Vůně jsou mocné. Když jsem rozečetla novou starou knížku, kterou mi dala mamka, píchlo mě u srdce. V tu chvíli jsem si vzpomněla, jak silný pocit může vyvolat, když voní něco známého. Je to tak úžasné, že můžeme vnímat nejen chutí, ale také hmatem, sluchem, čichem! Vůně jsou vzpomínky. Vůně čekoholiv. Třeba, do IKEA teď přišla nová svíčka a voní jako léto, jako zážitky, voní tak vzpomínkově mocně, že slyšíte, jak šumí moře a taky cítíte, že vám někdo maže záda opalovacím krémem zatímco vy v nějakém plážovém polospánku z dálky slyšíte ten ruch kolem vás a vy si i po letech vzpomenete, kdo vám tenkrát rozmazával ten opalovací krém. Ke svíčce mě dovedla kamarádka, která se mě ptala, jestli už jsem viděla tu novinku, která právě dorazila, protože ta svíčka jí vůní děsně moc připomíná tátu…. Každému voní po někom jiném. 🙂

Miluju vůni čerstvě utržených rajčat. I to je léto. Mám chuť se vyválet v záhonu rajčatových sazenic a nachytat co nejvíc té vůně na sebe. Na pracovním stole mám stopku rajčete a často jí promílám v prstech a čichám k ní. Taky miluju, jak voní bazalka. Dostala jsem pár pořádných šlahounů od mé milé Radušky v práci. To všechno je léto. Léto je láska, protože voní. A největší krása je v tom, jak každé roční období voní úplně, ale úplně jinak.

Znáte ten pocit? Že vy víte, o čem já to tady blábolím?