Zdravím z Číny,

Lorraine je moje učitelka čínštiny a bydlí ve stejném domě jako my, úplně v nejvyšším patře. Vystudovala ekonomii na univerzitě v Šanghaji, kde také později pracovala ve financích a poznala svého budoucího amerického manžela. Potom se přemístili do Pekingu, ale suché a prachové severské klima jim nesvědčilo, a proto se vrátili zpět do Changshy. Přesněji řečeno hlavně ona, protože manžel John je právník a pobývá většinu času služebně v Nairobi v Keni. Takže máme docela věcí společných.
Lorraine už od začátku nebyla jako typická Číňanka. Dost dlouho si držela odstup a několik měsíců jsme se nebavily o ničem soukromém a po konci hodiny se okamžitě zvedla a odešla. Ani jsem ji nikdy neviděla se usmát nebo mluvit o sobě. Dost se změnilo po příjezdu z mé zatím poslední návštěvy Čech, kdy jsem jí donesla dárek – malý kapesní kalendář s obrázky Prahy. Moc jí to potěšilo a od té doby se pomalu sbližujeme. A protože je hodně chytrá a vzdělaná a máme k sobě důvěru, začala jsem se jí ptát na různé věci, které mě o Číně i o jejich životě zajímají.

  • Proč chtějí být všechny Asiatky bílé? Tohle je asi typický první dojem z Asiatů. Všichni mají černé vlasy i oči a pleť jako z alabastru. Nám, bílým Evropanům, se naopak tmavé typy líbí a Číňanka s tmavou opálenou pletí a třeba s výrazně namalovanou pusou je pro nás atraktivní. Jejich snahu o bílou pleť shledáváme spíše zbytečnou, nicméně Lorraine říkala, že tím, že mají všechny stejně tmavé oči a vlasy a také jejich obličej není tak klenutý jako obličej Evropana, chybí jim v obličeji kontrast a jejich tvář je pak plochá a splývá. Je to stejný princip, jako když si Evropanky bez minimálně namalovaných očí připadají nevýrazně, protože naopak celá plocha jejich tváře a někdy i vlasů je příliš světlá. Další důvod je i to, že v dobách prastaré Číny byly všechny dívky z vyšší společnosti vzdělané, věnovaly se studiu a nemusely pracovat na polích, a tudíž byly jako stěny. Téměř nemocný vzhled byl žádoucí. Bílá kůže je dobré znamení nejen u žen, ale i u mužů,u nichž je bílá kůže znamením, že pracují někde v bance a mají peníze. Tak jsem jí řekla, že u nás je bílá kůže a mrtvolný vzhled znamením, že jsi ouřada u počítače a nemáš peníze na dovolenou.
  • Proč je tu Předseda stále tak populární? Už jenom to, že jeho portréty a odkazy nacházíme všude (dokonce i na VŠECH bankovkách), je znamení toho, jak je jeho kult stále živý a jeho otevřené urážení by znamenalo okamžitou zpětnou jízdenku domů. Jednou mi o něm něco vyprávěla a bylo to samé Předseda sem, Předseda tam. Tak jsem jí řekla, že na Západě na něj máme jiný názor než naprostá většina Číňanů. Řekla jsem jí proč a naše výhrady chápala, nicméně v očích velmi hrdých Číňanů je to prostě ten, který dokázal sjednotit všechny rozdrobené národy do jednoho a bojoval za čínskou jednotu. Díky jemu se mohou bránit Japoncům a dalším narušitelům jako jeden velký a silný národ.
  • Proč tak nesnáší Japonce? Čínská hrdost je velmi silná a stejně tak i paměť, s jakou si pamatují všechny nepravosti, které na nich jiné národy napáchali. Francouze, kteří rozdrancovali kulturní bohatství a odvezli si ho do evropských muzeí, Angličany, kteří rozpoutali opiovou válku a obsadili jejich území. Japonci jim obsadili území i vraždili nevinné obyvatelstvo, což je úplná zrada a velmi špatně to nesou. Musí být proto stále silní a držet v jednotě a nedopustit, aby na nich další národy a Japonsko obzvlášť mohlo páchat zločiny. Lorraine se mě zeptala, jestli taky nenávidíme Němce a nebo Rusy, že nám provedli mnoho zlého. Tak se trochu divila, že jako nikoho nenávidíme a vycházíme spolu celkem dobře. Podle ní se na tyto hrůzy nesmí zapomenout, neb to dává šanci tyto zločiny zopakovat.
  • Proč neudržují stavby v dobrém stavu? Všude okolo se staví. Staví se domy, obchodní centra, silnice. V Šanghaji se staví také, ale už ne takovým tempem jako před dvaceti lety. Menší provinční města přišla na řadu teď. Bohužel to dělají z našeho pohledu velmi neefektivně, jelikož domy postavené před pěti lety vypadají jako dvacetileté, a dvacetileté vypadají jako přes ně přešlo tornádo. Místní řemeslníci neznají pravidelnou údržbu a raději budovu strhnou, než aby jí opravili. Lorraine mi pověděla, že tyto moderní materiály přišly ze západu a jsou tu zatím příliš krátkou dobu, aby se místní stavitelé (tj. původem rolníci a zemědělci) s nimi naučili zacházet a zjistili, jakým způsobem reagují v jejich klimatických podmínkách. Byli totiž zvyklí starat se o dřevěná a hliněná obydlí. Od západních kolegů se sice inspirovali při projektování a vlastní stavbě, nicméně si jaksi zapomněli vzít informace o následné údržbě.
  • Proč se nemá Číňanům sahat na hlavu? Podle tradičního čínského cvičení je horní šípový šev na lebce jedním z bodů na těle, jehož stisknutí správnou technikou může způsobit smrt. Hlava je také místo, kde vedou důležité energetické dráhy. Nakonec, hlava je místo, kde sedí Buddha. Díky všem těmto důvodům je hlava posvátná a zároveň velmi zranitelná, proto i velmi blízcí lidí si na vrchní část hlavy nesahají.
  • Proč je svobodná žena po třicítce považována za divnou? Ve městech se situace blížící se západu běžnější a více akceptovanou, nicméně na venkově je stále běžné co nejdříve se vdát a mít děti. Pokud se tak nestane, buď neumíte vařit, nebo se příliš věnujete kariéře. O ženě, která je po třicítce sama, se říká “maso, které ani pes nežere.”

Zajímá vás něco dalšího, na co se mám Lorraine zeptat? Dejte mi vědět do komentářů a určitě nebude chybět další pokračování:-)

Hezké Vánoce:-)