… je to tak…
Hrozny vína, které se pne po pergole začínají sládnout, každý den už natrháme hrst černých zralých ostružin a dozrála nám první dýně…  znamení, že se léto přehouplo do druhé poloviny. V kolotoči dětí, domácnosti, práce a  letních radostí, blog vůbec nestíhám. 
Překonali jsme nachlazení, na svět se prodral další zub, kovářova kobyla má konečně jedno kopyto – aneb na chodbě se nám už klube dokončení vestavěné skříně. Abychom překonaly ty horka držíme v mrazáku vydatné zásoby domácí zmrzliny a ledu na ovocné limonády a ledovou kávu, chladíme se v minibazénku, protože třetinu zahrady jsme zastavěli, ke Křemílkově obrovské radosti, trampolínou, užíváme letních večerů, melounů, o obědy máme postaráno díky hojné úrodě patizonů, cuket a rajčat ze zahrádky. Plníme regály špajzky domácím sirupem a marmeládami. Běháme bosí … dokonce i Křemílek, který ale pořád usíná s dudlíkem, protože jsem ještě nesebrala odvahu k tomu, abych mu ho sebrala….
A tak nám ty dny utíkají… někdy vesele, někdy i se slzami… prostě tak jak to má být 😉
kdo by neuhádl, tak je to Dark Vader a Ironmen…
… a kdo sleduje můj Instagram, tak ví, že i pracovně se snažím nezahálet ;)… tak krásné léto všem!!!