Články:podzim

Český ráj podruhé

Víkendové počasí bylo tak krásné, že jsme vyjeli na výlet i v neděli, a opět do Českého ráje. Nelitovali jsme. U nás byla po ránu sice dost hustá mlha, ale jak jsme se blížili k cíli, byla fuč. Vydali jsme se na hrad Rotštejn a z něj pěšky přes Klokočské skály do jeskyně Postojná – … [číst dál…]

Read More

Český ráj podruhé

Víkendové počasí bylo tak krásné, že jsme vyjeli na výlet i v neděli, a opět do Českého ráje. Nelitovali jsme. U nás byla po ránu sice dost hustá mlha, ale jak jsme se blížili k cíli, byla fuč. Vydali jsme se na hrad Rotštejn a z něj pěšky přes Klokočské skály do jeskyně Postojná – … [číst dál…]

Read More

Tereziánské babí léto…

Přiznávám, že jsem ani netušila, že tereziánské babí léto existuje. Tedy, že vícedenní slunečná období na konci léta a na počátku podzimu jsou podle jmen v kalendáři  rozdělena a označována, třeba jako mariánské babí léto, ludmilsko-matoušské babí léto, svatováclavské babí léto nebo tereziánské babí léto. To poslední právě nastalo (a já znala jen léto s prostým přívlastkem babí…jsem ráda, že se pořád učím).  Oba dva víkendové dny byly nadprůměrně teplé. Sluneční paprsky častovaly přírodu a sváděly vyjít ven a užít si přírodu plnými doušky. V dalších dnech by tereziánské léto mělo dle předpovědi počasí vytrvat, tak snad si to pravé babí léto letos alespoň trochu užijeme.

Na zahradě bylo v neděli jako v ráji. Jako bych se ocitla v polovině srpna. Stálo za to ještě zkrátit trávník, zasadit jarní cibuloviny, zalít vyschlé truhlíky a obdivovat ojedinělou, ale o to výraznější krásu ještě kvetoucích letniček a trvalek. Ještě se chystám na vyhnojení zeleninové zahrádky a její zrytí. Postupně přenesu dovnitř rostliny, které venku nepřežijí naši tuhou zimu a zlikviduji letničkové truhlíky a sklidím semínka letniček. Objednala jsem si ještě dvě (nebo tři) stromkové růže, sice nevím kam je dám, ale prostě jsem je musela mít…znáte to! Takže, ještě přijde ideální čas na sázení růží, stromů a keřů, které sázíme do dostatečně hlubokých jam a nešetříme zálivkou. I trávník ještě dostane svůj příděl podzimního hnojiva.

A protože v neděli byl svátek pro mne nejkrásnějšího jména na světě Terezky, tak jsme vyrazili do naší oblíbené,  noblesní, sluncem ozářené restaurace v obci Semice, s příznačným pojmenováním Na Jitrách – Restaurace a sportovní areál v Semicích, kde jsme decentně svátek naší dcerky oslavili. Ještě teď se mi sbíhají sliny, tak jsem si ten slavnostní oběd užila.

Read More

Po Zlaté stezce Českého ráje

O víkendu jsme využili příznivého počasí a výletili. Jako první cíl jsme si vybrali krátký úsek Zlaté stezky Českého ráje.  Mimochodem její celková délka od MB přes  Trosky, Hrubou Skálu, Malou Skálu a další zajímavá místa včetně hradů a zřícenin i rozhleden do JC měří 119 km. My vyrazili z Frýdštejna do Vranova – Pantheonu. … [číst dál…]

Read More

Říjnová Ostravice…

… je prý hodně osvěžující, říkaly naše děti. Přemluvily nás včera při zpáteční cestě z prosluněné cyklotoulky na naše malé letiště v Malenovicích. Rádi tam jezdíme pozorovat letadélka a další všemožné „nadnášející“ prostředky 🙂


Tentokrát jich sice mnoho nebylo, ale jeden úlovek přeci jen mám… i když z dálky vypadal jako malá beruška, která roztáhla křídla .-)


Krásné dny

A.

Read More

Říjnová Ostravice…

… je prý hodně osvěžující, říkaly naše děti. Přemluvily nás včera při zpáteční cestě z prosluněné cyklotoulky na naše malé letiště v Malenovicích. Rádi tam jezdíme pozorovat letadélka a další všemožné „nadnášející“ prostředky 🙂


Tentokrát jich sice mnoho nebylo, ale jeden úlovek přeci jen mám… i když z dálky vypadal jako malá beruška, která roztáhla křídla .-)


Krásné dny

A.

Read More

Les…cesta…čas…vzduch…

Les mne fascinuje… Potřebuji jej ke svému životu jako vodu a vzduch a Slunce… představuje pro mne zdroj energie, nabíjí mne… Dokáži se v něm toulat celý den, dýchat zhluboka jeho vůně,  a když jej dlouho nemám, toužím po něm…

Cesta…cesta mne vždy zajímá, představuje možnost dostat se někam, kam chci nebo nechci… cesta je cíl, lesní cesta je přidaná hodnota…mám ráda cíle a cesty… a ráda šlapu mimo ni…

Čas…Můj čas běží moc rychle. Škoda říkám si, ale stejně nic nenadělám… Chci cítit každou vteřinu, žádná minuta mi nesmí utéct, za hodinu mohu snad něco změnit, třeba sebe samu…asi jsem v minulém životě svůj čas promarnila…asi, tak přemýšlím o čase, když jdu po cestě v lese…a zhluboka dýchám vzduch…jsem šťastná…je to definitivní pocit…

Vzduch…Občas jej hledám, hledám jej v Praze, ve své kanceláři, v kuchyni, v autě, ve svém uspěchaném čase…v lese jej hmatatelně cítím… Proudí mi mezi prsty, mám jej ve vlasech, v ústech, na kůži…obklopuje mne a objímá…

Po mnoha hodinách se vracím domů… a cítím, jako bych se zase našla…Děkuji…a vrátím se…
„Svatojiřský les dnes“
Read More

Les…cesta…čas…vzduch…

Les mne fascinuje… Potřebuji jej ke svému životu jako vodu a vzduch a Slunce… představuje pro mne zdroj energie, nabíjí mne… Dokáži se v něm toulat celý den, dýchat zhluboka jeho vůně,  a když jej dlouho nemám, toužím po něm…

Cesta…cesta mne vždy zajímá, představuje možnost dostat se někam, kam chci nebo nechci… cesta je cíl, lesní cesta je přidaná hodnota…mám ráda cíle a cesty… a ráda šlapu mimo ni…

Čas…Můj čas běží moc rychle. Škoda říkám si, ale stejně nic nenadělám… Chci cítit každou vteřinu, žádná minuta mi nesmí utéct, za hodinu mohu snad něco změnit, třeba sebe samu…asi jsem v minulém životě svůj čas promarnila…asi, tak přemýšlím o čase, když jdu po cestě v lese…a zhluboka dýchám vzduch…jsem šťastná…je to definitivní pocit…

Vzduch…Občas jej hledám, hledám jej v Praze, ve své kanceláři, v kuchyni, v autě, ve svém uspěchaném čase…v lese jej hmatatelně cítím… Proudí mi mezi prsty, mám jej ve vlasech, v ústech, na kůži…obklopuje mne a objímá…

Po mnoha hodinách se vracím domů… a cítím, jako bych se zase našla…Děkuji…a vrátím se…
„Svatojiřský les dnes“
Read More

Pátek třináctého…

… je v mnoha zemích považován za nešťastný den. 

Přemýšlela jsem, odkud se vlastně vzala pověra, která se váže k tomuto dni. Údajně je spojena s křesťanským Velkým pátkem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená „smrt“.
Podobný význam přikládají třinácce i kartáři – v tarotovém systému je třináctka smrt, ale zároveň symbolizuje i znovuzrození.
Zcela reálný základ má pak tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů (templáři byli jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, moc řádu lety sílila, nepodléhal světské moci, ale přímo papeži a to se nelíbilo králům), po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.
Chorobný strach z pátku 13. má i svou diagnózu. Jmenuje se triskaidekafobie. V mnohých zemích proto nenechávají pro jistotu nic náhodě a třináctku rovnou škrtají. Hotely nemají 13. patro, stejně jako některé letecké společnosti vynechávají řadu sedadel č. 13.
Pokud jde o četnost „nešťastných“ pátků s číslem 13, pak každý rok jich má minimálně jeden, nejčastěji ale bývají dva, výjimečně i tři. V nepřestupných letech, kdy je pátek třináctého v únoru, jej následuje pátek třináctého i v březnu. Pátek třináctého můžeme čekat v kalendáři tehdy, začíná-li měsíc nedělí.
Já si pátek třináctého zvolila k návštěvě u kinezioložky, abych se pomocí metody One brain jednou pro vždy zbavila vnitřní bolesti, trápení, které si táhnu s sebou už od dětství a uzavřela v sobě něco, co mne brzdí v dalším rozvoji. Tak moc jako dnes už jsem neplakala, ani nepamatuji. Ruku v ruce s tím však šel pocit, jako by ze mě odpadl obrovský balvan, který mne už dlouho brzdil a nechtěl pustit dál. Pomohla mi pojmenovat a pochopit příčiny a s její pomocí jsem si našla i cestu, jak dál. Já ji vlastně podvědomě znala už dřív, jen jsem jsem svému úsudku málo věřila natolik, abych si dodala kuráže 🙂 Moc se mi ulevilo a myslím, že návštěva splnila očekávání, která jsem od ní měla. Věřím, že to bude mít pozitivní vliv na všechno, co dělám, ale i na lidi v mém okolí. Odnesla jsem si s sebou kromě doporučení na tři jednoduché cviky na každý den následujícího měsíce i jeden domácí úkol pro dnešek. A ten budu plnit moc moc ráda… 🙂
Abych to dobré rozpoložení ještě utvrdila, dotáhla jsem v okolí domu podzimní výzdobu. Od našich jsem si minulou neděli přivezla spoustu malých okrasných dýní, ty jsem společně s vřesy, maceškami, okrasnými kapustami a drátovci naaranžovala do truhlíků a proutěného koše. Doplnila keramikou, Viktorčiným větrníkem, vínově červenými větvičkami svídy bílé (listí již opadlo), větvičkami skalníků s červenými plody a větvičkou hlohu tečkovaného s voňavými žluťounkými plůdky .-)
Přeji šťastný pátek třináctého i každému z vás.
A.

Read More

Pátek třináctého…

… je v mnoha zemích považován za nešťastný den. 

Přemýšlela jsem, odkud se vlastně vzala pověra, která se váže k tomuto dni. Údajně je spojena s křesťanským Velkým pátkem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená „smrt“.
Podobný význam přikládají třinácce i kartáři – v tarotovém systému je třináctka smrt, ale zároveň symbolizuje i znovuzrození.
Zcela reálný základ má pak tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů (templáři byli jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, moc řádu lety sílila, nepodléhal světské moci, ale přímo papeži a to se nelíbilo králům), po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.
Chorobný strach z pátku 13. má i svou diagnózu. Jmenuje se triskaidekafobie. V mnohých zemích proto nenechávají pro jistotu nic náhodě a třináctku rovnou škrtají. Hotely nemají 13. patro, stejně jako některé letecké společnosti vynechávají řadu sedadel č. 13.
Pokud jde o četnost „nešťastných“ pátků s číslem 13, pak každý rok jich má minimálně jeden, nejčastěji ale bývají dva, výjimečně i tři. V nepřestupných letech, kdy je pátek třináctého v únoru, jej následuje pátek třináctého i v březnu. Pátek třináctého můžeme čekat v kalendáři tehdy, začíná-li měsíc nedělí.
Já si pátek třináctého zvolila k návštěvě u kinezioložky, abych se pomocí metody One brain jednou pro vždy zbavila vnitřní bolesti, trápení, které si táhnu s sebou už od dětství a uzavřela v sobě něco, co mne brzdí v dalším rozvoji. Tak moc jako dnes už jsem neplakala, ani nepamatuji. Ruku v ruce s tím však šel pocit, jako by ze mě odpadl obrovský balvan, který mne už dlouho brzdil a nechtěl pustit dál. Pomohla mi pojmenovat a pochopit příčiny a s její pomocí jsem si našla i cestu, jak dál. Já ji vlastně podvědomě znala už dřív, jen jsem jsem svému úsudku málo věřila natolik, abych si dodala kuráže 🙂 Moc se mi ulevilo a myslím, že návštěva splnila očekávání, která jsem od ní měla. Věřím, že to bude mít pozitivní vliv na všechno, co dělám, ale i na lidi v mém okolí. Odnesla jsem si s sebou kromě doporučení na tři jednoduché cviky na každý den následujícího měsíce i jeden domácí úkol pro dnešek. A ten budu plnit moc moc ráda… 🙂
Abych to dobré rozpoložení ještě utvrdila, dotáhla jsem v okolí domu podzimní výzdobu. Od našich jsem si minulou neděli přivezla spoustu malých okrasných dýní, ty jsem společně s vřesy, maceškami, okrasnými kapustami a drátovci naaranžovala do truhlíků a proutěného koše. Doplnila keramikou, Viktorčiným větrníkem, vínově červenými větvičkami svídy bílé (listí již opadlo), větvičkami skalníků s červenými plody a větvičkou hlohu tečkovaného s voňavými žluťounkými plůdky .-)
Přeji šťastný pátek třináctého i každému z vás.
A.

Read More

Podzimní dekorace

Víkend byl ve znamení procházek, pohybu, ale také návštěv, kultury, stejně jako obyčejného válení u telky v teple domova. V neděli dopoledne jsme se vydali na kaštany. Věděla jsem o místě, kde by jich mohlo být mnoho a nespletla jsem se. Děti byly spokojené, že se jen sehnuly a sbíraly a sbíraly. Tak už je … [číst dál…]

Read More
Loading

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi