… je v mnoha zemích považován za nešťastný den. 

Přemýšlela jsem, odkud se vlastně vzala pověra, která se váže k tomuto dni. Údajně je spojena s křesťanským Velkým pátkem, kdy byl ukřižován Ježíš Kristus. při Poslední večeři sedělo u stolu třináct lidí a ten třináctý z nich byl Jidáš, který Krista zradil.
Židé považovali třináctku za nešťastnou, protože třináctým písmenem v hebrejské abecedě je písmeno M, což je první písmeno ve slově Mavet, které znamená „smrt“.
Podobný význam přikládají třinácce i kartáři – v tarotovém systému je třináctka smrt, ale zároveň symbolizuje i znovuzrození.
Zcela reálný základ má pak tato pověra v pátku 13. října 1307. Právě tento den začal francouzský král Filip IV. Sličný s pronásledováním a zatýkáním templářů (templáři byli jedním z nejmocnějších křesťanských rytířských řádů středověku, moc řádu lety sílila, nepodléhal světské moci, ale přímo papeži a to se nelíbilo králům), po kterém následovalo mučení a smrt mnoha z těchto rytířů a následný zánik řádu. Od tohoto dne následovníci templářů považovali pátek třináctého za ďábelský a nešťastný den.
Chorobný strach z pátku 13. má i svou diagnózu. Jmenuje se triskaidekafobie. V mnohých zemích proto nenechávají pro jistotu nic náhodě a třináctku rovnou škrtají. Hotely nemají 13. patro, stejně jako některé letecké společnosti vynechávají řadu sedadel č. 13.
Pokud jde o četnost “nešťastných” pátků s číslem 13, pak každý rok jich má minimálně jeden, nejčastěji ale bývají dva, výjimečně i tři. V nepřestupných letech, kdy je pátek třináctého v únoru, jej následuje pátek třináctého i v březnu. Pátek třináctého můžeme čekat v kalendáři tehdy, začíná-li měsíc nedělí.
Já si pátek třináctého zvolila k návštěvě u kinezioložky, abych se pomocí metody One brain jednou pro vždy zbavila vnitřní bolesti, trápení, které si táhnu s sebou už od dětství a uzavřela v sobě něco, co mne brzdí v dalším rozvoji. Tak moc jako dnes už jsem neplakala, ani nepamatuji. Ruku v ruce s tím však šel pocit, jako by ze mě odpadl obrovský balvan, který mne už dlouho brzdil a nechtěl pustit dál. Pomohla mi pojmenovat a pochopit příčiny a s její pomocí jsem si našla i cestu, jak dál. Já ji vlastně podvědomě znala už dřív, jen jsem jsem svému úsudku málo věřila natolik, abych si dodala kuráže 🙂 Moc se mi ulevilo a myslím, že návštěva splnila očekávání, která jsem od ní měla. Věřím, že to bude mít pozitivní vliv na všechno, co dělám, ale i na lidi v mém okolí. Odnesla jsem si s sebou kromě doporučení na tři jednoduché cviky na každý den následujícího měsíce i jeden domácí úkol pro dnešek. A ten budu plnit moc moc ráda… 🙂
Abych to dobré rozpoložení ještě utvrdila, dotáhla jsem v okolí domu podzimní výzdobu. Od našich jsem si minulou neděli přivezla spoustu malých okrasných dýní, ty jsem společně s vřesy, maceškami, okrasnými kapustami a drátovci naaranžovala do truhlíků a proutěného koše. Doplnila keramikou, Viktorčiným větrníkem, vínově červenými větvičkami svídy bílé (listí již opadlo), větvičkami skalníků s červenými plody a větvičkou hlohu tečkovaného s voňavými žluťounkými plůdky .-)
Přeji šťastný pátek třináctého i každému z vás.
A.