Články:stůl 100x jinak

Čekám na jaro

Čekám a čekám a nic.
V hlavě mi zní slova nějaké snad původně trampské písně:
„My čekali jaro a zatím přišel mráz….“
No nic, duben má nárok nás trochu potrápit,
budiž mu odpuštěno.
Už jsem došila polštáře a tak vám můžu ukázat moji barevnou novinku.
Je to taková kouřově modrošedá. Téměř vše je opět pořízeno v Ikea za pár korun a pro radost.
A protože mě následky „vichřice“ stále pronásledují a z objektivních důvodů je jen tak neodstraním,
snažím se na plný plyn shromažďova malé i velké radosti a lepit je trpělivostí a láskou k sobě do jednoho krásného obrazu, na který pak budu tupě zírat a radovat se z něj.
Do obrazu přispěje kdeco a kdekdo. je to zkrátka krásná práce.
Milý a vtipný rozhovor s řidičem, co veze zboží, paní, kterou potkám v práci. Která po prvním opravdu špatném dojmu zanechala v dnešním dni poctivý díl radosti a milý úsměv.
A taky milá osůbka, co mi poslala fotku dortu, který připravila pro své milované děti díky inspiraci tady na blogu. 
Všem těm lidem a situacím moc děkuji, že se promítají do mého obrazu.
Ráda se na něj dívám a díky nim roste a sílí.
I díky vám všem, co tu zanecháte pár slov.
Jen tak, pro radost.
Klárka
Read More

Venku

Tak takhle to u nás na zahrádce ještě nevypadá. Náš trávník vypadá, chudáček, fakt zbídačele. Všechno je zatím takové šedivé a smutné, ale chápu to, vždyť je ještě brzy.

Read More

Venku

Tak takhle to u nás na zahrádce ještě nevypadá.
Náš trávník vypadá, chudáček, fakt zbídačele.
Všechno je zatím takové šedivé a smutné, ale chápu to, vždyť je ještě brzy.
Ale protože už se opravdu hodně těším, až si venku dáme kávu nebo oběd,
budou tu dnes fotky z loňského překrásného září.
Jsem navíc přesvědčená, že snažit se udělat ze zcela všedních záležitostí něco vyjímečného,
 za tu námahu stojí.
Takové vzácné chvilky se pak vryjí do paměti a dělají náš život krásnějším.
Říkám to pořád….
…. prostě SPOLU U STOLU 🙂
Moc vás zdravím,
Klárka

Read More

Léto je tu stále

Ač kalendář jednoznačně ukazuje, že by mělo kralovat babí léto, venku je pořád teplo a slunečno.
To je sice moc fajn, ale moje vnitřní hodiny mě matou.
Snažím se užívat výhody této situace, ale taky toužím po chladivém větříku ve vlasech a teplém čaji při světle svíček a potřebě zachumlat se do hebké šály.
Jsem rozpolcená
[snad to nebude číst nějaký psychiatr 🙂  ]
Ale to možná znáte.
V zimě člověk touží po létě a v létě by nejradši Vánoce nebo alespoň barevné šustící listy pod nohami.
Ale jestli mě slyší někdo na vyšší instanci, kdo by měl na starosti počasí, pak se omlouvám a vděčně převděčně se klaním s díky za tak nádherné dny,
za tak nádherné léto!!!
Klidně to tak, prosím nechte třeba do konce září, jo?!
A ode mě teď malá vzpomínka na červencové růžové ladění našeho doma jako pocta letním dnům.
Tak pěkně kumulujte sluneční paprsky na dny šedivé a chladné…
Klárka

Read More

Léto je tu stále

Ač kalendář jednoznačně ukazuje, že by mělo kralovat babí léto, venku je pořád teplo a slunečno.
To je sice moc fajn, ale moje vnitřní hodiny mě matou.
Snažím se užívat výhody této situace, ale taky toužím po chladivém větříku ve vlasech a teplém čaji při světle svíček a potřebě zachumlat se do hebké šály.
Jsem rozpolcená
[snad to nebude číst nějaký psychiatr 🙂  ]
Ale to možná znáte.
V zimě člověk touží po létě a v létě by nejradši Vánoce nebo alespoň barevné šustící listy pod nohami.
Ale jestli mě slyší někdo na vyšší instanci, kdo by měl na starosti počasí, pak se omlouvám a vděčně převděčně se klaním s díky za tak nádherné dny,
za tak nádherné léto!!!
Klidně to tak, prosím nechte třeba do konce září, jo?!
A ode mě teď malá vzpomínka na červencové růžové ladění našeho doma jako pocta letním dnům.
Tak pěkně kumulujte sluneční paprsky na dny šedivé a chladné…
Klárka

Read More

Máme rádi oslavy…

…. a kdo ne?
Syn měl narozeniny a protože za chvíli už by bylo asi trapné (vzhledem k jeho věku) obdarovávat ho rádoby vtipnými dorty, byla teď ještě šance zkusit něco extra.
Toužila jsem zkusit tzv. antigravitační dort, co mám nakoukaný z Pinterestu.
Co vám budu povídat….
… kdybyste mě viděli při snaze o jeho zhotovení nasmáli byste se k popukání.
Potahované dorty už jsem dělala dřív, ale tenhle koumácký záměr s levitujícím pytlíkem, 
to byl, věru, oříšek.
Plna odhodlání, jaké může vykazovat jen milující matka ochotná obětovat nemálo hodin piplavé práce, vrhla jsem se vstříc výzvě.
Pokořit a dokonale napodobit vyhlídnutý obrázek, to byl můj cíl.
No jo, to se lehce řekne a hůř dělá. ještě, že jsem měla pomocnici, 
moji trpělivou a pečlivou holčičku.
Krok 1: zapíchnout vidličku do hotového dort
Krok 2: lehce přilepit pytlík ve věrohodném úhlu
… doposud úkol snadný a radostně proveditelný…
                          Krok 3:  … následovalo titěrné lepení neskutečně klouzavých bonbónků, jeden po druhém dlouho, předlouho.
Mé naivní představy, že to půjde rozehřátou čokoládou, vzaly brzy za své. 
Čokoláda netuhla, bonbónky padaly a špinily marcipán 🙂
Zkusila jsem smíchat čokoládu se smetanou
 (ten nápad mi musel seslat shůry nějaký anděl, který nemohl vydržet pohled na mé čiré zoufalství) 
a ve fázi tuhnutí vznikla super hmota
schopná udržet klouzavky.
Špinavá od čokolády až za ušima s upatlanou kuchyní, ale spokojená jako želva
 jsem dílo dokončila a předala. 
Jiskřičky v očích mého pětadvacetiletého syna,
tak a teď tušíte jak moc jsem plnoletá :-),
mě zahřály u srdce na hodně dlouhou dobu.
Tak a to je jedna z dalších maminkovských chvilek, pro které žijeme, že?
Mějte se rádi a slavte cokoli a kdykoli.
Důvod se sejít a pobýt spolu v radosti a blízkosti stojí vždycky za to.
Jo, a moc vám všem děkuji za krásné komentáře k mému minulému příspěvku.
Udělaly (i) jste mi velikánskou radost. 
Klárka
Read More

Máme rádi oslavy…

…. a kdo ne?
Syn měl narozeniny a protože za chvíli už by bylo asi trapné (vzhledem k jeho věku) obdarovávat ho rádoby vtipnými dorty, byla teď ještě šance zkusit něco extra.
Toužila jsem zkusit tzv. antigravitační dort, co mám nakoukaný z Pinterestu.
Co vám budu povídat….
… kdybyste mě viděli při snaze o jeho zhotovení nasmáli byste se k popukání.
Potahované dorty už jsem dělala dřív, ale tenhle koumácký záměr s levitujícím pytlíkem, 
to byl, věru, oříšek.
Plna odhodlání, jaké může vykazovat jen milující matka ochotná obětovat nemálo hodin piplavé práce, vrhla jsem se vstříc výzvě.
Pokořit a dokonale napodobit vyhlídnutý obrázek, to byl můj cíl.
No jo, to se lehce řekne a hůř dělá. ještě, že jsem měla pomocnici, 
moji trpělivou a pečlivou holčičku.
Krok 1: zapíchnout vidličku do hotového dort
Krok 2: lehce přilepit pytlík ve věrohodném úhlu
… doposud úkol snadný a radostně proveditelný…
                          Krok 3:  … následovalo titěrné lepení neskutečně klouzavých bonbónků, jeden po druhém dlouho, předlouho.
Mé naivní představy, že to půjde rozehřátou čokoládou, vzaly brzy za své. 
Čokoláda netuhla, bonbónky padaly a špinily marcipán 🙂
Zkusila jsem smíchat čokoládu se smetanou
 (ten nápad mi musel seslat shůry nějaký anděl, který nemohl vydržet pohled na mé čiré zoufalství) 
a ve fázi tuhnutí vznikla super hmota
schopná udržet klouzavky.
Špinavá od čokolády až za ušima s upatlanou kuchyní, ale spokojená jako želva
 jsem dílo dokončila a předala. 
Jiskřičky v očích mého pětadvacetiletého syna,
tak a teď tušíte jak moc jsem plnoletá :-),
mě zahřály u srdce na hodně dlouhou dobu.
Tak a to je jedna z dalších maminkovských chvilek, pro které žijeme, že?
Mějte se rádi a slavte cokoli a kdykoli.
Důvod se sejít a pobýt spolu v radosti a blízkosti stojí vždycky za to.
Jo, a moc vám všem děkuji za krásné komentáře k mému minulému příspěvku.
Udělaly (i) jste mi velikánskou radost. 
Klárka
Read More

Oslava

K zelené z minulého příspěvku se dokonale hodí růžová!
A protože narozeniny měla moje úžasná holčička, byla volba jasná.
Odjakživa se snažím svým dětem péct dorty sama 
a hrdopyšně se snažím být pokaždé originální.
Že je to docela fuška je zjevné, o to víc, když je to pokaždé střelba do neznáma.
Vždy, když ten dort dokončím, vím samozřejmě dokonale, jak bych to příště vychytala a vylepšila….
ale žádné příště už se nekoná 🙂
Co kus, to originál.
A to doslova, i se všemi nedokonalostmi.
Prostě HOME MADE….
Ale lásky tam je pořádný kus, za to ručím!

A tak si na závěr dovolím citát, který mi kdysi dávno uvízl v hlavě, jen už nevím, kde jsem k němu přišla, tak snad autor laskavě dovolí….
NA VŠECH TVÝCH CESTÁCH TĚ POTKÁ JEN TVÁ VLASTNÍ LÁSKA.
Mějte nádherný víkend, já už se ho nemůžu dočkat…
Klárka

Read More

Oslava

K zelené z minulého příspěvku se dokonale hodí růžová!
A protože narozeniny měla moje úžasná holčička, byla volba jasná.
Odjakživa se snažím svým dětem péct dorty sama 
a hrdopyšně se snažím být pokaždé originální.
Že je to docela fuška je zjevné, o to víc, když je to pokaždé střelba do neznáma.
Vždy, když ten dort dokončím, vím samozřejmě dokonale, jak bych to příště vychytala a vylepšila….
ale žádné příště už se nekoná 🙂
Co kus, to originál.
A to doslova, i se všemi nedokonalostmi.
Prostě HOME MADE….
Ale lásky tam je pořádný kus, za to ručím!

A tak si na závěr dovolím citát, který mi kdysi dávno uvízl v hlavě, jen už nevím, kde jsem k němu přišla, tak snad autor laskavě dovolí….
NA VŠECH TVÝCH CESTÁCH TĚ POTKÁ JEN TVÁ VLASTNÍ LÁSKA.
Mějte nádherný víkend, já už se ho nemůžu dočkat…
Klárka

Read More

Na zelené vlně….

Než vás zahltím fotkami z naší malé, ale o to více milované zahrádky,
pozvu vás ještě nahlédnout k nám, kde se na neutrálním základu střídají barvy zcela podle mé vrtošivé nálady.
Chvíli tu opět vládla zelená….
Dnes žádné dlouhé psaní, i když na srdci by toho bylo až až.
Mějte se báječně a užívejte si tohle krásné období překypující životem a radostí,
Klárka
Read More

Na zelené vlně….

Než vás zahltím fotkami z naší malé, ale o to více milované zahrádky,
pozvu vás ještě nahlédnout k nám, kde se na neutrálním základu střídají barvy zcela podle mé vrtošivé nálady.
Chvíli tu opět vládla zelená….
Dnes žádné dlouhé psaní, i když na srdci by toho bylo až až.
Mějte se báječně a užívejte si tohle krásné období překypující životem a radostí,
Klárka
Read More
Loading

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi