Články:stůl 100x jinak

Čekám na jaro

Čekám a čekám a nic.
V hlavě mi zní slova nějaké snad původně trampské písně:
„My čekali jaro a zatím přišel mráz….“
No nic, duben má nárok nás trochu potrápit,
budiž mu odpuštěno.
Už jsem došila polštáře a tak vám můžu ukázat moji barevnou novinku.
Je to taková kouřově modrošedá. Téměř vše je opět pořízeno v Ikea za pár korun a pro radost.
A protože mě následky „vichřice“ stále pronásledují a z objektivních důvodů je jen tak neodstraním,
snažím se na plný plyn shromažďova malé i velké radosti a lepit je trpělivostí a láskou k sobě do jednoho krásného obrazu, na který pak budu tupě zírat a radovat se z něj.
Do obrazu přispěje kdeco a kdekdo. je to zkrátka krásná práce.
Milý a vtipný rozhovor s řidičem, co veze zboží, paní, kterou potkám v práci. Která po prvním opravdu špatném dojmu zanechala v dnešním dni poctivý díl radosti a milý úsměv.
A taky milá osůbka, co mi poslala fotku dortu, který připravila pro své milované děti díky inspiraci tady na blogu. 
Všem těm lidem a situacím moc děkuji, že se promítají do mého obrazu.
Ráda se na něj dívám a díky nim roste a sílí.
I díky vám všem, co tu zanecháte pár slov.
Jen tak, pro radost.
Klárka
Read More

Venku

Tak takhle to u nás na zahrádce ještě nevypadá. Náš trávník vypadá, chudáček, fakt zbídačele. Všechno je zatím takové šedivé a smutné, ale chápu to, vždyť je ještě brzy.

Read More

Venku

Tak takhle to u nás na zahrádce ještě nevypadá.
Náš trávník vypadá, chudáček, fakt zbídačele.
Všechno je zatím takové šedivé a smutné, ale chápu to, vždyť je ještě brzy.
Ale protože už se opravdu hodně těším, až si venku dáme kávu nebo oběd,
budou tu dnes fotky z loňského překrásného září.
Jsem navíc přesvědčená, že snažit se udělat ze zcela všedních záležitostí něco vyjímečného,
 za tu námahu stojí.
Takové vzácné chvilky se pak vryjí do paměti a dělají náš život krásnějším.
Říkám to pořád….
…. prostě SPOLU U STOLU 🙂
Moc vás zdravím,
Klárka

Read More

Máme rádi oslavy…

…. a kdo ne?
Syn měl narozeniny a protože za chvíli už by bylo asi trapné (vzhledem k jeho věku) obdarovávat ho rádoby vtipnými dorty, byla teď ještě šance zkusit něco extra.
Toužila jsem zkusit tzv. antigravitační dort, co mám nakoukaný z Pinterestu.
Co vám budu povídat….
… kdybyste mě viděli při snaze o jeho zhotovení nasmáli byste se k popukání.
Potahované dorty už jsem dělala dřív, ale tenhle koumácký záměr s levitujícím pytlíkem, 
to byl, věru, oříšek.
Plna odhodlání, jaké může vykazovat jen milující matka ochotná obětovat nemálo hodin piplavé práce, vrhla jsem se vstříc výzvě.
Pokořit a dokonale napodobit vyhlídnutý obrázek, to byl můj cíl.
No jo, to se lehce řekne a hůř dělá. ještě, že jsem měla pomocnici, 
moji trpělivou a pečlivou holčičku.
Krok 1: zapíchnout vidličku do hotového dort
Krok 2: lehce přilepit pytlík ve věrohodném úhlu
… doposud úkol snadný a radostně proveditelný…
                          Krok 3:  … následovalo titěrné lepení neskutečně klouzavých bonbónků, jeden po druhém dlouho, předlouho.
Mé naivní představy, že to půjde rozehřátou čokoládou, vzaly brzy za své. 
Čokoláda netuhla, bonbónky padaly a špinily marcipán 🙂
Zkusila jsem smíchat čokoládu se smetanou
 (ten nápad mi musel seslat shůry nějaký anděl, který nemohl vydržet pohled na mé čiré zoufalství) 
a ve fázi tuhnutí vznikla super hmota
schopná udržet klouzavky.
Špinavá od čokolády až za ušima s upatlanou kuchyní, ale spokojená jako želva
 jsem dílo dokončila a předala. 
Jiskřičky v očích mého pětadvacetiletého syna,
tak a teď tušíte jak moc jsem plnoletá :-),
mě zahřály u srdce na hodně dlouhou dobu.
Tak a to je jedna z dalších maminkovských chvilek, pro které žijeme, že?
Mějte se rádi a slavte cokoli a kdykoli.
Důvod se sejít a pobýt spolu v radosti a blízkosti stojí vždycky za to.
Jo, a moc vám všem děkuji za krásné komentáře k mému minulému příspěvku.
Udělaly (i) jste mi velikánskou radost. 
Klárka
Read More

Máme rádi oslavy…

…. a kdo ne?
Syn měl narozeniny a protože za chvíli už by bylo asi trapné (vzhledem k jeho věku) obdarovávat ho rádoby vtipnými dorty, byla teď ještě šance zkusit něco extra.
Toužila jsem zkusit tzv. antigravitační dort, co mám nakoukaný z Pinterestu.
Co vám budu povídat….
… kdybyste mě viděli při snaze o jeho zhotovení nasmáli byste se k popukání.
Potahované dorty už jsem dělala dřív, ale tenhle koumácký záměr s levitujícím pytlíkem, 
to byl, věru, oříšek.
Plna odhodlání, jaké může vykazovat jen milující matka ochotná obětovat nemálo hodin piplavé práce, vrhla jsem se vstříc výzvě.
Pokořit a dokonale napodobit vyhlídnutý obrázek, to byl můj cíl.
No jo, to se lehce řekne a hůř dělá. ještě, že jsem měla pomocnici, 
moji trpělivou a pečlivou holčičku.
Krok 1: zapíchnout vidličku do hotového dort
Krok 2: lehce přilepit pytlík ve věrohodném úhlu
… doposud úkol snadný a radostně proveditelný…
                          Krok 3:  … následovalo titěrné lepení neskutečně klouzavých bonbónků, jeden po druhém dlouho, předlouho.
Mé naivní představy, že to půjde rozehřátou čokoládou, vzaly brzy za své. 
Čokoláda netuhla, bonbónky padaly a špinily marcipán 🙂
Zkusila jsem smíchat čokoládu se smetanou
 (ten nápad mi musel seslat shůry nějaký anděl, který nemohl vydržet pohled na mé čiré zoufalství) 
a ve fázi tuhnutí vznikla super hmota
schopná udržet klouzavky.
Špinavá od čokolády až za ušima s upatlanou kuchyní, ale spokojená jako želva
 jsem dílo dokončila a předala. 
Jiskřičky v očích mého pětadvacetiletého syna,
tak a teď tušíte jak moc jsem plnoletá :-),
mě zahřály u srdce na hodně dlouhou dobu.
Tak a to je jedna z dalších maminkovských chvilek, pro které žijeme, že?
Mějte se rádi a slavte cokoli a kdykoli.
Důvod se sejít a pobýt spolu v radosti a blízkosti stojí vždycky za to.
Jo, a moc vám všem děkuji za krásné komentáře k mému minulému příspěvku.
Udělaly (i) jste mi velikánskou radost. 
Klárka
Read More

Oslava

K zelené z minulého příspěvku se dokonale hodí růžová!
A protože narozeniny měla moje úžasná holčička, byla volba jasná.
Odjakživa se snažím svým dětem péct dorty sama 
a hrdopyšně se snažím být pokaždé originální.
Že je to docela fuška je zjevné, o to víc, když je to pokaždé střelba do neznáma.
Vždy, když ten dort dokončím, vím samozřejmě dokonale, jak bych to příště vychytala a vylepšila….
ale žádné příště už se nekoná 🙂
Co kus, to originál.
A to doslova, i se všemi nedokonalostmi.
Prostě HOME MADE….
Ale lásky tam je pořádný kus, za to ručím!

A tak si na závěr dovolím citát, který mi kdysi dávno uvízl v hlavě, jen už nevím, kde jsem k němu přišla, tak snad autor laskavě dovolí….
NA VŠECH TVÝCH CESTÁCH TĚ POTKÁ JEN TVÁ VLASTNÍ LÁSKA.
Mějte nádherný víkend, já už se ho nemůžu dočkat…
Klárka

Read More

Na zelené vlně….

Než vás zahltím fotkami z naší malé, ale o to více milované zahrádky,
pozvu vás ještě nahlédnout k nám, kde se na neutrálním základu střídají barvy zcela podle mé vrtošivé nálady.
Chvíli tu opět vládla zelená….
Dnes žádné dlouhé psaní, i když na srdci by toho bylo až až.
Mějte se báječně a užívejte si tohle krásné období překypující životem a radostí,
Klárka
Read More

Snídaně

Víkendové snídaně mají své nepopíratelné kouzlo.
Pokud nikam nespěcháte, můžete strávit neopakovatelné chvíle.
V ideálním případě v kruhu milých blízkých lidí, v družném hovoru,
s výbuchy smíchu, dobrým jídlem a pitím,
příjemnou hudbou a sluníčkem, co lechtá na tváři tak akorát.
Pokud to jen trochu jde, dopřáváme si výše zmíněné, jak nejčastěji je to možné.
Občas se snídaně protáhne do času jinak obědového, no a co?
Dáme pak krásnou procházku a oběd posuneme, až vytráví…
K nafocení té naší mě inspiroval příspěvek u 
Mrkněte k ní a přispějte svou troškou do mlýna….je to hezký nápad.
Jinak ve dny všední a to jen, když mi to čas dovolí teď nejraději snídám obilninové kaše polité trochou javorového sirupu nebo doplněné lžící jablíček dělaných jako pečený čaj s notnou dávkou skořice, badyánu a hřebíčku.
Veliká dobrota.
V létě pak často snídám, dnes všude oblíbené SMOOTHIE.
Musím se smát. Dělávala jsem ho už před mnoha lety, abych do dětí dostala nějaké ovoce. Jen jsme tomu říkali ovocný koktejl.
A světe div se, Amíci mi ukradli nápad a udělali z něj byznys nemalých rozměrů 🙂

Ale nejradši mám snídaně venku, na zahrádce za zpěvu ptáčků s vůní právě posekané trávy.
Na to se fakt těším.
Mějte se báječně, posnídejte v klidu a v očekávání krásného dne. Jistě vás pak něco úžasného potká.
Klárka
Read More

Březen je fuč…

…ani jsem se nenadála a měsíc utekl.
nevím, kam se ten čas poděl. 
Zřejmě se spravedlivě rozdělil mezi radosti i starosti, štěstí i smutek, 
dny plné slunce i dny zamračené.
Dnes spousta fotek, málo slov:
Cuketové špagety….
Chvilku do zelena…
I malý nákup v IKEA vždycky potěší….
Tulipány jsou sázka na jistotu…
Trocha vitamínů…
Zázrak ve sněhu…
Zdravá snídaně….
Zdravá večeře na cesty…
Naše šedivé štěstí…
Malý výlet do Vysokého Mýta…
Opět tulipány…
A něco od nás….
    Velikonoce jsme trávili mimo domov a nějak moc je nemusím a navíc mi teď dlouho nešly používat barvy, takže jen jemně a decentně…
Mějte se fajn a zítra už je duben!
Klárka
Read More

Kýč jak bič

Krásného Valentýna všem!
Ať už ho slavíte nebo ne.
Dnešní výzdobu jsem pojala v červenobílé.
Jak píšu výše…asi kýč jak bič.
Ale čert to vem, mě změny baví a oživit den trochou vášnivě červené,
proč ne.
Mějte krásný den plný radosti a štěstí,
Klárka.
Read More

Víkendová dobrota

Moji milí, dnes vám nabízím recept na lehounký osvěžující dortík.
Možná ho dávno znáte i v různých obměnách,
ale inspirace pro chvíle, kdy vás honí mlsná není nikdy dost 🙂
Bude úžasný v létě vychlazený, podávaný ve stínu stromu s dobrou kávou ve společnosti přátel.
Úplně to vidím.
Dá se upéct i jen tak na plechu jako řezy, ale uznejte…
….kulatý tvar dortu chuťové vjemy rozhodně umocní 
a tak nějak automaticky navodí sváteční pocit.
Jako vždy, pokud ho někdo zkusíte, budu moc ráda, když dáte vědět, jak vám chutnal.
Přeji vám krásný zbytek víkendu,
Klárka

Read More
Loading

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi