Dnes jsem poprvé v životě viděla už 8 let (!!) starou Vánoční koledu (Zase jsem objevila Ameriku…) a tak moc mě to rozvánočnilo, že jsem takřka v afektu sepsala tento článek! Já vím. Těch filmových seznamů je teď všude plno, ale nedalo mi to 🙂 Pro víc informací klikněte na nadpisy filmů a nechte se přesměrovat na csfd.cz 🙂 Ale vy to stejně budete všechno znát…:)

VÁNOČNÍ KOLEDA
 
Tento animovaný film na motivy slavné Vánoční koledy od Charlese Dickense mě chytil za srdce, rozesmál a dokonce i rozplakal. (No, dobře, to u mně není nic směrodatnýho. Brečím u všeho.) Letos jsem ho viděla poprvé a upřímně se docela divím! Natočen byl technikou motion capture, čili i když se jedná o animace, zcela znatelně rozeznáte obličej například mého oblíbence Colina Firtha, nebo taky Jima Carreyho. Filmové animace se rok od roku čím dál víc zdokonalují a tak jde na tomto filmu znát, že už je nějaký ten rok starý. Na kouzlu mu to ale neubírá. Naopak. Zachoval si punc klasické pohádky a to je zrovna u dickensovského motivu žádoucí. Nikdo vám tu nenutí Santu, rolničky ani punčochy na krbu. Nikdo nezmiňuje ani Ježíška a obecně tu chybí taková ta „main streamová“ vánoční symbolika. (Na rozdíl třeba od Polárního expresu). Tato pohádka je vyloženě klasická a o Vánocích pojednává vyloženě z lidského pohledu a připomíná nám, co je nejdůležitější nejen o Vánocích, ale v životě obecně. Setkáme se tu s vyloženě hororovými prvky (docela jsem se chvilkami až divila, jak moc hororový a hlavně morbidní to bylo!), některé animace doslova berou dech (v 3D to musela být tehdy totální pecka!), soundtrack je přenádhernej – Alan Silvestri, Andrea Bocelli, klasické nádherné melodie, které tu dokonale fungují a dotváří atmosféru – Hark! The Herald angels sing!, Adeste fideles, a hlavní motiv celého filmu je variací na  koledu Dobrý král Václav (mimochodem, víte, že tato koleda je celosvětově známá a je o našem českém knížeti Václavu I.? Pochází z 13. století a jmenovala se původně Tempus adest floridum 🙂, a tak dále…. Tento film není kýčovitý, naopak je překvapivě pochmurný a přesto vás zahřeje u srdce, trošku vám zabrnká na nervy, rozněžní vás, rozbrečí, dojme, rozesměje, donutí se zamyslet nad vlastním životem, připomene vám vaši smrtelnost a důležitost zdraví, rodiny a lásky a u konce nebudete vědět, jestli máte brečet, nebo se přitrouble usmívat… Dětem bych to zrovna nepouštěla. Ale dospěláci – dejte si vaječňák/punč/svařák/whatever, zalezte pod deku ke stromečku a nechte se UNÉST DUCHEM PŘÍTOMNÝCH VÁNOC  🙂 Rozhodně doporučuju! (Mě to například inspirovalo koupit si knížku Vánoční koleda od Dickense. Ráda si ji příští Vánoce přečtu :)) A tady soundtrack, kterej je nádhernej! (Alan Silvestri, orchestr, pěvecký sbor, vánoční melodie, Andrea Bocelli)  KLIK!

SÁM DOMA 1,2
Myslím, že tady není třeba nic říkat. Je to vánoční klasika, kterou jedu pravidelně už snad od mimina. Pamatuju si, jak jsme na to každoročně koukali večer s našima zabalení v dece u vánočního stromečku na VHS kazetě a byla to pro nás FAKT událost, protože v té době těch vánočních filmů ještě zas tolik nebylo. A ještě se mi vybavuje vánoční sledování Princezny Fantaghiro (kdo se taky koukal? :D) A hlavně si negooglete obrázky Macaulaye Culkina, nebo upadnete do deprese 😀
Kreditní kartu? Tu mám!
O vás francouzi říkají, „nešikové“.
Mám si – zabalit – kufřík?
Fullere, opatrně s tou Pepsi Colou!
Koukej se cos vyvedl, ty jeden otrapo!
Řekni dobrou noc, Kevine! – „Dobrou noc Kevine!“
Tady pan McCallister. Otec.
Já vím, že jsi to ty. Však jsem tě cejtil už od výtahu.
Zajímavý. Kufry neztrácíme…
Jestli tě to uklidní, já si doma zapomněl brejle na čtení…
 
Ehm. No jo. Umím ty dva filmy celý nazpaměť… Je to už taková naše hláškovací klasika, s Martinem se v tom docela vyžíváme, když na to přijde 😀 Opět, soundtrack je úžasnej, miluju třeba Somwhere in my memory (což je ústřední motiv filmu), Oh holly night a Carol of the bells. A věděli jste, že ty monstrózní orchestrální melodie jsou od Johna Williamse, který použil motivy ze slavného vánočního baletu Louskáček od Čajkovskeho?



POSLEDNÍ PRÁZDNINY
Tento film mám hodně ráda. Queen Latifah, Gérard Depardieu a krásné prostředí Karlových Varů a Grand hotelu Pupp! Nejen, že je ten film neuvěřitelně vřelej, milej a taky vtipnej, ale hlavně v sobě skrývá tu nejdůležitejší message, na kterou bychom neměli ani na minutu zapomínat. Všichni jednou umřeme. A bohužel to nemusí být až za desítky let… Snažme se, ať žijeme život tak, jak chceme, užívejme si, milujme se, buďme upřímní, buďme milí na ostatní, smějme se, vychutnávejme jídlo, radujme se, ať pak na smrtelné posteli nemáme depresi z toho, jací jsme byli celej život přizdisráči, kteří se pořád něčeho báli. A dělejme věci TEĎ, neodkládejme je na „AŽ JEDNOU“. 
 
 
ANDĚL PÁNĚ 1,2
Z těch novějších českých pohádek jednoznačně nejkrásnější, nejpohádkovější, nejvánočnější. Krásná hudba, krásná výprava, parádní herecký obsazení a inteligentní humor… 🙂 To platí pro oba dva díly. Lucii Bílou a Gábinu Osvaldlovou tam budete muset nějak přežít, no… 😀 Druhý díl jsem viděla minulý rok v lednu po zkoušce z farmakologie a normálně mi to navodilo vánoční náladu, i když bylo už skoro měsíc po Vánocích! Jirka Dvořák je ohromnej sympaťák („chi -chi – chi“), a Ivan Trojan dodává filmu takovou tu nedokonalou „lidskost“. A vizuálně se to taky povedlo. Na tohle se i letos rozhodně podívám 🙂


S ČERTY NEJSOU ŽERTY
Nejlepší filmový peklo všech dob! A opět neutuchající zdroj nezapomenutelných epických hlášek (Tatínek vám vyhlásí válku!) Pokaždé si všimnete nějakýho detailu, který vám před tím unikl a hlavně –  co je na tom nejlepší? I přes jednoduchost příběhu (a naivitu, až blbost Adélky, která mi strašně leze na nervy) je ta pohádka hrozně inteligentní s hodně vyzrálým důvtipem a smyslem pro humor, která v sobě skrývá docela dost hlubších „poselství“… (P.S. Proč se Petr nejdřív zakouká do Angelíny a až pak pochopí, že Adélka bude lepší? Ta jeho povrchnost mě vždycky hrozně štve :D) No, a výkon Viktora Preisse je zde prostě legendární!



KAI A GERDA 1,2

Tento dvoudílný (celkem 180 minut!) film vás krásně naladí na zimu a nechybí mu ten správný „andersenovský“ styl a takokvé to severské dřevěné minimalistično. Ano, je to zbytečně natažené, občas to nudí a příběh je takový „naivně hloupý“, ale já mám tuhle pohádku ráda už od mala. Může za to skvělá statečná Gerda, ale především mrazivě krásná Bridget Fonda, která je v tomto filmu úžasná a doslova z ní „čiší chlad“. Skvěle se tu pracuje se symbolikou a alegorií na etapy života v souvislosti s  jarem, létem, podzimem a zimou. Krásně je tu vyobrazeno, jak slábne podzim, sílí zima, začne být krutá, ale nakonec nikdy nezvítězí a zákonitě zeslábne. Moc se mi líbí celková nálada tohoto filmu, i když – přiznejme si – je to fakt zbytečně dlouhý a spíš tak jako pro děti 😀 Ale já se na to ráda čas od času mrknu.


PELÍŠKY
Není třeba se zbytečně rozepisovat. Podle mě nejkrásnější, nejstylovější a nejinteligentnější český film, který má ohromnou úroveň a hloubku. A taky je to samozřejmě bezedná hláškovací studna (Co je to tady za hnusnou Máničku?! Prznitelka se usmívá na vzdory své podprůměrnosti a otci na očích se tahá s největším exotem v okolí! Téda, to muselo dát příšerné práce! Přitom taková blbost, co?) Miluju soundtrack, miluju herecký obsazení, miluju ten příběh a náladu, a navíc tohle je film s tou nejsmutnější scénou v historii české kinematografie… U schovávání v maminčině šatní skříni vždycyky brečím jak želva. Krásnej, lidskej film, surově realistickej, ryze českej… Ale však, to vy moc dobře víte… 🙂



LÁSKA NEBESKÁ

Jeden z nejvíc hořkosladkých filmů, co znám. A v kombinaci s tím suchým britským humorem naprostá dokonalost. Do toho cameo Rowana Atkinsona, přisprostlej Bill Nighy, dobrák Hugh Grant, úžasnej Allan Rickman (ach jo 🙁 ), Liam Neeson, Emma Thompson, Colin Firth, Keira Knightley… No, oni se s tím obsazením snad dočista zbláznili! Je to dokonalý a funguje to perfektně. A mně ten film vždycky dojme, rozesměje a prostě ho miluju. Ale je to už tak profláklý, že vám snad už ani nemusím nic víc říkat…


NOC PLNÁ ZÁZRAKŮ
Ovšem tohle už by hodně z vás znát nemuselo. Je to totiž POLSKÁ produkce a ten film mi v ledasčem hodně připomínal Lásku nebeskou. (Inspirace je zjevná, ale i tak je to kvalitní a v hodně věcech jiný) Prolíná se tu vícero příběhů, samozřejmě v období Vánoc, ale je to takový víc „středoevropský“ a možná, že Love actually je spíš sladko – hořká, kdežto Dopisy do M. (originální název) jsou spíš právě takový hořko-sladký. Ale líbilo se mi to a určitě se na to mrkněte 🙂 No, podobnost s Love actually je více, než jasná, už od prvních sekund filmu… Ale překvapivě to funguje!
 
 
PRÁZDNINY
Kate Winslet, Cameron diaz, Jude Law a Jack Black. Taková klasická hollywoodská vánoční oddychovka, která ale není úplně „hloupá“. Film má navíc solidní atmosféru, teda hlavně díky té části příběhu odehrávající se v Anglii. Upřímně, příběh Kate, její chování a hlavně Rufus Sewell mě v tom filmu celkem slušně vytáčí 😀 Ale i tak mám ten film ráda a je fajn se na něj jednou za rok kouknout! 
 
SHREKOLEDA
Já vím, trapas 😀 (Nebo ne?) Ale vždycky se na to těším. Miluju Shreka! A tohle vždy dávají zrovna v čase, kdy chystáme sváteční stůl a ve vzduchu už voní smažená ryba a já chodím ujídat bramborovej salát, protože jsem starej nenažranec a nedokážu se ovládat…


DVANÁCT MĚSÍČKŮ
Moc pěkná pohádka, kterou jsem viděla poprvé před pár týdny. Maruška je taková sympatická normální holka (líbí se mi, že sem neobsadili žádnou přeslazenou „Marušku“, ale prostě normální českou holku, která už tehdy uměla hustě lyžovat!) Vadí mi zde jen přehnanej afekt Květušky, které bych nejradši dala přes pusu už v prvních minutách filmu (no jo, to byl účel) a navíc – pardon, ale Roman Vojtek byl zrovna tady solidní fail… Ale tak, proč ne. Veronika Žilková zde byla náhodou dobrá 🙂 A nejlepší jsou samozřejmě Měsíčci. (Kříž, Brzobohatý, Postránecký, Jirák,…) Jsou roztomilí… 🙂
O STATEČNÉM KOVÁŘI
Hoř plamínku plápolej, tupou sílu udolej. Mám ráda Pavla Kříže. A tahle pohádka je jedna z nejstylovějších a nejinteligentnějších. Tleskám za krásný ponuro, který se tvůrcům podařilo vytvořit, stejně tak za hudbu a inteligentní morální poselství.
TŘI OŘÍŠKY PRO POPELKU
Popelko, vždyť zmrzneš! Asi víte, že v Norsku se naše (no dobře, česko-německá) Popelka vysílá každé Vánoce v původním znění s titulky? Ta severská atmosféra se této pohádce nedá upřít a chvilkami působí přesně tak ušmudlaně, jaká by Popelka přesně měla být. Pavel Trávníček je obecně asi nejlepší filmovej princ všech dob a Libuška, no co si budeme povídat? 🙂 Tahle pohádka má svůj styl a i když už ji všichni známe nazpaměť, tak bez „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš?“ by to nebyly žádný Vánoce.


PRINCEZNA SE ZLATOU HVĚZDOU
Princezna Lada je moje oblíbenkyně, Josef Zíma je ohromnej fešák a „Pro koho jenom, pro koho, zalévám ranní květy?“ a nebo „Prstýnek něžný dala mi“ jsou jedny z mých nejoblíbenějších a nejpohádkovějších melodií… A obecně se mi líbí, jak je to všechno ve verších a ta hudba je kouzelná 🙂


A mohla bych pokračovat… 
Už je to moc dlouhý, tak to zkrátím. 
Ale znáte mě – o filmech bych mohla žvanit do aleluja…
POD JEZEVČÍ SKÁLOU
S TEBOU MĚ BAVÍ SVĚT
BYL JEDNOU JEDEN KRÁL
ŠÍLENĚ SMUTNÁ PRINCEZNA
MRAZÍK
KRISTIÁN


P.S. Ať už si pustíte cokoliv, nezapomeňte při tom naladit tu správnou atmošku – svetr, deka, svíčky a něco / nebo někdo / nebo nejlépe obojí / na zahřátí 🙂