Distanční výuka má různé vedlejší účinky, i na naši domácnost. Všichni jsme doma, všichni potřebujeme pracovní prostor, jenže na mě žádný nezbyl. Přesunula jsem se na postel, kde jsem učila on-line v pozici vsedě, často bez opření zad, a ta začala protestovat. Bylo třeba jednat.
Rozhodla jsem se zřídit si pracovní kout jen pro mě. Tuším totiž, že do práce hned tak nepůjdu.
Na internetu jsem objednala stůl a židli. Volba padla na trochu industriální nábytek. Židle je původně jídelní, je z eko kůže a zatím se na ní sedí dobře. Záměrně jsem hledala stůl subtilní, vzhledem k místu, které v ložnici máme, ale i proto, aby byl co nejnenápádnější. Domnívám se totiž, že televize nebo pracovní kout do ložnice nepatří. Chápu domácnosti, kde je místa velmi málo, ale já to k nám neplánovala. Původně jsem do těch míst chtěla umístit konzolový stolek na kytky. Myslím si, že až tato doba pomine, bude tu funkci zdárně plnit i tento psací stůl. Doufám.
Vše zlé je pro něco dobré.
Opatrujte se.
