... a zimní nahlédnutí ...
Když jsem toto místo navštívila poprvé,
byla jsem mile překvapena jeho rozlohou a vlastně i polohou.
Tentokrát už jsem věděla, že se Velehrad nenachází na kopci,
ale na rovině, ve stejnojmenné vsi.
A měla jsem i více času nahlédnout a pokochat se v kostele
Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje.
Zvu Vás na prohlídku nejvýznamnějšího poutního kostela České republiky.
Na stránkách farnosti jsem se dočetla,
že na nádvoří před bazilikou slavil 22.4.1990 mši sv. papež Jan Pavel II.
Bylo to poslední zastavení před zákazem cestovat napříč okresy.
Pokud bych nyní nebyla na nemocenské, tak bych byla opět doma, již popáté, za 60%.
Moje práce nejde dělat z větší části na home oficce, vyžaduje kontakt s lidmi.
Proto jsem buď denně na cestách a nebo doma se sníženou mzdou.
Za poslední rok jsem se potkala pracovně s tolika lidmi, že se divím, že jsem toho prevíta nechytila už dříve.
To jenom na vysvětlenou k některým komentářům z minulého příspěvku.
Prostě, někteří mají štěstí, že můžou pracovat z domova, někdo holt musí do terénu.
Uvidíme, jak to dopadne po 21.3., zda už budu moct opět vyjíždět a pokud ano,
tak věřím, že budu mít v sobě nějaké protilátky a budu tak pár měsíců chráněná.
(Před dalším onemocněním.)
Přeji vám krásný nový týden.
Dáša F.
PS: Krokusy včera a dnes. Toto mi dává novou energii.
Jak já se těším na jaro!
