Články:léto

Sedmikráska chudobka…

nebo-li sedmikráska obecná (Bellis perennis), je nízká léčivka, která má kouzelný výraz a něhu a sedm krás v jednom malém bílém či narůžovělém květu.
Lze ji však opět považovat za jakéhosi trávníkoví škůdce, neboť pomalu ale jistě, zarůstá Váš budovaný anglický pažit v místech, kde je slunečno. Sedmikráska je jednou z prvních květinek, které vykvetou na jaře v trávníku, a také jednou z posledních, protože skutečně kvete takřka po celý rok. Je silně mrazuvzdorná. Pokud máte to srdce a chcete nasbírat drobounkou léčivku v hojnějším počtu, sbírejte za suchého počasí pouze květy.
Tyto usušte, a poté přidávejte do léčivých čajů, neboť působí protizánětlivě. Dají se také vyrobit různé alkoholové či olejové tinktury, kterými se natírá zanícené místo,  či se pár usušených květů smíchá s dalšími bylinkami třeba do čajové směsi proti nachlazení. 
Read More

Není Houska jako houska aneb dámská jízda IV

Tento článek se vlastně váže k naší letošní Dámské jízdě, kterou jsme podnikly s dcerou a fenkami do Máchova kraje v srpnu. Stihly jsme toho docela dost vidět. Jsem ráda, že dceru zajímá historie a příroda a je schopna svým nezaměnitelným úhlem pohledu vnímat zážitky  „jinak“ než já. Líbí se mi, že sama bere fotoaparát do ruky a fotí a vidí svět svým pohledem, vnímá jej intenzivně a sama, zůstává za skupinkou návštěvníků, protože najednou nechodí jen tak ale má „svůj“ cíl.

Hliněná houska na Housce
Že není Houska jako houska, zjišťujeme hned po příchodu na nádvoří. Původně hrad, dnes zámek, prošel opakovanými přestavbami v průběhu své existence, je přístupný i psům na vodítku. Takže naše dámy šly pěkně na vodítkách a samozřejmě vzbuzovaly u návštěvníků patřičnou pozornost. Musím to napsat, protože to byl jeden z momentů, který jsem si do doby, než jsme samy se psy vyjely na jízdu, tedy TO, že se nechtěně stáváme středem pozornosti, vůbec neuvědomovala. Například děti se přely s rodiči, kterého by chtěly…jestli toho malého, nebo toho většího, proč psa nemohou doma mít a že by nějakého chtěly, jestli psi koušou, jestli si je mohou pohladit, pochovat, který líná, který nelíná, co žerou, pijí a proč se „smějou“. Opravdu, naši pejskové, když je jim dobře, se mile usmívají. Dokážou však také pronikavě a protivně štěkat, nelíbí se jim muži v čepicích a podezřelá individua. Docela však ochotně pózují a nechají se pohladit. Samozřejmě, že u nich sedím na bobku, psa uklidním sama jej hladím a vedu dětskou ručičku, aby bylo vše v naprosté pohodě. 
Tak zpět k Housce…
Houska je spjatá s peklem. Může za to pověst o rozestoupení se země v místní kapli, návštěvě mladíka v kráteru, kdy po návratu zpět, vylézá z díry jako šedivý stařec. Také je spjatá se skupinou Plastic Peoples a hrdiny ze Čtyřlístku.  
Původní zrestaurované malby v místní kapli 

Pohled z vrchu na nádvoří na kterém je nefunkční kašna plná drobných penízků

Pohled z oken Housky na bezdězské vrchy

Ukázka keramických hrnků a výrobků, které vypadají originálně a zajímavě s možností jejich zakoupení
Na Housce nenaleznete nějaký jednotný styl. Staletí se zde prolínají, většina nábytku sem byla dovezena, snad darována a dle sdělení kastelána a průvodce v jedné sobě, se dokonce plánovalo její zbourání… K tomuto nedošlo, postupně tedy dochází k budování interiérů a postupným opravám. My můžeme Housku navštívit v rámci našich výletů, prohlídka s průvodcem začíná každou celou hodinu. 
ps..krom fotky čiči se psy jsou všechna foto „majetkem“ Čiči.art…podmínka jí stanovená, byla tímto naplněna…prosím klidně kopírujte a krásný den!
Read More

Není Houska jako houska aneb dámská jízda IV

Tento článek se vlastně váže k naší letošní Dámské jízdě, kterou jsme podnikly s dcerou a fenkami do Máchova kraje v srpnu. Stihly jsme toho docela dost vidět. Jsem ráda, že dceru zajímá historie a příroda a je schopna svým nezaměnitelným úhlem pohledu vnímat zážitky  „jinak“ než já. Líbí se mi, že sama bere fotoaparát do ruky a fotí a vidí svět svým pohledem, vnímá jej intenzivně a sama, zůstává za skupinkou návštěvníků, protože najednou nechodí jen tak ale má „svůj“ cíl.

Hliněná houska na Housce
Že není Houska jako houska, zjišťujeme hned po příchodu na nádvoří. Původně hrad, dnes zámek, prošel opakovanými přestavbami v průběhu své existence, je přístupný i psům na vodítku. Takže naše dámy šly pěkně na vodítkách a samozřejmě vzbuzovaly u návštěvníků patřičnou pozornost. Musím to napsat, protože to byl jeden z momentů, který jsem si do doby, než jsme samy se psy vyjely na jízdu, tedy TO, že se nechtěně stáváme středem pozornosti, vůbec neuvědomovala. Například děti se přely s rodiči, kterého by chtěly…jestli toho malého, nebo toho většího, proč psa nemohou doma mít a že by nějakého chtěly, jestli psi koušou, jestli si je mohou pohladit, pochovat, který líná, který nelíná, co žerou, pijí a proč se „smějou“. Opravdu, naši pejskové, když je jim dobře, se mile usmívají. Dokážou však také pronikavě a protivně štěkat, nelíbí se jim muži v čepicích a podezřelá individua. Docela však ochotně pózují a nechají se pohladit. Samozřejmě, že u nich sedím na bobku, psa uklidním sama jej hladím a vedu dětskou ručičku, aby bylo vše v naprosté pohodě. 
Tak zpět k Housce…
Houska je spjatá s peklem. Může za to pověst o rozestoupení se země v místní kapli, návštěvě mladíka v kráteru, kdy po návratu zpět, vylézá z díry jako šedivý stařec. Také je spjatá se skupinou Plastic Peoples a hrdiny ze Čtyřlístku.  
Původní zrestaurované malby v místní kapli 

Pohled z vrchu na nádvoří na kterém je nefunkční kašna plná drobných penízků

Pohled z oken Housky na bezdězské vrchy

Ukázka keramických hrnků a výrobků, které vypadají originálně a zajímavě s možností jejich zakoupení
Na Housce nenaleznete nějaký jednotný styl. Staletí se zde prolínají, většina nábytku sem byla dovezena, snad darována a dle sdělení kastelána a průvodce v jedné sobě, se dokonce plánovalo její zbourání… K tomuto nedošlo, postupně tedy dochází k budování interiérů a postupným opravám. My můžeme Housku navštívit v rámci našich výletů, prohlídka s průvodcem začíná každou celou hodinu. 
ps..krom fotky čiči se psy jsou všechna foto „majetkem“ Čiči.art…podmínka jí stanovená, byla tímto naplněna…prosím klidně kopírujte a krásný den!
Read More

Putování po Šumavě II aneb podhůří Šumavy a šumavské „malé“ pohledy

Náš víkendový výlet nás tentokrát zavedl na jihozápad naší republiky, do nádherných míst, kam se čas od času vracíme a vždy se necháme pohltit nádhernou přírodou, kopci a studenými a čistými potoky a říčkami.
Cesta na Šumavu, která je od nás značně vzdálená, se musí naplánovat, tak abychom zvládli přesun vozidlem v co nejkratším čase s přestávkami, tak aby se psíci mohli občerstvit. My koneckonců také… První větší zastávkou bylo městečko v podhůří Šumavy Sušice. Každého jistě napadne ve spojení se jménem města slavný „závod“ na výrobu sirek SOLO. Dnes je zde větší množství společností zabývajících se zpracováním dřeva, výrobou nábytku, zárubní, oken a dveří atd.  Sušice, respektive pohled na její historické jádro, opravené kostelíky a budovy a pohled na zde protékající řeku Otavu, je malebný. Sušice je upravené příjemné městečko nabízející turistům možnost občerstvení v mnoha stylových restauracích a několik bankomatů, kde doporučuji doplnit hotovost, protože na horách nelze všude platit „kartou“. Pro mne, jako milovnici květin, byl úžasný pohled na tzv. „květinové stromy“. No, posuďte sami…
  

Otava



Nasedáme do vozidla a již definitivně míříme stále vzhůru, do hor, čeká nás mnohakilometrové stoupání do nejvýše položené obce v Čechách. Sobotní ráno nás přivítalo slunečním pozdravem, a tak vyrážíme na výlet v kompletním „tuláckém“ složení naší rodiny, včetně dvou psíků. Máme naplánovanou asi 15 km trasu, kterou po cestě lehce prodloužíme, takže se po více než 6 hodinách vracíme do výchozího bodu celkem po ušlapaných 17 km. Po cestě bylo nutné prozkoumat každého brouka, květinu, muchomůrku, houbu, potok, motýla, slepýše, nakrmit se borůvkami a voňavými brusinkami a v závěru cesty sesbírat dva koše hub, které se na místě „prostě nemohly nechat“. Krásné „šumavské pohledy“ na krajinu jsem více představila v článku Putování po Šumavě obrazem I .
Zde pohledy malé a blízké…

Read More

Putování po Šumavě obrazem I

Šumava se svými hvozdy, potoky, faunou i flórou patří mezi bezesporu mezi nekrásnější místa, která lze v Čechách spatřit a z velké části protoulat.  Pokud přeje počasí a zvolíte cesty s minimem turistů, můžete zažít chvíle a pohledy rovnající se terapii na drahé psychiatrické  klinice. Projdete očistou a navíc posílíte svalstvo. Tentokrát byl cíl naší cesty projít část krajiny v okolí Kvildy směrem k Německu. Došli jsme k pramenu Teplé Vltavy, dále jsme se vydali směrem na Bučinu, kam jsme ale nedošli, ostře jsme zabočili doleva a liduprázdnými cestami jsme prošli obloukem  lesní cestou pod Holým vrchem zpět na modrou turistiky značenou cestu zpět do Kvildy. Celkem jsme ušli 17 km.

Read More

Krásenka, nebo-li

(Cosmos bipinnatus) je naprosto nenáročná letnička kvetoucí v celé škále odstínů růžové až vínové barvy hluboko do podzimu. Má jednoduchý květ, složený ze žlutého středu, který milují včely a motýli a z jednoduchých okvětních lístků. Květina krásně doplňuje letničkový záhon, dosahu výšky i 90 cm. Neuvěřitelně dobře se sama rozmnožuje vysemeněním semínek, která se tvoří při odkvětu, takže druhý rok roste a kvete již opravdu na celé zahradě, což lze korigovat odstraňováním uschlých květů během vegetační doby rostliny. Semena lze posbírat z uschlých květů a vysadit příští jaro rozhozem na určené stanoviště. Tato letnička nevyžaduje takřka žádnou péči.  

Read More
Loading

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi