Miluju všechny ty sladké titěrnosti,
co se jimi okolo Vánoc zdobí kdeco.
Je ve mně pořád to dítě,
co je s úžasem pozoruje a kochá se každičkým detailem.
Každým zacinkáním rolničky.
S pocitem, že se kouzlem vznáším 10 cm nad zemí.
A tak vám sem honem hodím další věnečky,
tentokrát do červena.
U nás na Vánoce červenou milujeme.
Ale je pravdou, že až ke konci adventu.
Jinak by jí na mě bylo moc.
Ale je tak hřejivá a tak laskavá.
Prostě si bez ní neumím Vánoce představit.
Volila jsem věnečky bez chvojí.
Samotnou mě vždycky mrzí, jak brzy věneček oschne, ať je z čehokoli.
Tenhle vám ostudu neudělá a navíc může potěšit mnoho let. Třeba s malými obměnami.
Přeji vám krásné dny, Klárka.
