Články:Blog
Letní věnec
Letní věneček na dveře …. buxus, bílá modrá levandule, červený a panašovaný dřišťál.
Read More… moje drobné radosti … 2017-08-11 18:10:00
Terasa je, hlavně teď přes léto, náš druhý obývák …. snídáme tady, obědváme, večeříme, grilujeme nebo jen tak lebedíme. Miluju teplá letní rána kdy na ní, ještě v županu, piju svou ranní kávu a koukám z ní na tu naši vesničku …. krásnou …. střediskovou ….
Nevěříte ? Zeptejte se Drápalíka … ten se tady „kochá“ se mnou :o)
PS: Drápalík je rekvizita z našeho letošního letního kina, kde byl spolu s Otíkem, chrániči sluchu, rohlíky, Tatrou V3S a rozbitým pražákovým sloupkem hlavní hvězdou večera …. Poznáte, jaký film jsme letos promítali ????
Korkový věnec
Dárek pro vinaře …. věneček z korkových špuntů … poctivě vypito i nalepeno
Read More
… moje drobné radosti … 2017-07-21 12:08:00
Stála u nás od zimy …. zelená, oprýskaná, vyřazená lavička z tělocvičny …. a i když se na fotkách tváří, že má krásnou „patinu“ … tak jí ve skutečnosti fakt nemá :o)
Konečně na ní došlo … a že mi „holka“ dala zabrat, louhovala jsem jí, opalovala horkovzdušnou pistolí, ale nic nepomáhalo, barva držela jako deset čertů. Pan školník si na ní dal prostě záležet. Bojovaly jsme spolu dlouho, ale nakonec jsem zvítězila já a má bruska na železo. Vzala jsem s ní nejen kovovou kostru, ale i ty dřevěné desky.
Praly jsme se spolu skoro šest hodin, obdivuji mé sousedy, že ten „kravál“ z brusky vydrželi … večer pošlu kluky na třešně a upeču jim koláč, ať se na mě nezlobí :o)
Ještě jí čeká „finální kabátek“ … musím natřít železnou kostru základovkou, pak barvou, prohnat fošny hoblovkou a namořit je olejem, ale to všechno už bude „procházka rájem“….
Read More
Ještě jí čeká „finální kabátek“ … musím natřít železnou kostru základovkou, pak barvou, prohnat fošny hoblovkou a namořit je olejem, ale to všechno už bude „procházka rájem“….
Sušená levandule
Letos jsem poprvé zkusila nasušit i bílou … vypadá taky moc hezky.
Read More… moje drobné radosti … 2017-07-16 14:34:00
Letos jsem poprvé zkusila nasušit i bílou … vypadá taky moc hezky …. musím přiznat, že mě mile překvapil ten velký kontrast mezi barvami … do věnečků bude vypadat krásně.
… moje drobné radosti … 2017-07-11 15:17:00
Mám úžasnou kamarádku Mirku … a i když nás teď dělí přes sto kilometrů, pokaždé se moc těším, když jedu k nim nebo ona k nám …. vlastně jsem jí před dvaceti lety dostala jako „bonus“ ke svému skvělému muži, Mirka je totiž jeho spolužačka ze základky a manželka jeho nejlepšího kamaráda.
Mirku před měsícem potkala jedna veliká životní změna …. po čtyřicetišesti letech musela dobrovolně-nedobrovolně opustit svůj rodný dům, plný krásných vzpomínek, a přestěhovat se s celou rodinou do jiného.
A protože už je celé jejich nové bydlení nádherně zrekonstruované a má být pro ní novým domovem, rozhodla jsem se, že i jedna „její dětská vzpomínka“ dostane nový kabátek … a to židlička po dědovi, na které sedávala jako malá a po ní i její dcerka Miruška. Takže je to vlastně „Miruščina židlička“ …
Původní židlička měla sice nádhernou „patinu“, ale do nového domu se moc nehodila …
Kovovou kostru jsem odmastila ředidlem a přetřela Balakrylem v bronzovém odstínu, chybějící špunt na opěrátku jsem vyřezala z korku. Barva na sedátku i opěrátku už skoro nedržela, takže šla lehce dolů bruskou. Obroušené desky jsem natřela pigmentovým olejem v odstínu Mirčiny kuchyně.
Tak a teď může židlička sloužit dalším generacím a třeba na ní jednou bude sedět další malá Miruška … protože nejen židlička, ale i tohle krásné jméno se v této rodině dědí z generace na generaci :o)
Tak a teď může židlička sloužit dalším generacím a třeba na ní jednou bude sedět další malá Miruška … protože nejen židlička, ale i tohle krásné jméno se v této rodině dědí z generace na generaci :o)
… moje drobné radosti … 2017-07-11 15:17:00
Mám úžasnou kamarádku Mirku … a i když nás teď dělí přes sto kilometrů, pokaždé se moc těším, když jedu k nim nebo ona k nám …. vlastně jsem jí před dvaceti lety dostala jako „bonus“ ke svému skvělému muži, Mirka je totiž jeho spolužačka ze základky a manželka jeho nejlepšího kamaráda.
Mirku před měsícem potkala jedna veliká životní změna …. po čtyřicetišesti letech musela dobrovolně-nedobrovolně opustit svůj rodný dům, plný krásných vzpomínek, a přestěhovat se s celou rodinou do jiného.
A protože už je celé jejich nové bydlení nádherně zrekonstruované a má být pro ní novým domovem, rozhodla jsem se, že i jedna „její dětská vzpomínka“ dostane nový kabátek … a to židlička po dědovi, na které sedávala jako malá a po ní i její dcerka Miruška. Takže je to vlastně „Miruščina židlička“ …
Původní židlička měla sice nádhernou „patinu“, ale do nového domu se moc nehodila …
Kovovou kostru jsem odmastila ředidlem a přetřela Balakrylem v bronzovém odstínu, chybějící špunt na opěrátku jsem vyřezala z korku. Barva na sedátku i opěrátku už skoro nedržela, takže šla lehce dolů bruskou. Obroušené desky jsem natřela pigmentovým olejem v odstínu Mirčiny kuchyně.
Tak a teď může židlička sloužit dalším generacím a třeba na ní jednou bude sedět další malá Miruška … protože nejen židlička, ale i tohle krásné jméno se v této rodině dědí z generace na generaci :o)
Tak a teď může židlička sloužit dalším generacím a třeba na ní jednou bude sedět další malá Miruška … protože nejen židlička, ale i tohle krásné jméno se v této rodině dědí z generace na generaci :o)
Rozrazil First love
„FIRST LOVE“ … první láska …. takhle poeticky se jmenuje tento nádherný rozrazil s purpurově růžovými květy
Read More… moje drobné radosti … 2017-07-07 13:02:00
„FIRST LOVE“ … první láska …. takhle poeticky se jmenuje tento nádherný rozrazil s purpurově růžovými květy … ten kdo mu ten název dal, věděl proč … u mě to totiž „láska na první pohled“ byla stoprocentně.
U nás na zahradě mu dělá vybranou společnost nažloutlý tavolník s růžovými květy, keř hakuro vrby, zelený dochan a u jeho nohou se tiše sklání nizounké rdesno ….
Rozrazil / Veronica / je nádherná trvalka, kvete klasovitými květy a dobře se mu daří na sluníčku nebo jako u nás v mírném polostínu. Já jej mám sesázený s jeho světlejší příbuznou „Pink Harmony“. Pokud mu budete pravidelně odstraňovat odkvetlé klasy odmění se vám květenstvím až do konce léta.
A jak to máte s rozrazily vy ???
Jsou také vaší „první láskou“ ????
… moje drobné radosti … 2017-06-25 14:39:00
Suším … jsem pilná jako včelička …. růžičky, levandule a pivoňky do letních věnců.
Pokud by jste chtěli taky a nevíte jak na to, je to jednoduché … růžičku, pivoňku nebo levanduli ostříháte, zbavíte listí a pomocí vazačského drátku svážete do menších snopků, ty zavěsíte na provázku hlavičkami dolů v tmavším místě, kde proudí vzduch, mě se na to osvědčilo spížové okýnko, ale věřím, že podobné místo najdete i u vás doma …. pak už se o nic nestaráte, do čtrnácti dnů by měly být květy krásně suché.
Sušíte podobně nebo na to máte jinou fintu ????
