... kaolínových dolů ...
Nedávno se za námi zastavili naši známí, chtěli si popovídat a trošku se projít,
a tak je Míra vytáhl kousek od nás, do Ortů. 
Tam se jim dost líbilo a rozhodli se, 
že druhý den půjdeme kaolinové doly prozkoumat. 
Přivezli tedy helmy i čelovky a tak začala naše výprava.
Vstup do Ortů je nově zrekonstruovaný a to mne mile překvapilo. 
Jenže hned za vstupem jsou chodby zasypány a tak jsme řešili, jestli půjdeme (polezeme) dál.
My holky jsme to vzdaly a kluci se tou chodbou zkusili proplížit. Když se vrátili, 
řekli nám, že po břiše se leze jen pár desítek metrů a pak se chodby otevřou.
No a to bych nebyla já, ... s foťákem, abych se nechtěla podívat, co je uvnitř.
A tak jsme lezli všichni. 
No, fotky jsou nic moc, svítili jsme jen čelovkami a foťák tu tmu moc nepobíral, 
ale pár fotek vám ukáži. A ani po břiše lézt nemusíte. :o)

Na horní fotce vstup nový,
 na dvou fotkách níže vstup starý, foto 2007.








Míra a Terri






Kamarádka a Bady.


Tak jak, líbilo se vám tu? 
A našli by jste v sobě také kousek dobrodruha, 
nebo by jste výpravu do neznáma vzdali?

Přeji vám krásnou druhou adventní neděli. 
Já jsem včera pekla a dnes jdu promazávat. :o)
Dáša F.


PS: V listopadu, po dlouhé době, byla u nás na dva dny moje neteř 
a tak jsme ji vzali na ranní procházku s Terri a v lese jsem jí nafotila pár fotek.






Kdysi jsem ji fotila na balíkách slámy, to byla ještě mrně. :o)
Dnes už je z ní školačka.