Dnes jsem asi měla chuť na čokoládu. 
Jinak si to nedokážu vysvětlit. Měla jsem chuť vyrobit zase něco nového 
a napadlo mě ladit sérii šperků tematicky. 
Takže dnes na téma tmavě hnědá a starostříbro. 
Měla jsem pár krásně zpracovaných komponentů, co vypadají jako poklady z nějakých vykopávek. Čekaly na svou chvíli dost dlouho, připadaly mi totiž dost výjimečné na nějaké běžné použití. Vyžadovaly si mou plnou pozornost.
Je nádherné probírat se tou krásou, vnímat o co si jednotlivé kousky říkají, koho chtějí mít po svém boku a s kým se naopak nesnesou. 
Každý šperk má v sobě kousek mě. Kousek mých úvah, které zrovna honím hlavou, trochu krásné hudby, co právě poslouchám, možná i vůni čaje, co zrovna piju a možná i špetku nové majitelky, na kterou při výrobě myslím. Vždy přemýšlím, kdo bude ten či onen šperk nosit, jaká to bude žena. Bude veselá nebo smutná , sebevědomá nebo plachá. Bude blond nebo tmavovláska a hlavně... bude mít radost, když rozbalí balíček ode mě?
Je to kouzelný čas, když nad tím vším sedávám a já nepochybuji, že kousek toho kouzla je uchován i v těch "cetkách".
Už jsem psala, jak neskutečně milé okamžiky se dějí,
 když člověk něco dělá s láskou a vírou, 
že všechno dává smysl.
Zjistíte, kolik úžasných lidí po světě chodí a cítíte nesmírnou radost, 
že se můžete stát vzájemně součástí svých životů, 
byt'třeba na malou chvilku. 
Jeden mail, jedna smska, jeden komentář, jeden úsměv, pár slov, trocha sdílení, možná i vzniklá přátelství.





















Pokud byste chtěli jaékoli informace, neváhejte se zeptat.
Užijte si krásný víkend!

Klárka