Tato kamera nahlíží do útulného hnízda orlů bělohlavých, kteří společně hnízdí osmým rokem. Hnízdo se nachází na ostrově Santa Cruz, největším ostrově v národním parku Normanské ostrovy u pobřeží jižní Kalifornie.
Samec A-40 (Jak) se vylíhl dvojici orlů v zoo v San Francisku a byl vypuštěn na ostrově Santa Cruz Is. v roce 2005.
Samice A-48 (Audacity) se vylíhla v zoo v San Francisku a vypuštěna byla na ostrov Santa Cruz Is. v roce 2006.
Hnízdící sezóna 2021 se nezačala vyvíjet dobře. Samička Audacity položila v sezóně 2021 první vajíčko 1. února, poté byl přenos přerušen, po jeho obnově 10. února jsme v hnízdě pozorovali tři vejce. 12. února se dvě vejce rozbila.
Problém s měkkou skořápkou vajíček u samičky přetrvává již několik let. V roce 2017 samička položila celkem 8 vajíček – 4 vajíčka v každé snůšce, všechna popraskala.
Problém s měkkou skořápkou vajec může být způsoben kontaminací DDT nebo jiným kontaminantem. Aby se dala určit přesná příčina, museli by ornitologové samičku odchytit na vyšetření a odběr krve pro analýzu kontaminantů. Což u dospělých orlů není jednoduché.
Přírodní historie, ekologie a obnova
Orel bělohlavý, severoamerický druh s historickým rozsahem od Aljašky a Kanady po severní Mexiko, je úspěšným příběhem zákona o ohrožených druzích. Před čtyřiceti lety hrozilo vyhynutí národního symbolu USA na většině jejich území. Ničení a degradace přírodních stanovišť, nelegální střelba a kontaminace zdroje potravy, převážně v důsledku DDT, zdecimovaly populaci orla. Ochrana stanovišť poskytovaná zákonem o ohrožených druzích, zákazem DDT federální vládou a ochranná opatření přijatá americkou veřejností pomohla orlům bělohlavým dosáhnout pozoruhodného oživení.
Orel bělohlavý je severoamerický druh, který se historicky vyskytoval v sousedících Spojených státech a na Aljašce. Největší severoamerické populace jsou na Aljašce a v Kanadě, ale existují také významné populace orla bělohlavého ve státech Velkých jezer, na Floridě, na severozápadě Pacifiku, v oblasti Velkého Yellowstonu a v oblasti Chesapeake Bay.
Dospělí orli bělohlaví mají tmavě hnědé tělo a výrazně bílou hlavu a ocas. Naproti tomu mláďata orla bělohlavého mají strakaté hnědé a bílé peří. Postupným dospíváním získávají peří dospělých, což trvá asi pět let. Většina orlů bělohlavých může hnízdit ve věku 4 nebo 5 let, ale mnoho z nich začne s hnízděním později. Orel bělohlavý se ve volné přírodě dožije 15–30 let. Nejstaršímu známému orlu bělohlavému ve volné přírodě bylo nejméně 38 let. V roce 2015 jej v New Yorku srazilo a zabilo auto.
Situace orla bělohlavého
Když Amerika v roce 1782 přijala orla bělohlavého jako národní symbol, mohla mít tato země až 100 000 hnízdících orlů. První zásadní úbytek druhu pravděpodobně začal v polovině až koncem 19. století současně s úbytkem vodního ptactva, pobřežních ptáků a jiné kořisti. I když v první řadě jedí ryby a zdechliny, byli orli bělohlaví považováni za nájezdníky, kteří lovili kuřata, jehňata a domácí dobytek. Následně byli velcí dravci zastřeleni ve snaze eliminovat vnímanou hrozbu. Spolu se ztrátou hnízdního prostředí se populace orla bělohlavého snížila. V roce 1940 Kongres konstatoval, že tomuto druhu hrozilo vyhynutí, a schválil zákon o ochraně orla bělohlavého, který zakazoval tento druh zabíjet, prodávat nebo vlastnit.
Novela z roku 1962 přidala orla skalního a byl přijat zákon o ochraně orla bělohlavého a orla skalního. Krátce po druhé světové válce byl DDT oslavován jako nový pesticid pro hubení komárů a jiného hmyzu. DDT a jeho zbytky se však dostaly do blízkých vodních toků, kde jej absorbovaly vodní rostliny a ryby. Orli bělohlaví byli otráveni DDT, když jedli kontaminované ryby. Chemická látka narušovala schopnost ptáků produkovat silné skořápky. Výsledkem bylo, že skořápka vajíčka byla tak tenká, že se během inkubace často rozbila. DDT také ovlivnilo další druhy, jako jsou sokoli stěhovaví a pelikáni hnědí.
Kromě nepříznivých účinků DDT orli umírali na otravu olovem, když jedli kořist obsahující olověné broky. Do roku 1963, kdy zbývalo pouze 487 hnízdících párů orlů bělohlavých, byl druh v nebezpečí vyhynutí. Ztráta stanoviště, střelba a otrava DDT přispěly k blízkému zániku národního symbolu.
Když se zjistilo, jak nebezpečné je používání DDT, z velké části díky vydání knihy Rachel Carsonové Tiché jaro z roku 1962 učinila Agentura pro ochranu životního prostředí historický a v té době kontroverzní krok zákazu používání DDT ve Spojených státech. Bylo to v roce 1972 a pro orla bělohlavého to byl první krok na cestě k uzdravení.
Po přijetí zákona o ohrožených druzích z roku 1973 služba uvedla tento druh v roce 1978 jako ohrožený ve všech dolních 48 státech, s výjimkou v Michiganu, Minnesotě, Oregonu, Washingtonu a Wisconsinu, kde byl označen jako méně ohrožený.
Uvedení seznamu ohrožených druhů poskytlo odrazový můstek pro službu a její partnery, aby urychlili tempo obnovy prostřednictvím programů chovu v zajetí, úsilí o opětovné zavedení, vymáhání práva na ochranu hnízdišť během období rozmnožování.
V červenci 1995 služba oznámila, že orli bělohlaví ve spodních 48 státech se zotavili a jsou považováni za méně ohrožené.
V červenci 1999 služba navrhla vyškrtnout orla bělohlavého ze seznamu ohrožených druhů. Od té doby služba přezkoumala obdržené připomínky k tomuto návrhu spolu s novými údaji a informacemi, aby určila nejlepší způsoby řízení druhu, jakmile bude odstraněn z ochrany podle zákona o ohrožených druzích. V roce 2006 služba znovu otevřela období pro veřejné připomínky kvůli novým informacím o návrhu na vyřazení. Údaje shromážděné během tohoto komentovaného období byly zapracovány do konečného rozhodnutí o stavu druhu. V roce 2006 odhadovala služba, že v sousedících Spojených státech existuje nejméně 9 789 hnízdících párů orlů bělohlavých. Orel bělohlavý dosáhl pozoruhodného oživení populace a zotavil se natolik, že již nepotřebuje ochranu zákona o ohrožených druzích.
Ačkoli služba odstranila orla bělohlavého ze seznamu ohrožených druhů podle zákona o ohrožených druzích, je stále chráněn zákonem o migraci ptáků a zákonem o ochraně orla bělohlavého a orla skalního. Oba zákony zakazují zabíjení, prodej nebo jiné poškozování orlů, jejich hnízd nebo vajec. Služba i nadále spolupracuje se státními agenturami pro ochranu přírody na sledování stavu orla bělohlavého po dobu pěti let po vyřazení ze seznamu, jak to vyžaduje zákon o ohrožených druzích. Pokud by tento druh potřeboval ochranu podle zákona, může jej služba znovu použít jako ohrožený. Mezitím mohou jednotlivé státy také přijímat nebo implementovat zákony na ochranu orlů bělohlavých. V rámci revizí pravidel orlů z roku 2016 se služba zavázala k dlouhodobému plánu monitorování orlů bělohlavých a orlů skalních za účelem stanovení vhodných hodnot pro vydání povolení. Za předpokladu dostatečného přiměřeného financování plánuje služba provést průzkumy orlů na 6leté rotaci.
Online přenos z hnízda:
Videozáznamy:
12. února – Když sameček přinesl ráno kořist ráno, je vidět rozbitá skořápka. Ostatní dvě vajíčka se zdála v pořádku. Později během dne, když Audacity vstane, aby otočila obě vajíčka, vypadají dobře … dokud se nepokusí otočit levé vejce, které se rozdrtí.
Rozbité vajíčko
Zdroj Institute for Wildlife Studies, USFWS, – videozáznamy: Janntonne, Arlene Beech
