Archiv autora: Evi

Bergen /Norsko

Dneska mám pro vás poslední norský článek a třeba vás nalákám na výlet! Letenky do Bergenu jsou často v akci, nedávno jsem viděla zpáteční s Norwegianem jen za 1650 Kč! V podobné akci jsme letenky koupili vloni i my. :))

Prohlídku jsme začali v části zvané Bryggen, což je ta nejznámější a nejfotografovanější část Bergenu. Jsou to vlastně hanzovní domy – bývalé přístavní sklady, dřevěné barevné domečky, které jsou pod ochranou UNESCO. Protože jsou domky dřevěné, v minulosti je častokrát zachvátil požár, po tom posledním v roce 1955 zůstalo jen deset neporušených štítů.

Kousek dál najdete místní hrad a pevnost Bergenhus, jejíž součástí je slavnostní sál krále Håkona. Kromě sálu je celý park i nádvoří volně přístupné.

Takovéto bílé dřevěné domečky jsou na kopci nad Bryggenem.

Kousek dál k přístavu už je živěji a trochu barevněji. :))

A teď už zpátky zase dolů k vodě do přístavu.



V přístavu je informační centrum, kde si můžete nabrat spoustu mapek, koupit výlet na fjordy nebo se ukrýt před deštěm, které je zároveň i rybím trhem. V přízemí sídlí restaurace, kde vám připraví čerstvou rybu nebo jinou mořskou havěť. Jen ty ceny! My si nakonec radši nakoupili v supermarketu a uvařili si sami na ubytování, ale taky jsme vyrazili na Floyen na grilovačku. Podrobnosti o cestě, ubytování, jídle a nákupech najdete v mém prvním článku tady. V přízemí ještě najdete samoobslužné veřejné záchodky, které mají na každých dveřích malý terminál, a tak tu zaplatíte jen kartou.


Cestou potkáváme spoustu stylových severských obchůdků a na místním rybím trhu i salámy z velryb nebo losů.

Když obejdeme přístav zase z druhé strany, dostaneme se až naproti Bryggenu a kdybychom šli ještě dál, dojdeme k místnímu akváriu.

Na místním hlavním náměstí jsme natrefili na sérii koncertů Bergenské filharmonie, která takto hraje pro všechny pod širým nebem. Sponzoruje to prý nějaký bohatý místní obyvatel, my si poslechli známé filmové melodie a byla to velká paráda!

Cestou na ubytování míjíme kostel Johanneskirken, který byl postaven na konci 19. století a zvenku mi dost připomínal brněnský červený kostel. Vevnitř je ale celý dřevěný a dřevěné krov je opravdu impozantní.

Kousek od kostela je místní univerzita (celý týden jsme potkávali skupinky studentů v různých převlecích, trochu mi to připomínalo poslední zvonění, ale oni asi slavili začátek školního roku?) a botanická zahrada.

A ještě jedna večerní fotka na rozloučenou! :))

Všechny články o Bergenu a výletech, které jsme odtud podnikali, najdete tu:

1. Norsko, Bergen – úvod
2. Výlet na Floyen
3. Výlet do Åsane a na horu Veten
4. Výlet na Ulriken
5. Bergen – prohlídka města

Tak doufám, že se vám výlety líbily! :))

Mějte se moc krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Těším se do Malajsie!

Asi jste si už všimli, že cestování je moje nejoblíbenější zábava. A tak letos padla volba na Malajsii. Uvažovali jsme o ní už vloni, ale nakonec jsme se rozhodli vyrazit na Kubu, dokud tam ještě byla ta autentická atmosféra. Takže letos nás čeká Malajsie s krátkým výletem do Thajska.
V rámci přípravy jsem si napůjčovala průvodce v knihovně (ještě mám zálusk na jeden jediný, co mají o Malajsii, ale ten je bohužel už strašně dlouho půjčený a tak to asi nestihnu…), knížku od Ivy Pekárkové, přečetla snad všechny cestovatelské blogy o Malajsii (díky Pájuško a Večerníčci!), zkoukla různé reportáže v Objektivu i Cestománie, tak mi teď nezbývá než se těšit. Tak snad nám to vyjde stejně parádně jako minule! :))
Letos jsme si, stejně jako minule v Thajsku, zařizovali ubytování předem přes Booking.com nebo Hotels.com. Všechny ubytka jsme rezervovali přes Plnou peněženku, jejíž systém vracení procent z nákupu za rezervaci právě na těchto webech jsem chtěla vyzkoušet. Pokud by vás to zaujalo, stačí se zaregistrovat a proklikem se dostat na web partnerského eshopu (cestovatelských eshopů je tu velká spousta, od Bookingu, Hotels, Agody až po Invii nebo Dovolena.cz, ale je tu i spousta dalších, třeba Aliexpress, Bonami nebo Notino). Na váš účet na Plné peněžence vám pak vrátí uvedená procenta z nákupu, která si můžete nechat zpětně vyplatit. Zatím máme za ubytování na dva týdny připsané odměny asi za 180Kč, Plná peněženka z Bookingu a Hotels vrací 3%.
Taky jsem si naobjednala spoustu nezbytností a možná zbytečnosti na Aliexpressu, sáčky na prádlo, zip sáčky na tekutiny, látkový batůžek a voděodolný obal na mobil.

A k tomu těšení, těším se fakt hodně na všechno to, co jsme minule nestihli. Už jen chvilku a vyrážíme! Dokonce mám i seznam, co všechno bych ráda stihla:

  • ochutnat všechno možné a hlavně nejíst celý týden jen pad thai, fried rice nebo fried noodles, ale vyzkoušet taky: všechny možné polévky, mango sticky rice a další spoustu zatím neznámých jídel 
  • taky ochutnat všechny druhy neznámého ovoce a dát ještě jednou šanci čerstvému kokosu, který mi teda minule vůbec nechutnal, ale když si pořád všichni kupují a fotí se s ním, tak přece nemůže být tak hnusný! 
  • zajít si aspoň jednou na thajskou masáž za zlomek ceny, co u nás 
  • šnorchlovat se spoustou rybiček 
  • ale hlavně si to pořádně užít! :)) 
Pokud budete chtít, můžete naši cestu sledovat na Instagramu, kam nějaké fotky občas (pokud wifi dovolí) přidám. A jestli jste Malajsii navštívili, budu moc ráda, když se se mnou podělíte o svoje zážitky a rady k cestování. Děkuji! :))

Mějte se moc krásně! Evi//foto moje ©gathermoments

Read More

Výlet na Ulriken /Norsko

Protože jsme v Bergenu byli týden, stihli jsme výletů opravdu hodně! Po výletu na Floyen a do blízkého Åsane vás dneska vezmu na horu Ulriken, která je takovou dominantou celého Bergenu. Naplánovali jsme si to moc hezky, z ubytování se vydali pěšky ke spodní stanici lanovky, odkud jsme chtěli vyjet nahoru místní historickou lanovkou a pak si dát takovou menší hřebenovou túru až na Floyen (v mapce je to trasa č.10) a odtud zase zpátky na ubytování.
Nakonec to ale dopadlo trochu jinak, protože při příchodu k lanovce nás čekala tahle cedule:

A zrovna dneska! A to jsem se ještě den předtím dívala na web, jestli lanovka opravdu jezdí. Prostě pech! :))
Tak jsme nahoru museli po svých. Výšlap to byl poměrně náročný, protože jsme šli sice tou nejkratší, ale taky nejstrmější cestou. Ale zase jsme potkali vodopád.

A taky jsme koukali na lanovku, kterou se vesele vozili japonští turisté z vrcholu zpátky dolů.

Ale výhled je z Ulrikenu opravdu nádherný. Nahoře je kromě horní stanice lanovky taky malý obchůdek se suvenýry, restaurace a WC.

Z vrcholu jsme pokračovali po šipkách směr Floyen. Značení tu tedy oproti našemu v ČR trochu pokulhává, občas jsme si nebyli úplně jistí, jestli jdeme správně, ale trefili jsme to. Dokonce jsme cestou potkali moc milé stádo pasoucích se oveček, které mi ochotně pózovaly na fotky. :))

Ke konci se začalo trochu zatahovat, ale pořád jsme doufali, že zaprší někde v okolí a nám se to vyhne. Ale nakonec jsme zmokli tak, že jsme promočené boty sušili ještě další den. Takže fotek z konce cesty už moc nemám. :))
Ale výlet to byl parádní a pokud někdy v Bergenu budete, určitě si na Ulriken vyšplhejte. :))
Mějte se moc krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Výlet do Åsane a na horu Veten /Norsko

Po výletu na Floyen jsme si další den dali kratší, ale podobně “low costový” výlet do blízkého městečka Åsane. V tom se totiž nachází místní Ikea a tak sem jezdí z Bergenu zdarma autobus (víc informací najdete tady na webu úplně dole – gratisbuss). Toho jsme využili a vyrazili na výlet na horu Veten, která je odtud kousek. Mysleli jsme si, jaký jsme neudělali objev a nevymysleli parádní výlet, ale spousta lidí, které jsme potkávali, měla nápad úplně stejný. Tak aspoň jsme nezabloudili. :))

Cestou jsme potkali chatky ze skládaných kamenných zdí, které dřív sloužily jako úkryt na významné poštovní cestě, co právě tudy vedla. 

Na vrcholu mě překvapil krásný výhled na fjord, což jsme ani nečekali, protože jsme ani nevěděli, jak to má na vrcholu vypadat. 
Cestou zpátky jsme se zastavili na svačinu v Ikea, koupili jednu šálu/deku a autobusem odjeli zase zpátky do Bergenu. :))

Mějte se moc krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Výlet na Floyen /Norsko

Protože o Kubě jsem už napsala snad všechno, co se dalo, budu pokračovat svými zážitky z letního výletu do Norska. Během našeho týdenního pobytu v Bergenu jsme na Floyenu byli celkem třikrát. Je odtud opravdu nádherný výhled na celé město i přilehlý fjord. Nahoru se dá dostat buď lanovkou nebo pěšky, což jsme oboje vyzkoušeli. Místní si sem chodí zaběhat, což by asi byla moje smrt, protože jsem měla co dělat jen nahoru vylézt. :))

Na výlety po Floyenu je skvělá jejich oficiální stránka, kde si můžete stáhnout tyhle mapky s tipy na výlety, které se nám moc hodily! :)) Brožurka s mapkami by se měla dát koupit i na stanici lanovky.

Na vrcholu najdete horní stanici lanovky, dva obchůdky se suvenýry, restauraci a bistro. A taky krásnou vyhlídku na celé město! :))


Kousek od vrcholu najdete tuhle parádní chatku Tubakuba, což je projekt místních studentů architektury. Pokud máte děti, můžete si tu zdarma zamluvit noc a přespat tu. :)) Více informací je na webu tu.

A teď už hurá do přírody! Podle mapky a ukazatelů jsme pokračovali dál k jezeru Skomakerdiket, na jehož břehu najdete půjčovnu loděk a veřejný gril i záchodky. Pozítří jsme se právě sem vrátili na grilovačku. :))

Další zastávku jsme měli u malého jezírka Revurtjernet, které se dá po dřevěných chodníčcích obejít dokola. A když je hezky, tak se tu můžete i vykoupat.

Od jezera Storediket byl krásně vidět takový menší vodopád.

A protože jsme ještě neměli dost, vzali jsme to kolem chaty Brushytten nahoru na Blåmanen, odkud je krásný výhled na fjord i jezera kolem Floyenu.

Nahoře se taky dost proměnil charakter vegetace, už tu nerostou žádné stromy, ale jen trávy a občas nějaký keř. Často tu taky narazíte na malá nebo větší jezírka a tak celkově je to taková malebná krajina. :)) Toto je přehrada Store Tindevatnet:

A kousek nad ní menší Lille Tindevatnet:

Cestou zpátky jsme sešli zase dolů k Brushytten a kolem jezera Blåmansvatnet jsme došli až k chatě Fjellhytten, odkud je zase krásný výhled na horu Ulriken s vysílačem.

V půlce týdne jsme neodolali a vydali se sem ještě jednou, tentokrát lanovkou na grilování. Lístek nahoru stojí 45 NOK a dá se koupit i dopředu na webu tady. Když se totiž trefíte zrovna za nějaké davy turistů, docela si počkáte. My jeli nahoru až odpoledne, tak už tam skoro nikdo nebyl. Takto vypadá spodní stanice lanovky v Bergenu:

A jsme zpátky u jezera Skomakerdiket a hurá grilovat! :)) Koupili jsme si norského lososa, co taky jiného tady, a musím říct, že lepšího jsem snad nikdy neměla. Možná to bylo lososem, možná tím skvělým jednorázovým grilem za 50 korun a tím okolím? :))

A ještě pár večerních pohledů z vyhlídky. :))

Potřetí jsme se na Floyen dostali v rámci hřebenovky z Ulrikenu, ale o tom až příště. :))

Mějte se moc krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Koloniální Cienfuegos a Trinidad /Kuba

Abychom pořád neleželi na pláži, půjčili jsme si na Kubě taky na den a půl auto. Kromě neznámých čínských značek měli v půjčovně ještě Peugeota, tak jsme sáhli raději po něm. Řízení na Kubě je zajímavé samo o sobě, na šestipruhové dálnici potkáte auto jednou za pět minut (tedy pokud nejste v blízkém okolí Havany a Varadera), častěji ale spíš koňský povoz nebo velké díry. Ukazatele tu téměř nemají, mapy nejsou úplně nejpodrobnější a když jsme jeli podle navigace, navedla nás jednou na most, který už byl dávno stržený, nebo taky na polní cestu, odkud jsme se radši vrátili zpátky. Ale myslím, že bez navigace bychom asi nedojeli nikam. :)) A kdekoliv jsme zastavili, byli jsme my jako turisté s relativně novým autem, největší atrakcí pro místní.

Cílem naší cesty bylo město Trinidad na jižním pobřeží, které je od Varadera vzdálené zhruba 300 kilometrů. Na celkem únavné cestě jsme tak strávili opravdu celý den s krátkou pauzou v Cienfuegos a zhruba hodinu a půl trvající prohlídkou Trinidadu.

Zážitkem je taky průjezd jednotlivými městečky a vesničkami s čilým ruchem, kde se to hemží koňskými povozy, frontami u obchodů a trhovci prodávajícími své výpěstky.

Cestou jsme se zastavili v Cienfuegos, které je v seznamu UNESCO díky své jedinečné urbanistické struktuře. Uspořádání ulic je totiž ve městě přísně pravoúhlé, široké a přímé ulice, promenády a parky dokumentují nové pojetí urbanismu měst Latinské Ameriky na začátku 19. století. Město bylo založeno v roce 1820 na břehu zátoky Francouzy a nejstarší stavby jsou postaveny v neoklasicistním stylu.

Cílem naší cesty bylo město Trinidad, které je zapsané na seznamu UNESCO pro svoji koloniální architekturu. Díky tomu sem proudí investice, a tak je centrum krásně opravené. Když se ale dostanete kousek na okraj, vypadá to tam zase jako kdekoliv jinde na Kubě, krásné a honosné budovy chátrají. Město bylo založeno roku 1514 Diegem Velásquezem, díky čemuž je to jedno z nejstarších kubánských měst. V okolí města se rozkládaly velké plantáže cukrové třtiny, které přinášely městu bohatství. Centrum je tak plné výstavních budov bohatých plantážníků a dodnes to tu vypadá přesně tak jako v koloniální době. I dlažba je tu původní!

V Trinidadu jsme se ještě zastavili na koktejl, zkusila jsem místní specialitu koktejl Canchánchara. Je to ten malý keramický pohárek naplněný verzí daiquiri namíchané z rumu, limetkové šťávy a medu. A hodně silný! :))

Cestou z Trinidadu jsme se ještě zastavili na vyhlídce Mirador de la Loma del Puerto, odkud byl krásný výhled na celé údolí plné plantáží cukrové třtiny. Ve vesnici Manaca Iznaga jsme viděli zachovalou strážní věž vysokou 45 metrů a chýše otroků u domu statkáře a pak nás chytla opravdu vydatná průtrž. I tak byla ale cesta tropickým lesem opravdu zážitek.

Protože jsme měli auto vracet až druhý den odpoledne, vydali jsme se druhý den ráno do sousedního města Matanzas, kterému se prý přezdívalo Kubánské Athény. A právě odtud prý pochází kubánský son. Kromě toho tu mají taky původní lékárnu z roku 1882 a drink jsme si tentokrát dali ve stylovém hotelu Velasco.

Takhle na stromě roste mango! :))

Snažili jsme se najít jeskyně, které měly být kousek od města, ale nepodařilo se. A tak jsme si zajeli ještě do vesnice San Miguel de los Baňos, které je bývalým vyhlášeným lázeňským městečkem. Původně honosný hotel s přilehlými léčivými prameny už jen chátrá a celé to tu vypadá trochu jako na divokém západě.

Na výlet jsme jeli podle průvodce Lonely Planet, kterého jsem měla půjčeného z knihovny a i když v něm není tolik obrázků, je obsahově asi nejrozsáhlejší. A některé komentáře autora, že do města nemá ani cenu jezdit, protože tam vlastně k vidění není vůbec nic, jsou opravdu hodně vtipné. :))

Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Můj eko život

Snažíte se žít ekologicky? Já jo! Chystám se na knížku Bey Johnson Domácnost bez odpadu (Zero Waste Home), samozřejmostí je pro mě třídění odpadu, jídla se snažím nakupovat jen tolik, abychom žádné zkažené nemuseli vyhazovat a zbytky vždycky dojíme nebo zpracujeme do nějakého jiného jídla. Jen mi zatím schází zahrada s kompostem, abych mohla třídit i bio odpad. Narazila jsem ale na vermikompostování, kdy kompost můžete mít pěkně doma třeba pod linkou a o rozložení zbytků se postarají kalifornské žížaly. Mrkněte sem nebo sem. Je to zajímavé, ale tak nějak jsem na žížaly zatím nesebrala odvahu. Nemáte je někdo doma? :)) 
S plátěnou taškou v kabelce chodím nakupovat už dlouho. Teď uvažuji i o nákupu látkových sáčků na ovoce a zeleninu, abych si v obchodech nemusela brát ty plastové. Zaujal mě sympatický projekt dvou mladých mediček, které vyvinuly kompostovatelné, ale odolné sáčky z polymléčné kyseliny. Kampaň na Hithitu jsem prošvihla, teď rozjíždí sériovou výrobu, tak si asi budu muset počkat na eshop. Ale sáčky vyrábí i další výrobci, dají se sehnat třeba tady na Econea a zkušenosti o nakupování do vlastních pytlíku pěkně shrnuje Marcela ve svém článku tady.

Taky jsem si pořídila láhev ReTap, abych s sebou nemusela nosit ty plastové. Je z borosilikátového skla, takže lehká, ale odolná. Navíc se dá umýt v myčce, což je parádní výhoda.  Koncem roku jsem ještě díky spolupráci s eshopem Labeloo dostala tuhle krásnou skleněnou láhev Equa Mismatch White. Tak už mám dvě! :))

Domů jsem nám pořídila taky ekologický prášek do myčky a leštidlo, aviváž na prádlo a testovací sadu pracích ořechů. Prát s ořechy jsem už zkoušela a musím říct, že mě malinko zklamaly. Zdálo se mi, jako kdybych prala jen v čisté vodě. Nemáte zkušenost? Zato aviváž s jalovcem a mořskou řasou je asi ta nejvoňavější, co jsem kdy měla. Voní opravdu krásně a navíc je eko! :))

To, že se snažím používat i přírodní kosmetiku, jste si už asi všimli. Kromě toho, že si kupuji bio značky, občas si taky nějaký krém sama vyrobím. Co všechno jsem už vyráběla můžete mrknout tady.

Většinu věcí mám z brněnské Brány k dětem, kde si je po objednávce na internetu vyzvednu přímo v brněnské prodejně (dají se tu i nakoupit a mají pobočky i v dalších městech), pak taky z eshopu Econea.cz, která nabízí možnost vyzvednutí na pobočkách Zásilkovny.

Jak jste na tom s ekologií vy? Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o své tipy nebo oblíbené výrobky!

Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Cayo Blanco /Kuba

Na Cayo Blanco jsme se vydali v rámci organizovaného výletu. Škoda jen, že se zrovna na Floridě honila tropická bouře Colin a tak jsme měli trochu zamračeno. Ale pořád lepší, než kdyby nás zastihla na Kubě. :))

Na výlet jsme jeli krásným novým katamaránem, osazenstvo tvořilo hlavně obyvatelstvo Jižní Ameriky, takže podle toho vypadala i zábava. :)) Nejprve jsme zakotvili na šnorchlování v zálivu poblíž a potom už na samotném ostrově Cayo Blanco. Celý ostrov funguje jako all inclusive, měli jsme to i s lehátky, nápoji a obědem. A písek, ten je tu opravdu skoro bílý a voda krásně tyrkysová.


Příště vás vezmu na výlet autem po koloniálních městech Cienfuegos, Trinidad a Matanzas a pak už zpátky do Evropy. :))
Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Varadero /Kuba

Na začátek roku jsem si pro vás připravila pár restů a sice cestovatelské články, které jsem slíbila během loňského roku, ale nějak jsem je už nezvládla napsat. Začneme články z Kuby a potom přijde na řadu zbytek zážitků z Norska a snad to stihnu dřív, než zase někam odjedeme. :)) 

Na Kubu jsme se vydali na přelomu května a června, což je začátek období dešťů a mimo hlavní sezónu. Zájezd jsme měli koupený poměrně dlouho dopředu, takže když se pak vyrojila spousta levných a akčních letenek, nedalo se už nic dělat. Pokud vás Kuba láká, v současné době se to akčními letenkami na ni jen hemží, sledujte třeba Zaletsi.cz nebo Cestujlevne.cz. Jen pokud neumíte španělsky, budete to na Kubě mít jako individuální cestovatelé trochu těžší.

Varadero je město na poloostrově Hicacos, ale většinou se používá jako název pro celý poloostrov. Také dlouhá široká a sněhově bílým pískem pokrytá pláž nese jeho jméno. A pláž je to opravdu krásná, hlavně když svítí sluníčko, voda je tyrkysová a průzračná. Protože tu zatím až tolik hotelů není a taky jsme tu byli už mimo sezónu, na pláži bylo většinou poloprázdno. Žádná hlava na hlavě, prostě idylka! A když si k tomu přidáte kubánské koktejly, je to skoro jako v ráji. :))

Ubytovaní jsme byli v hotelu Barcelo Arenas Blancas, který je sice čtyřhvězdičkový, ale s hotely stejného řetězce v Evropě se to nedá vůbec srovnávat. Pokud chcete opravdu luxusní resort vyladěný do posledního detailu, na Kubu radši nejezděte. Na hotelu bylo vidět, že už má svá nejlepší léta za sebou. Pokoj byl hezký, čistý, ale nesvítila nám jedna žárovka v koupelně, občas netekla voda, párkrát vypadl proud, ale to asi k pobytu na Kubě patří. :))

Můžete se tu projet v Hop On Hop Of autobusu (jízdenka na celý den za 5 CUC), ale moc toho tu k vidění není. Varadero je celé pokryté hotely, také se tam nové staví, na podzim sem totiž začali létat zase Američané. Turistů tu ale bylo plno i tak, hlavně z Latinské Ameriky a Kanady. Centrum města nebo spíše jeho hlavní ulice je čtyřproudová silnice s pár obchody, tržnicemi s rukodělnými výrobky a restauracemi. Na to, že je to nejživější letovisko celé Kuby, to rozhodně nevypadá.

Přibližně uprostřed Varadera je Mansion Xanadu, první luxusní vila milionáře DuPonta na poloostrově postavená ve 20. letech 20. století, která odstartovala slávu celého poloostrova. Poté se ve Varaderu začaly stavět hotely ve velkém a na Kubu proudily spousty bohatých Američanů na dovolenou, bývalo to takové jejich Las Vegas. Dnes okolo najdete golfové hřiště, na kterém jsme nikoho hrát neviděli, v přízemí restauraci plnou japonského zájezdu, pár pokojů, kde se můžete ubytovat a nahoře bar. Za prohlídku jsme zaplatili 2 CUC, pokud ale řeknete, že jdete do baru a něco si tam dáte, platit byste neměli. A všechno vybavení včetně výtahu je tu původní. 

Tolik k malé ochutnávce Karibiku, ale abyste si nemysleli, že jsme měli pořád tak krásně jako na  prvních fotkách, tak trochu nám taky sprchlo! :))

Mějte se krásně! Evi
//foto moje ©gathermoments

Read More

Přečteno /listopad a prosinec 2016

Dneska mám pro vás krátké povídání o knížkách, které jsem přečetla během listopadu a prosince. A pokud vás zajímá, kdo vyhrál soutěž o skleněnou láhev Equa a poukázky na fototapety mrkněte na facebook nebo do soutěžních článků, kam jsem výherce doplnila. A teď už zpátky ke knížkám. :))
RADKA TŘEŠTÍKOVÁ: BÁBOVKY 
Přiznám se, že bábovky mě trošku zklamaly, tak nějak jsem od nich (díky všemu tomu humbuku kolem) čekala víc. Knížka to ale není špatná, takové oddychové čtení. Je vyprávěná z pohledu několika postav, jejichž životy se prolínají. Během čtení jsem se v jednotlivých postavách ztrácela, kdo je sestra/matka/příbuzná/kamarádka koho a taky se mi zdálo, že je tu použito snad každé klišé. Od manželů, kteří nemohou mít dítě a následně otěhotní manželova milenka, přes dalšího manžela, který pro změnu zahýbá té své s jiným mužem. Nicméně se Bábovky čtou dobře a přečtené jsem je měla ani ne za týden.
***
GILLIAN FLYNN: ZMIZELÁ 
Proč jsem Zmizelou četla až teď, když už ji mají snad všichni přečtenou? Konečně se na mě dostala řada v knihovně! :)) Příběh asi znáte, možná jste viděli i filmové zpracování, Amy zmizí v den pátého výročí svatby a z vraždy je obviněn její manžel Nick, který ale tvrdí, že vraždu nespáchal. Amyini přátelé a zápisky v jejím deníku tvrdí opak. Kdo má pravdu? 
První polovina knížky je opravdu nudná, v té druhé to konečně dostane spád a musela jsem číst skoro pořád, abych se už konečně dozvěděla, jak to bylo. Jinak teda úplně převratná to knížka není, nějak jsem stejně jako u Bábovek čekala víc. Obě hlavní postavy, Nick i Amy, mi byli pěkně nesympatičtí, ale to, že konec nebyl úplně předvídatelný, to se mi líbilo. :))
***
DAVID HERBERT LAWRENCE: MILENEC LADY CHATTERLEYOVÉ
Tuhle knížku jsem si koupila už před pár lety v nějakém dobročinném bazaru za 10 korun a teď jsem se konečně dostala k jejímu přečtení. Román pochází z roku 1928 a ve Velké Británii byl jako pornografický zakázán až do roku 1960. Kniha měla ve své době opravdu skandální úspěch, ale v dnešní době plné Padesáti odstínů šedi už je to jen slabý odvar. :)) Najdete tu příběh vztahu mezi Lady Constance Chatterleyovou, jejíž manžel je v důsledku zranění z války ochrnutý od pasu dolů, a jejím hajným Oliverem Mellorsem. Kromě popisů milostných pletek je kniha i kritikou tehdejší společnosti a jejího uspořádání. A podle toho, co tu píšou, je to pořád stejné. :))
“…Kdyby jen tak člověk dokázal přesvědčit, že žít a utrácet není jedno a totéž! Ale marná snaha. Kdyby jen byli vychováni k životu místo k vydělávání a utrácení, vystačili by docela dobře s pětadvaceti šilinky…”
***
ROBERT T. KIYOSAKI: BOHATÝ TÁTA, CHUDÝ TÁTA
Můžete narazit na dva typy reakcí na tuto knížku, od těch nadšených lidí, kteří ji považují za svou bibli a těch naprosto odmítajících. Sama se řadím do té první skupiny, skoro bych řekla, že mi otevřela oči a namotivovala mě k tomu jen tak nesedět a nečekat na výplatu, ale snažit se taky trochu sama a začít budovat svá aktiva. Kiyosaki nedává přesný návod na to, jak zbohatnout, spíš na příbězích ze života ukazuje cestu, po které se ubírají bohatí. Snaží se o změnu ve vaší mysli, která má zapříčinit touhu po zbohatnutí.  A to, že bohatý táta prý ve skutečnosti vůbec neexistoval, knížce nic na kráse neubírá. :)) Rozhodně doporučuji!
*****
Kromě těchto knížek mi velkou radost udělaly taky tyhle, které jsem dostala k Vánocům. Ale o těch zase někdy příště. :))

Četli jste některou z knížek? Jak se vám líbily? Měli jste pod stromečkem taky nějakou knížku?

Mějte se moc krásně! Evi

//foto moje ©gathermoments

Read More

DIY: Jak vypěstovat avokádo z pecky

Přiznám se, že za toto může Barča z blogu Ananas Barb. Když jsem viděla tu její armádu malinkatých avokád, tak jsem neodolala a taky si zkusila jedno dát zakořenit. A povedlo se! :)) 
Vůbec nic na tom není, stačí oloupat pecku z avokáda, zapíchnout do něj párátka a dát ho zakořenit správnou stranou do nějaké vhodné nádoby. A pak už jen čekat. Tomu mému začal kořínek lézt zhruba po 3 týdnech, po 6 týdnech mu vyrazily první lístky a po 2 měsících bylo zralé na zasazení. Pokud byste rádi podrobnější návod, mrkněte na tohle Barčino video. Nebo už máte taky vypěstováno? :))

3 týdny
6 týdnů
2 měsíce

avokádo po zasazení
Mějte se moc krásně a jen to nejlepší do nového roku přeji! A nebojte, na vyhlášení soutěží jsem nezapomněla, bude brzy. :)) Evi

//foto moje ©gathermoments

Read More

Šťastné a veselé!

Moji milí čtenáři, tak zase po roce (hrozně to letí!) vám všem krásné Vánoce! Hlavně plné klidu, pohody a nezapomenutelných chvil s vašimi nejbližšími. Moc vám děkuji za přízeň a doufám, že se vám tu bude pořád líbit a potkáme se i v dalším roce. :)) 
Letos máme stejně jako vloni místo stromečku jenom větvičku. Ozdoby jsem tentokrát nechala schované a tak nám tu parádu dělají zdobené perníčky. Letos jsme se dokonce překonali a upekli hned tři druhy cukroví podle receptů mojí babičky. Hlavně perníčky jsou opravdu bezkonkurenční, je v nich spousta medu, takže jsou krásně vláčné hned po upečení. Mezi svátky sem dám recept, třeba se bude někomu hodit na Velikonoce. :))

A pokud by se vám chtělo, nezapomeňte, že dneska je poslední den, kdy můžete soutěžit o stylovou skleněnou láhev Equa a poukaz na plakáty nebo tapety. (V podmínkách mám sice do 23. prosince, ale že jsou ty Vánoce, tak to ještě o den prodloužím. :))

Užívejte si pohádkově sváteční chvíle! Evi

// foto moje ©gathermoments

Read More

Soutěž o designovou skleněnou láhev Equa Mismatch White

Letos před Vánoci mám štěstí na samé krásné nabídky ke spolupráci. A tak když jsem dostala nabídku z eshopu Labeloo, hned se mi tam zalíbily skleněné láhve Equa. Značka Equa pochází ze Slovinska, spojuje v sobě slova ECO a AQUA (voda) a také znamená oceán v latině. Opakovaně použitelné lahve vyrábí a navrhuje už od roku 2010, jsou ručně foukané, soustředí se na minimalistický design a kvalitní řemeslné zpracování. Maximální důraz je kladen na ergonomii – dobré držení a pohodlné pití díky širokému hrdlu, které je vhodné i pro smoothie nebo ovocné vody, kousky ovoce snadno vložíte a zase vyndáte. Lahve splňují ty nejvyšší ekologické parametry, jsou přírodou snadno odbouratelné a hlavně – používat je můžete až 10 let. Víko je vyrobeno z nerezové oceli a polypropylenu se silikonovým kroužkem, který zajistí, že láhev je 100% nepropustná.

Říkáte si proč zrovna skleněná láhev? Ze skla voda chutná nejlépe a navíc se mnohem lépe se udržuje než plast, nepoškrábe se (což se u plastových lahví může snadno stát i jen po několika pečlivých umytích). Také nepřejímá barvy ani pachy a samozřejmě do vody nevypouští žádné nebezpečné toxiny jako jsou ftaláty nebo BPA (Bisfenol-A). Borosilikátové sklo, ze kterého je tato lahev vyrobená, je odolné teplu i mnoha pádům, pevnější a přesto lehčí než běžné sklo (je ale potřeba s ním zacházet opatrně, zcela nerozbitná láhev samozřejmě není). I díky těmto vlastnostem se borosilikátové sklo používá pro výrobu potápěčské techniky nebo laboratorního skla.

Vybrala jsem si láhev Equa Mismatch White o objemu 0.55 l, což je taková ideální velikost do kabelky, vyrábí se ale taky ve větší velikosti s obsahem 1 litr. Láhev má krásný minimalistický tvar a monochromatický grafický design od studia Desnahemisfera a je prostě krásná! Nemyslíte?

A o jednu takovou si můžete zasoutěžit! :)) Co pro výhru musíte udělat? 
  • Napište mi do komentáře, která láhev značky Equa z nabídky eshopu Labeloo se vám líbí nejvíce.
  • Budu ráda, pokud dáte like mému blogu na Facebooku nebo mě budete sledovat na Instagramu.
  • Nechte mi na sebe kontakt, abych se vám v případě výhry mohla ozvat. Mail zadejte s podtržítkem namísto zavináče, aby vám nechodil spam (např. jmeno_seznam.cz :))
Komentáře můžete přidávat až do 23. prosince a v povánočním týdnu vylosuji vítěze, kontakt předám eshopu a po Vánocích k němu doputuje ještě jeden opožděný dáreček. Hodně štěstí! :))


SOUTĚŽ BYLA UKONČENA!
Losoval opět random a tentokrát se štěstí usmálo na komentář číslo 61:

Mějte se moc krásně a užívejte si adventní čas! Evi
//foto moje ©gathermoments a z webu firmy Equa, moc děkuji zastoupení Labeloo za věnování ceny do soutěže.

Read More