Občas se mě na to někdo zeptá. Jestli se nechci vykašlat na práci a dát všechnu energii Lochtě. 

Odpověď zní: neuživí. Šije přiliš mnoho lidí, konkurence je moc velká, moje schopnosti rozjíždět byznys jsou minimální a čínská tvorba zatím český trh dost válcuje a tlačí ceny pod únosnou hranici. Vlastně i spousta malých tvůrců tlačí ceny ještě snad i pod ty čínské - stačí se zajít podívat na trh, kolik je tam různých tašek a kabelek za pár korun. Nechápu moc jaký je čistý příjem těchto lidí.

Náklady u šití jsou hodně velké - látky, výztuhy, zipy a hlavně kovové komponenty nejsou nic levného. Můj příjem za loňský rok byl něco přes sto tisíc korun. Náklady u mě ale dlouhodobě činí skoro 60%, to už jsme docela hluboko pod sto tisíci. Daň a zdravotní pojištění jsem platila dohromady 12 000 Kč. Speciálně tahle částka mě vždycky psychicky strašně deptá. Chápu, že stát taky musí být z něčeho živ, ale tohle je pro mě skoro dalších dvacet procent z příjmu dolů! Můj měsíční čistý Lochta plat tak dělá měsíčně jen necelých pět tisíc. Provozní náklady jako šicí stroj a elektřinu vůbec nepočítám, na pronájem šicí dílny jsem si nikdy neodvážila ani pomyslet. To už bych byla asi na nule.

Uznávám, že můj byznysplán není vůbec nic dokonalého a reklamu bych taky mohla dělat sofistikovaněji, což by se asi i dělo, pokud bych na Lochtu měla pět dní v týdnu a ne dva jako teď. Stejně ale příliš nevěřím tomu, že bych se tím dokázala plnohodnotně uživit - a tím nemyslím si kdovíjak žít.

Nechci si stěžovat, vlastně jsem docela dlouho přemýšlela, jestli sem tenhle post vůbec dávat. Přiznávám ale, že jednou za čas mě tahle finanční depka přepadne a je to asi normální. Není každý den posvícení.

Chci tím jen říct, že tohle musí člověka fakt hodně bavit. Aby mu nevadilo, že si šitím  ani zdaleka nedorovná příjem, o který částečným úvazkem v hlavním zaměstnání přichází. 

A vždycky, když se hrabu z tohohle splínu, si říkám, že Lochtu musím vést tak, aby mě to pořád bavilo. Omezit věci, které mě prudí, na minimum a šít víc to, co se mi právě chce, než to, co je zrovna nejvíc potřeba. Dělat si to podle sebe.

Protože i když si tím pár peněz vydělám, pořád je to hlavně koníček. 

A když máš koníčka ... :)