„Iman byla věnována nejlepší péče a pozornost od jejího zajetí v březnu 2014 až do okamžiku, kdy zemřela. Nikdo nemohl udělat víc, “řekla Christine Liewová, ministryně cestovního ruchu, kultury a životního prostředí v Sabah.
Ředitel odboru pro divokou faunu státu Sabah Augustin Tuuga v prohlášení uvedl, že u Iman byly zjištěny nádory v děloze hned poté, co byla odchycena v březnu 2014. Od té doby trpěla výraznými bolestmi v důsledku sílícího tlaku nádorů na močový měchýř, její skon ale přišel přesto dříve, než se očekávalo, napsal Tuuga.

Nosorožec

Samec nosorožce jménem Harapan v Centru ochrany bílých dubů na Floridě, kde krátce žil, než se přestěhoval do svatyně nosorožců v Indonésii.
Fotografie Joel Sartore, National Geographic Photo Arch

Nosorožců Sumatranských je tak málo, ve skutečnosti se odborníci domnívají, že izolace je jedinou největší hrozbou pro další existenci druhu. Důvodem je to, že samici tohoto druhu se mohou v reprodukčním traktu vyvinout cysty a myomy, pokud budou příliš dlouho bez páření. Taková byla příčina neplodnosti Iman.
Proto v roce 2018 oznámily přední světové neziskové organizace, včetně National Geographic Society, bezprecedentní spolupráci nazvanou Záchrana sumaterského nosorožce. Cíl? Najít a bezpečně odchytit co nejvíce divokých nosorožců, aby je bylo možné spojit pro chov v zajetí.

Expertům odboru pro divokou faunu se ale podařilo získat vajíčka Iman. Těch by rádi využili pro možnou spolupráci s Indonésií s cílem reprodukce kriticky ohrožených druhů cestou umělého oplodnění. Malajsie se snaží tímto způsobem posílit populaci nosorožců sumaterských už od roku 2011, ale zatím bez úspěchu.
„Práce, kterou aliance Borneo Rhino provedla s pokročilými reprodukčními technikami, zejména odebíráním vajec a pokusem o vytvoření embryí, nás posunula o krok dále k pochopení biologie druhu,“ řekla Susie Ellis, výkonná ředitelka Mezinárodní nadace Rhino.

Nosorožec sumaterský vzoologické zahradě v Cincinnati

Nová naděje

Dobrou zprávou je, že na konci minulého roku se koalici již podařilo odchytit novou samici jménem Pahu, která byla přesunuta do do nového chovného zařízení v Kelianu.
Zatím odbornící mohou říci, že Pahu je reprodukčně zdravá, říká Kinnaird; prosperuje ve svém novém domově a s trochou štěstí může mít brzy společnost.
„Naše poslední průzkumy naznačují, že v Kalimantanových lesích se stále potulují další nosorožci,“ říká Kinnaird, „což mi dává novou naději.“
„Musíme se i nadále zaměřit na záchranu zbývajících 80 nosorožců sumatranských, a to kombinací intenzivní ochrany a chovu v zajetí, a abychom pracovali s místními lidmi, abychom vštípili hrdost, že nosorožci jsou součástí jejich biologického dědictví,“ říká Ellis. „Toto je bitva, kterou si nemůžeme dovolit prohrát.“

Nosorožec sumaterský

Nosorožec sumaterský je nejmenším druhem nosorožce na světě. Délka jeho těla je sotva 230 – 320 cm, výška v kohoutku 110 – 140 cm a jeho hmotnost se pohybuje kolem 1 tuny. Od ostatních druhů nosorožců se liší nejčastěji tmavě hnědou, poměrně hustou srstí, která vyrůstá na hřbetě, bocích, břiše, vnějších stranách končetin i v uších. Nejvíce osrstěná jsou mláďata. Jeho dalším typickým znakem je to, že má jako jediný z asijských nosorožců dva rohy. Nosorožci sumaterskému hrozí akutní hrozba vyhubení. Stejně jako i u jiných nosorožcovitých je i nosorožec sumaterský loven hlavně pro své rohy. Současný počet žijících nosorožců sumaterských se pohybuje jen kolem třiceti až osmdesáti jedinců, většinou na indonéském ostrově Sumatra a v indonéské části ostrova Borneo.

Zdroj: National Geographic, ct24