Konec dalšího školního roku je za dveřmi. Byl velmi netradiční, hodně nás toho naučil, o hodně nás připravil. Jen doufám, že ten přístí už takový nebude, že budeme v budově moct volně dýchat (i když to zní asi jako utopie) a hlavně, že se budeme učit tam a ne u svých PC doma. Byl náročný pro všechny – děti a žáky, učitele i rodiče. Vždy se na závěr roku těším, letos pak ještě o něco víc právě z důvodů výše.

Už se vidím na zahradě, těším se na “žádné” termíny, nicnedělání (asi další utopie:-) ), na výlety, pozdní rána a mnoho dalšího. Zřejmě nikam nevyrazíme, ale lítost necítím. Doma je mi také dobře. Nic moc neplánuji, spíše se nechám překvapit. Snad mile:-).

Fotky jsou dnes ze zahrady, posekali jsme louku a hned vypadá úplně jinak. To je na ní fajn, mění se během sezóny několikrát, těžké vybrat ten nej moment.

clematis byl v louce utopený, podobně jako kolo níže, takto znovu září
a tohle je poslední luční kytka, kterou jsem si natrhala, třeba letos ještě nějaká kvítka stihne urodit

Ráda bych během prázdnin vložila články, které jsem plánovala a zatím publikovat nestihla, ale raději nic neslibuji :-).

Přeju vám hezké letní dny.