Objevili ji vědci ze dvou ústavů Akademie věd ČR. Přestože její příchod očekávali, zachytit se ji podařilo až na podzim loňského roku, a v podstatě omylem.

Objev tohoto drobného hmyzožravce, který je původem z Afriky, představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů.
Vědci ze dvou ústavů Akademie věd objevili pro Česko nový savčí druh. Je jím bělozubka tmavá. Drobného hmyzožravce původem ze severní Afriky se podařilo zachytit loni na podzim, kdy přesně do tuzemska dorazil, není jasné. Objev představuje významný krok pro výzkum biodiverzity a pochopení vlivu klimatických změn na migraci druhů, uvedla akademie.

Bělozubka tmavá je 90. savčím druhem v Česku. Vědci odhadují, že dorazila v posledních několika letech, přesnou dobu neznají. „V poslední době se objevovaly zprávy, že doputovala třeba do Švýcarska nebo se díky člověku dostala až do Irska a Velké Británie. Pohyb směrem na sever byl patrný a její příchod k nám se dal předvídat,“ řekla Joëlle Goüy de Bellocq, vedoucí vědecká pracovnice týmu z brněnského Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který bělozubku objevil. „Šíření na severovýchod pravděpodobně souvisí s klimatickými změnami a globálním oteplováním,“ dodala.


Odborníci savce poprvé zaznamenali při terénním výzkumu zaměřeném na myš domácí, na kterém spolupracovali s vědci z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. „Hlodavce jsme odchytávali do živolovných pastí, ve kterých jsme jako návnadu používali ovesné vločky smíchané se sardinkami. Pravděpodobně právě rybičky způsobily, že se do pastí chytili i rejsci a bělozubky, kteří se stejně jako další drobní savci na podzim stahují k lidským obydlím,“ sdělila Barbora Vošlajerová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky. Vědcům se podařilo chytit a pomocí DNA určit 14 jedinců bělozubky tmavé, kteří pocházejí z pěti lokalit v Karlovarském kraji.

V tuzemsku dosud žilo sedm druhů rejskovitých, z toho dva druhy bělozubek: bělobřichá a šedá. Co pro tyto drobné hmyzožravce bude znamenat příchod jejich poněkud větší sestřenice, ve vědcích vzbuzuje obavy. Ze sousedních zemí vědí, že se bělozubka tmavá chová poměrně agresivně a postupně vytlačuje ostatní, menší druhy bělozubek a rejsků. Zda podobný trend nastane i v Česku, mohou pomoci odhalit výstupy z plánovaného tříletého projektu, jehož cílem bude monitoring výskytu bělozubky tmavé a sledování interakcí s původními druhy. Projekt začne na podzim.

Zdroj: ČTK FOTO: M. Berroneau