Národní park Šumava na rozloze 68 064 ha je největším národním parkem v České republice, který vznikl v roce 1991 z dříve vyhlášeného CHKO Šumava. Je unikátní především svými rašeliništi, jezery a souvislým zalesněním.
Šumava patří mezi nejstarší pohoří střední Evropy. Národní park Šumava leží u hranic s Rakouskem a Německem a společně s německým národním parkem Bavorský les tvoří jeden z největších lesních komplexů ve střední Evropě.
Zvedá se z nadmořské výšky kolem 700 m n. m. a její nejvyšší vrcholy pouze na bavorské straně přesahují 1400 m. Nejvyšším vrcholem české strany je Plechý (1378 m n. m.).

Jádrem pohoří jsou Šumavské pláně, rozsáhlá náhorní rovina s nadmořskou výškou kolem 1000 m.
K severozápadu vybíhá Železnorudská hornatina a k jihovýchodu pohraniční hřbet Trojmezenské hornatiny a vnitrozemský hřbet Boubínské a Želnavské hornatiny, které od sebe dělí široká Vltavická brázda. Zcela specifickými útvary jsou rozsáhlá, mírně vyklenutá náhorní i údolní vrchoviště.

Národní park Šumava – Plešné jezero

Ve čtvrtohorách vyhloubily ledovce morfologicky výrazné kary, z nichž většina je dnes vyplněna vodou. Ve stejné době vznikly i některé další nápadné terénní tvary jako mrazové sruby, skalní hradby nebo svahové balvanité sutě.
Na ploše národního parku jsou tři ledovcová jezera, Plešné, Laka a Prášilské, známá jezera Černé a Čertovo se nacházejí na území CHKO.
Převážnou část území Šumavy tvoří lesy, které zaujímají 80 % z celkové rozlohy NP. Na území Šumavy se vyskytuje celá řada významných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

Rostliny v NP Šumava

Hořeček mnohotvarý český, hořec šumavský, rosnatka anglická, tučnice obecná, kyhanka sivolistá, dřípatka horská, všivec lesní, všivec bahenní, prstnatec májový rašelinný, blatnice bahenní, oměj šalamounek, plavuňka zaplavovaná, vratička heřmánkolistá, borovice blatka, bříza trpasličí a mnoho dalších.

Rostou zde i vzácné druhy hub

Modralka laponská, ohňovec Pouzarův, ucháčovec šumavský, outkovka citronová, holubinka rašelinná.

Vyskytuje se tu mnoho chráněných živočichů

Střevlík Menetriesův, batolec duhový, kobylka horská, slíďák, šídlo rašelinné, perlorodka říční, vranka obecná, čolek horský, ještěrka živorodá, zmije obecná, kos horský, strakapoud bělohřbetý, datlík tříprstý, kulíšek nejmenší, puštík bělavý, čáp černý, hýl rudý, chřástal polní, jeřábek lesní, tetřívek obecný, tetřev hlušec, netopýr velkouchý, netopýr Brandtův, vrápenec malý, myšivka horská, bobr evropský, vydra říční, rys ostrovid, los evropský, ojediněle také kočka divoká a vlk obecný.

Návštěvnické centrum Srní

NP Šumava je turisticky přitažlivý především v letní a zimní sezóně. Turisté jsou povinni dodržovat návštěvní řád. Národní park má unikátní přírodu zachovat – nejen pro ni samotnou, ale také proto, aby ji mohli i nadále obdivovat turisté, kterých sem každoročně přijíždějí.

Turisticky vyhledávané lokality

V létě se turistický ruch soustřeďuje především do oblasti šumavských jezer, slatí v okolí Modravy, Kvildy a Borových Lad, k pramenu Vltavy, na Poledník, do Povydří a blízkého Srní a do oblasti Nové Pece. Horní tok Vltavy je též oblíben vodáky. V zimě je pak pro lyžaře nejzajímavější Modrava a Kvilda.

Tříjezerní slať je ukázkou typického šumavského vrchovištního rašeliniště. Leží ve výšce přes 1000 m na svahu Oblíku v I. zóně Národního parku Šumava. Pojmenovaná je podle tří rašelinných jezírek, z nichž největší má rozlohu 7 arů a hloubku 2 m. Voda v jezírkách má tmavěhnědé zbarvení. Porost rašeliniště tvoří mimo obvyklé rašeliništní flóry i klečovitá borovice blatka a smrky. Kolem jezírek poletuje velké množství pestře zbarvených vážek. Přístup ke slati je buď z Modravy nebo z Rokyty – pěšky i na kole. Tříjezerní slatí prochází po povalovém chodníku 250 m dlouhá okružní Naučná stezka Tříjezerní slať, která má 11 zastávek vysvětlující vznik i vývoj této slati.

Chalupská slať leží v mělkém údolí Vydřího potoka ve výšce 910 m, severně od Borových Lad.
Ochrana je zde zaměřena zejména na řadu původních rostlinných druhů rašeliništních rostlin. Kolem jezírka a ve slati roste rašelinná kleč, srmky, borovice blatka, suchopýr pochvatý, aj. Na jezírku jsou plovoucí ostrůvky porostlé trsy rosnatky okrouhlolisté a dalších rostlin.
Rašeliniště je přístupné prostřednictvím Naučné stezky Chalupská slať, která vede po povalové chodníku k jezírku (1,3 ha), které je považováno za jedno z největších na rašeliništích vrchovištního typu. Na konci povalového chodníku byla vybudována vyhlídková plošinka, která otevírá pohled na rašelinní jezírko. Přístup do rašeliniště a na naučnou stezku je možný od parkoviště za Borovými Lady.

Jezerní slať, někdy také nazývaná Kvildská, se rozprostírá ve výšce 1058 –1075 m v prostoru mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda na rozvodí mezi Otavou a Vltavou. Svou rozlohou je čtvrtou největší slatí na Šumavě a jedním z nejstudenějších míst na našem území. Převážnou část rašeliniště tvoří klečová forma borovice blatky a vzácná rašelinná květena. Žijí tady i některé vzácné druhy živočichů – např. myšivka horská a rejsek horský. Vstup do rezervace umožňuje 300 m dlouhá Naučná stezka Jezerní slať, která začíná z parkoviště u silnice Kvilda – Horská Kvilda. U vstupu je postavena vyhlídková věž se dvěma patry, která umožňuje pěkné výhledy na téměř celé rašeliniště. Stezka vede po povalovém chodníčku, kde je několik velkých panelů s informacemi. V zimním období je rašeliniště uzavřeno, aby nebylo narušeno zimoviště chráněných druhů živočichů.

Plešné jezero je jezero ledovcového původu, nacházející se západně od obce Nová Pec pod horou Plechý (1378 m n. m.), v I. zóně národního parku Šumava a je součástí přírodní památky Trojmezná hora. Jezero má rozlohu cca 7,5 ha a je až 18 m hluboké. Nad jezerem ční 220 m vysoká Jezerní stěna a asi 200 m pod jezerem se na ploše 6 ha rozkládá žulové kamenné moře. Na hrázi Plešného jezera začíná zážitková stezka Duch pralesa.

Prášilské jezero ledovcového původu leží v nadmořské výšce 1079 m na severním svahu Polední hory. Celá oblast je chráněna v rámci I. zóny Národního parku.
Plošná výměra jezera je 3,91 ha. Díky své vysoké kyselosti je od 70. let bez ryb. Z cípu jezera vytéká Jezerní potok, jehož vody se po spojení s Prášilským potokem vlévají do Křemelné. Pod Prášilským jezerem se nachází tzv. Stará jímka – bažinatá kotlina, pozůstatky dnes již zarostlého jezera. Prášilské jezero je přístupné z Prášil po červené turistické značce (5 km).

Jezero Laka je nejmenší, ale nejvýše položené šumavské jezero. Leží v I. zóně národní přírodní rezervace Šumava. Jezero ledovcového původu má rozlohu 2,5 ha a hloubku 3,9 m, dno má rašelinné. Je charakteristické plovoucími ostrůvky, jejichž poloha se stále pomalu mění. Ostrůvky jsou porostlé rašeliníkem, ostřicí, suchopýrem, ale i borůvčím a brusinčím. Je obklopeno jehličnatými lesy. Do jezera přitéká voda ze dvou přítoků ze svahu vrcholku Plesná a z jezera vytéká Jezerní potok, který ústí do říčky Křemelné.
Přístup k jezeru je možný pěšky nebo na kole, v zimě na běžeckých lyžích po modré turistické značce z parkoviště v Nové Hůrce (4,3 km).

Poledník (1315 m) − Rozhledna Poledník se nachází na vrcholu Polední hory (1315 m n. m.) nad Prášilským jezerem, v národním parku Šumava, nedaleko obce Prášily. Rozhledna je vysoká 37 metrů, vede na ni 227 schodů a nabízí krásný kruhový rozhled na celou Šumavu – za dobré viditelnosti lze spatřit i Alpy. Uvnitř rozhledny se pořádají různé výstavy. V minulosti byla oblast Poledníku přísně střeženým vojenským územím.

Obří hrad se nachází nad údolím říčky Losenice na zalesněném hřebeni vrchu Valy, na území I. zóny Národního parku Šumava. Ve výšce 1005 m nad mořem se dochovaly pozůstatky pravěkého keltského hradiště. Hradiště sloužilo jako strážní místo okolních nalezišť zlata a je zatím nejvýše položené hradiště v Čechách, které bylo objeveno. Díky své odlehlosti se zachovalo ve velmi dobrém stavu. Kamenné valy dodnes obtáčejí hradiště o rozloze 87x70m. Na svazích kolem hradiště se nachází kamenné moře a rašelinné porosty. Nálezy z tohoto hradiště lze spatřit v muzeu v Sušici. Z osady Popelná vede k Obřímu hradu Naučná stezka Keltové na Šumavě. Je dlouhá 1,5 km a zpáteční cesta vede po stejné trase. Tři informační panely seznamují návštěvníky s historií osídlení Šumavy kelty a dále pak popisují zbytky keltského hradiště Obří hrad. Z Obřího hradu je nádherný výhled s hradem Kašperk.
Přístup k hradu je možný z Nicova po modré a žluté značce do osady Popelná. Z Popelné potom vede žlutá značka nebo naučná stezka. Další možnost přístupu je po trase červené značky z Kašperských Hor (asi 7 km) nebo z Churáňova (asi 10 km).

Povydří je kaňonovité údolí balvanitého úseku řeky Vydry, táhnoucí se mezi bývalou osadou Antýgl a osadou Čeňkova Pila, v I. zóně národního parku Šumava. V říčním korytě se nacházejí četné peřeje, kaskády, vodopády a obrovské žulové balvany. Řeku samotnou svírají zalesněné a skalnaté svahy s řadou kamenných moří. Údolím prochází naučná stezka. Povydří bylo vyhlášeno jako přírodní památka a patří k nejkrásnějším částem Šumavy.

Kvilda – Šumavská vesnice Kvilda se nachází v Prachatickém okrese, jihozápadně od města Vimperk. Jedná se o nejvýše položenou vesnici v České republiky a v rovných 1 065m nad mořem. Jen 5 km od vesnice se nachází prameny Teplé Vltavy. Kvilda svým katastrální územím patří do Šumavského národního parku a v jejím okolí se nachází 6 chráněných přírodních území, mezi ty nejnavštěvovanější patří právě Jezerní slať, Prameny Vltavy, Tetřevská slať a Vltavské stráně. Kvilda je vyhledávaným turistickým cílem nejen během letní turistické sezóny, ale i v zimě, kde zde můžeme potkat mnoho milovníků běžek.

Trojmezenský prales je největší a nejlépe dochovaný zbytek horského smrkového lesa ve střední Evropě. rostl v něm u Plešného jezera druhý nejstarší strom v NP Šumava, nevelký smrk starý 559 let, na místě je informační tabule upozorňující na tuto raritu.

Filipova Huť je nejvýše položená šumavská osada, která se nachází v údolí Filipohuťského potoka na horských loukách mezi lesy ve slatinné oblasti Plání. Nyní je Filipova Huť částí obce Modrava. Osada kolem sklářské huti na duté sklo byla založena v roce 1785. Po dokončení Vchynicko-tetovského kanálu v roce 1800 se začala obec spojovat s dřevařstvím. Sklárna v roce 1820 zanikla. Kulturní památkou obce byla vyhlášena venkovská usedlost čp. 16, která má pozoruhodný a v Česku již málokde dochovaný zvýšený nájezd do stodoly. Dále se tady dochovala rázovitá stavení se zachovalými původními stavebními prvky. Filipova Huť nabízí jeden z nejkrásnějších pohledů na druhou nejvyšší šumavskou horu – Roklan, kterému se také přezdívá Prsy Matky Boží. Filipova Huť je nástupním místem na rozsáhlou síť turistických, cykloturistických a běžkařských tras. Přímo v obci se lze napojit na běžecké tratě směrem na Kvildu, Modravu, Březník, Poledník aj. V blízkosti jsou lyžařské areály Kvilda a Zadov – Churáňov, lyžařský vlek na Modravě.

Březník (1007 m) je výrazný suk s žulovým vrchem tyčící se přibližně 3 kilometry jihozápadně od Hartmanic, nad osadou Dobrá Voda. Katastrálně náleží ke vzdálenější obci Prášily. Jde o dvojvrcholový hřbet, jehož nižší jižní vrcholek měří (998 m). Vrchol je místy suťovitý, zarostlý smrčinou. Patří mezi nejdeštivější místo v ČR. Průměrné množství srážek je 1552 mm za rok.

Dobrá − roubené domy vystavěny v upraveném alpském stylu s charakteristickými rysy nazývající se volarské alpské domy. Tyto domy se v České republice vyskytují pouze ve Volarech a v Dobré.

Lipenská přehrada – je největší umělá vodní nádrž na území ČR. Lyžařské středisko Skiareál Lipno (Kramolín) je ideální volbou pro začínající lyžaře a rodiny s dětmi. Lyžaři se můžou těšit na devět přehledných sjezdovek.

V Novém Údolí je nejkratší mezinárodní železnice na světě, překračuje hranici mezi ČR a Německem. Trať Volary – Pasov je dlouhá 105 metrů a vybudoval ji Spolek Pošumavská jižní dráha.