechny hrozně bavilo. Jen Sára si nás poskakující měřila nechápavým pohledem a raději se dál hrabala v jehličí.
Chtěli jsme moc vidět nově (a krásně) zrekonstruovanou Tančírnu, secesní budovu z počátku dvacátého století, která ještě donedávna chátrala. Vyrazili jsme proto do Račího údolí. Asfaltka v údolí mě nijak nenadchla, zato romanticky dozděná zřícenina hradu Rychleby jo. Přemýšlela jsem, kde vzali ve středověku maltu.. 
Asi poprvé za celou naší turistickou existenci (včetně toho, než jsme měli děti) jsme přečetli snad všechny tabule naučné stezky. Klárka nás donutila – většina jich totiž byla psána formou pověstí. No a pak taky Terezčiny schovávačky, její stylizace do role koně a Klárčino motorové koště jménem Psík. To by ale bylo na dlouhé vyprávění..
Zámek Jánský vrch v Javorníku jsme oběhli jen kolem dokola za nesouhlasného povyku Klárky, která už se viděla ve slíbeném lomu 🙂
V bývalém kaolínovém lomu kousek od Vidnavy byly naše dvě rampepurdy ve svém živlu. Pro velký úspěch jsme tam byli dvakrát. Poprvé bylo chladněji, to proběhly jen špekáčky a stavba pískového města, podruhé už se šlo i do vody. 
Svou hmatovou stezku Rychlebskými horami (jehličí na Rejvízu, písek v lomu) zakončila Sára labužnickým ukousnutím sedmikrásky u Pišliků na zahradě. Dobře nám nakonec bylo..
Read More

… až na hrad …

po sobotním dešti jsem měla „chuť“ na vůni mokrého lesa a tak jsem navrhla, aby jsme zajeli na Hukvaldy až na hrad (většinou chodíváme jenom k lišce) …… hrad nestojí v lese, pouze v oboře, ale ta vůni lesa má …

Read More
Loading

Nové články

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi