Zdravím vás všechny,

už je to nějaký ten pátek, co Jenda začal pracovat na fasádě. I když pro nás byl vždy důležitější vnitřek domu, zase to zvenku nemusí vypadat jak bydlení u squaterrů. Dům je do ulice bílý (aneb když si jdete pro nejsvětlejší šedou, na vzorníku je světle šedá a ve finále je to prostě bílá), vnitřky oken jsou šedé,  a do zahrady jsme zvolili obložení dřevem. Dřevo se nám líbí a hlavně nám dům zateplí, protože jde o přistavenou část, která měla tenké zdi v zimě hodně chladné. První zima s obložením je za námi a můžu říct, že to opravdu pomohlo. Taky už na terase u obýváku nemusíme přeskakovat lešení, a to se hned líp fotí. A taky sedí. Dala jsem na terasu náš venkovní jídelní stůl a za teplého počasí funguje jako naše venkovní pracovna. 

Zahrada si už žije svým životem. Plevelu se daří a na plné čáře vyhrává v zabírání zahrady. I když na část zakleknu, stejně na nově bující plevele koukám za týden zase. Never ending story. Aspoň mají slimáci co žrát. Před upadnutím do deprese a marnosti mě drží trvalky, keře a stromy. Radost jako z nového nákupu mám pokaždé, když najdu novou rostlinku tam, kde jsem ji nevysadila. Třeba taková mavuň, krásenka, verbena nebo kokarda. Šíří se po zahradě jako slimáci po dešti. Zaplňují prázdná místa a v létě to rozbalí naplno. Krásenky a verbeny jsou vysoké a vytvářejí vzdušné kvetoucí stěny. Postupně se k nim přidají lilie. Ale teď zrovna voní po celé zahradě zimolez a ve váze se smějí pivoňky. 


















Díky řádnému dokumentování mám i dům s původní fasádou. Na fotce je i krásné srovnání jak zahrada krásně roste a bují. Zde bylo vše malinké:
Krásný nastávající víkend, moji milí. 
M.