… poznámky, postřehy, nápady, myšlenky… věci, které mě zaujmou… do svého nového notýsku.
Ne, že bych „si nepsala“ i dřív, ale s odstupem času zjišťuji, že i když jsem vždycky nějaký kousek papíru po ruce měla, jejich uchovávání a zpětné dohledávání bylo tím nejslabším bodem celého jinak cenného tvůrčího i seberozvojového procesu 🙂
Hledám si ještě systém, který mi bude vyhovovat, ale pro začátek jsem si řekla, že bude velkým krokem dopředu právě to, že vše soustředím do jednoho, snadno přenositelného místa (notýsek má pevné desky a je formátu A5, takže se pohodlně vejde i do kabelky či malého baťůžku). K tomu si navíc vystačím s mikrotužkou s gumou, perem, případně zvýrazňovači několika barev.
Na rozdíl od „papírkového“ režimu navíc mohu v notýsku jednotlivé myšlenky dále rozvíjet, hledat jejich praktické uplatnění ve svém životě a v souvislosti s tím se také učím připisovat si k důležitým momentům i něco jako akci – tedy co hned, dnes, zítra, tento týden, měsíc ap. dle relevance udělám. Krystalizují se tak rovnou pracovní či osobní úkoly, které by jinak často upadly v zapomnění, přestože jejich realizaci považuji za důležitou.
Co do obsahu, je to takový „miš-maš“, záběr věcí, které mne zajímají, je hodně široký a čím dál víc se mi také potvrzuje, že „všechno souvisí se vším“, jen to spojení objevit, pochopit a správně využít 🙂
Jak to máte s psaním do „deníčků“ (myslím těch fyzických, nikoli virtuálních) vy? Máte stejnou potřebu psát si nebo všechno udržíte v hlavě?
Mějte se fajn.
A.
Na rozdíl od „papírkového“ režimu navíc mohu v notýsku jednotlivé myšlenky dále rozvíjet, hledat jejich praktické uplatnění ve svém životě a v souvislosti s tím se také učím připisovat si k důležitým momentům i něco jako akci – tedy co hned, dnes, zítra, tento týden, měsíc ap. dle relevance udělám. Krystalizují se tak rovnou pracovní či osobní úkoly, které by jinak často upadly v zapomnění, přestože jejich realizaci považuji za důležitou.
Co do obsahu, je to takový „miš-maš“, záběr věcí, které mne zajímají, je hodně široký a čím dál víc se mi také potvrzuje, že „všechno souvisí se vším“, jen to spojení objevit, pochopit a správně využít 🙂
Jak to máte s psaním do „deníčků“ (myslím těch fyzických, nikoli virtuálních) vy? Máte stejnou potřebu psát si nebo všechno udržíte v hlavě?
Mějte se fajn.
A.
