Krásný den všem!
Je to tak dlouho, co jsem tu byla naposled.
Můj život má se mnou nějaké podivné plány a nedal mi nahlídnout do scénáře.
Nachystal mi spoustu změn.
O některé jsem tedy opravdu nežádala, některým jsem šla naproti.
Jednou z mega výzev bylo změnit zaměstnání.
Dlouhé noci jsem si v hlavě představovala, jaká že by ta práce snů měla vlastně být
a vhledem k tomu, že jsem chtěla od jistých skutečností utéct, moje vynalézavá mysl opravdu vymyslela kombinaci možných i nemožných prvků až jsem jednoho letního dne seděla
 kdesi hodně daleko na pohovoru a přede mnou se rýsovala ona práce snů.
Další bezesné noci následovaly, hodnotila jsem, jestli na to mám a co bude, když bude....
.....to zná asi každý.
Shrnu to....práci jsem dostala, vznášela se radostí a pocitem blaha nejmíň půl metru nad zemí.
Nastoupila, zaučovala se...
...a naivně doufala v lepší zítřky naplněné radostí a nezávislostí završené adekvátní finanční odměnou.
A vesmír, vtipálek, mi poslal vzkaz...
"Buď opatrná na to, co si přeješ!"

Kvůli té práci jsem se vzdala mnoha pro mě důležitých věcí, absorbovala v mikro čase neskutečné množství zcela nových informací, pracovala dvanáct i víc hodin denně, 
s nadšením sobě vlastním chtěla vidět jen to dobré.
V přesvědčování sebe sama jsem se vážně hodně zdokonalila.
No.....a jednoho dne mi moje tělo začalo dávat najevo, 
že je zřejmě něco zásadního hodně v nepořádku.
Opět jsem se ukecávala, že jsem přeci silná holka, že všechno překonám a světlé zítřky 
už jsou za rohem.
No.....nebyly.
Byl to děs a každým dnem vylézaly na světlo temné stíny a usilovaly o zbytky mého vlastního světla.
Takže následoval rychlý úprk. Úprk směrem k sobě, k jediné chatrné jistotě, 
kterou nakonec musí být člověk sám sobě.
 Nemusím asi zdůrazňovat, že ta práce splňovala všechny mé vysněné požadavky.
Vypadnout z města, poznávat jiné lidi, cestovat, opustit nudný stereotyp být sama za sebe.
Dobře mi tak.
Teď už budu ohledně přání daleko, daleko opatrnější.
Přeju si zdraví, štěstí, lásku, spokojenost a pohodu.

Vám všem přeji plnou náruč toho samého.

Klárka