Ptačí krmítko se nachází na předměstské zahradě v Pretorii v Jižní Africe. Krmítko je umístěno mezi stromy asi 6 metrů nad zemí. Tuto ptačí kameru nám přináší Allen BirdCam, který živě streamuje od roku 2010.

Kaloň Wahlbergův

Kaloň Wahlbergův obývá savany a lesy řady afrických zemí na jihu a jihovýchodě kontinentu.
Během léta migrují na plantáže s dozrávajícím sladkým ovocem. Skupina Kaloňů Wahlbergových může mít až 100 členůa patří mezi výrazné opylovače.

Kaloni (Megachiroptera) jsou jeden ze dvou podřádů letounů, což je skupina savců, kam dále patří netopýři. Zařazuje se k nim jediná čeleď, kaloňovití (Pteropodidae). Přes své velké rozměry jsou kaloni velmi lehcí a i ti největší kaloni dosahují hmotnosti jen pod dva kilogramy.
Tělo kaloňů je podobné tělu netopýrů, ale jeho hlava se nápadně podobá liščí hlavě.
Kaloni zajišťují u několika stovek rostlin přenos pylu (zoogamie).
Kaloni jsou především býložravci a živí se sladkými plody. Za potravou vyletují ve dne, v hejnech nebo osamoceně, pak se usadí na ovocném stromě a požírají plody. Stonky a semena opatrně vyplivují.
Někteří kaloni dali dokonce přednost požírání nektaru a pylu z tropických květin, které mají k dispozici po celý rok. Tito letouni létají v hejnech asi po dvaceti, poté krouží kolem rostliny a jednotlivě vystřelují dlouhý jazyk, aby ochutnali nektar. Jakmile je potrava vyčerpána, hejno se přemístí k další rostlině. Na rozdíl od jiných kaloňů tito nehibernují, ale létají celý rok a stále se krmí. Pomáhají tak opylovat rostliny a usnadňují tvorbu semen.
Kaloni využívají k orientaci svoje velké oči spolu s echolokací. Ultrazvuk vysílají pomocí jazyku, kterým klikají. Kaloni sekundárně ztratili laryngeální echolokaci.

Kaloň na krmítku – videozáznamy

Komba ušatá

Komba ušatá (Galago senegalensis), známá také jako komba obecná, komba senegalská nebo uchoš dlouhoocasý, je malý, noční primát, člen rodu komba (Galago) z čeledi kombovitých (Galagidae). Žije v Africe jižně od Sahary a na blízkých ostrovech včetně Zanzibaru. Mají tendenci žít v suchých zalesněných oblastech a v savanách. Jsou to malí primáti (130mm a 95-300g) se zvlněnou tlustou kůží pohybující se v rozmezí barev stříbrnošedé až tmavě hnědé. Mají velké oči, což jim umožňuje dobré noční vidění, silné zadní končetiny a dlouhý ocas, který jim pomáhá při rovnováze. Jejich uši se skládají ze čtyř částí, které mohou jednotlivě ohýbat, což jim pomáhá při lovu hmyzu v noci. Jejich všežravá strava se skládá s hmyzu, jiných malých zvířat včetně ptáků, ovoce, semen, květin, vajec, ořechů a blahovičníku. Komby ušaté se rozmnožují dvakrát do roka, na začátku období dešťů (listopad) a na konci (únor).

Na jeden vrh mají 1-2 mladé a březost trvá 110-120 dní. Mláďata se rodí s polozavřenýma očima, tudíž se nemohou pohybovat samostatně. Po dobu několika dní je matka nosí ve svých ústech a během krmení je ponechává na vhodných větvích. Své území si značkují močí, nanášenou na packy.

Videozáznamy – mládě komby ušaté



Ženetka skvrnitá

Ženetka skvrnitá se vyskytuje v Jižní Africe, jižně od 32. rovnoběžky v oblasti od západního mysu po jižní KwaZulu-Natal a v okolí hranic s Lesotho.
Ženetka dosahuje délky od 49 do 60 centimetrů, ohon je pak dlouhý od 42 do 54 centimetrů. Typické skvrny po celém těle se vyskytují v různých zbarveních ve škále od černé až do rezavě červené barvy, samotná srst (podklad) může v horních partiích přecházet do bělavé, šedé či bledě žluté.

Ženetky jsou samotářské šelmičky, které tvoří páry pouze po dobu rozmnožování. Vrhy mláďat byly ve volné přírodě zaznamenány v různých ročních obdobích od února až po listopad, počty potomků dosahují od jednoho do pěti. Ženetky skvrnité jsou noční predátoři, aktivní bývají od soumraku do časných ranních hodin. Potrava je rozmanitá, od malých hlodavců, přes ptáky, plazy až po ovocné plody.

Ženetka skvrnitá – videozáznamy


Zdroj: Allen BirdCam, Wikipedie