Na jaře jsme zaseli semínka lučního kvítí. Nejdříve jsme ale museli odstranit trávu – původní povrch. Poté jsme půdu zrotavovali, upravili terén, zaseli a zalévali a zalévali. Napjatě jsme čekali na první ocásky koukající ze země. A dnes máme louku přes metr vysokou! Trochu si říkáme, zda jsme to nepřehnali s hustotou, ale ta směs barev a květů je prostě nádherná.
A jak šel čas:
…máte to i s pozadím mého muže:-)…
…duben…
…vzadu je taková stále stavební zóna naší zahrady, to je projekt na příští rok, tak uvidíme….
Menší louku jsem si udělala ještě pod stromem kousek od terasy. Tam je příjemně nízká. Mění se každým dnem.
Ráda bych ještě nafotila větší záběry současného stavu, tak snad brzy. Velmi rychle jsem totiž najela do letního lenivého režimu.
Hezkou neděli.
