Autor: Jenda

Červenobílá kostka…

Zveřejněno uživatelem | 10. 09. 2017 | |

… v kombinaci se světle modrou džínovinou s bílým potiskem našla uplatnění na novém podzimním kloboučku pro naši Viki. 


Ten jsem chtěla ladit k červenému balonovému kabátku, který se mi podařilo pro Viki v srpnu sehnat. Červená jí moc sluší a stejně jako já ji má moc ráda.

Na džínovinu jsem narazila náhodou, když jsem si objednávala novou metráž. Zaujala na první pohled… takovým látkám, které kupuji, i když pro ně v danou chvíli ještě nemám vymyšleno uplatnění, říkám „látky s potenciálem“ 🙂 A potenciál tady rozhodně je – kromě podzimních kloboučků by se mi hodně líbila i na nějaké hezké nákupní tašce či polštáři. 

Tak uvidíme, uvidíme… (už teď lituji, že jsem si jí nevzala víc…), Jiříček mě drží za nohu a chce taky jeden pro sebe… já mám ale pro něj navymýšleno něco trochu jiného… moc by se mi na něm líbila taková pěkná šmrncovní klučičí bekovka .-)

Krásný zbytek neděle a pohodový start do nového pracovního týdne.

A.

Přečtěte si více

Jako od babičky…

Zveřejněno uživatelem | 8. 09. 2017 | |

… takové nikdy nebudou, protože babička je babička, ale i tak jsou moc moc dobré.

U nás jim říkáme „vařenopečené… knedle“ a vlastně jsem je nikde jinde nejedla, ani neviděla péct. Dost možná to bude naše místní krajová specialita… :-))


U nás doma bychom se za nimi utloukli a vzpomínám si, že když vždycky přijela mladší sestra z Francie domů na návštěvu, objednávala si u babičky dopředu právě tuhle „vařenopečenou“ mňamku 🙂
Název trochu napovídá o způsobu jejich přípravy. Z kynutého těsta vyválíme placku, rozdělíme na dílky, z nichž se pak vyrobí knedlíčky plněné (ideálně) domácím džemem nebo povidly. Na oleji se nejprve osmaží z jedné a druhé strany dozlatova. Poté se ještě před vyjmutím z pánve či rendlíku na pečení zalijí knedlíky menší naběračkou horké vody a hned na to přiklopí poklicí. Necháme vypařit vodu a vyjmeme na talíř. Nalijeme do pánve opět trochu oleje a pokračujeme se smažením dalších várek 🙂 Při pečení si dělejte mezi knedlíčky trochu mezery, ony ještě nabudou .-)
V mém případě co kus, to originál (první várka, ta druhá už byla o poznání homogennější :-)), ale nač si hned napoprvé lámat hlavu takovými drobnostmi. Hlavně, že chutná! Nejen mně, ale i těm, kteří včera dorazili domů během mé odpolední nepřítomnosti a obsah talířů na stole tak pro ně byl příjemným překvapením 🙂 Já totiž nepeču moc často. 43 kousků… vím, že babička bych ze stejného množství vyrobila ještě víc, ale to ještě do důchodu vypiluji .-).


Krásný den

A.

PS: babičce už jsem se pochlubila, měla radost, že jedna z jejích vnuček převzala a zrealizovala další z jejích dobrůtek 🙂

Přečtěte si více

Vyrostla…

Zveřejněno uživatelem | 7. 09. 2017 | |

… tak akorát, abych z ní vyrobila opravdu mnoho litrů v naší rodince milovaného dýňového džusu… a třeba i něco víc, kdo ví… 🙂


Je to historicky první dýně velkoplodá, kterou poskytla naše letos přebudovaná zeleninová zahrádka (dřívější pokusy byly marné, nikdy jsem ji nedokázala uchránit před ataky slimáků a následně musela o úrodu škemrat jinde :-)).
Ale letos to vypadá asi na velké „dýňobraní“, protože další velkou dýni mi rezervovala na své zahrádce mamka :-))
Pokud jsem vás taky nalákala a nikdy jste dýni nezpracovávali jinak než do kompotu, recept/postup na výrobu džusu najdete tady  nebo pro sušenou dýni tady. 
A pokud máte i vy nějakou svou oblíbenou dýňovou „senzaci“, budu ráda, když se taky pochlubíte a inspirujete i nás ostatní .-)
Krásný zářijový den
A.

Přečtěte si více

otcovdom 2017-09-05 07:00:00

Zveřejněno uživatelem | 5. 09. 2017 | |

Studené ránaDo školy vyprevádzam už len Mila.Škola v pohode, až na to, že ju chcel opustiť.Kaučing nevhodne vybratou dobrovoľníčkou-psychologičkou skončil cez prázdniny útokmi a zmätením Mila. ,,Preložiť,, tieto jeho prejavy do ,,našej r…

Přečtěte si více

Ohlédnutí

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Dobré odpoledne,

ani jsem se nenadála a letní prázdninové měsíce sletěly jako voda a zítra dětem opět začne školní rok. 

Na jednu stranu se těším, že budu moci věnovat svým pracovním aktivitám opět v běžném (tedy neodpoledním či nenočním a nevíkendovém) režimu, na druhou stranu musím přiznat, že mi ta jejich společnost přes den bude trochu chybět. 

Mám pocit a poslední letní prázdniny to potvrzují, že jsme s oběma dětmi konečně dospěli do vývojového stádia, kdy se již můžeme s přihlédnutím k věku dětí bez větších obav pouštět na delší výlety, na další trasy, aniž by se trápila jedna či druhá strana a o to víc si společně stráveného volného času užít. 

Ke slovu se tak opět dostávají mé dávno utlumené cestovatelské pudy a čekají na svou příležitost 🙂 Těším se, že si i během školního roku s dětmi vymyslíme nějaké hezké výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí.


Poslední prázdninový víkend trávím mj. i činnostmi, které jsem opravdu hodně dlouho odkládala (o to větší radost pak člověk po jejich realizaci má) – několikahodinovým žehlením prádla, které se nakupilo za několik měsíců (mnoho věcí vůbec nežehlím, ale nahromadilo se mi za tu dobu několik sad ložního prádla, manželovy košile, utěrky a kapesníky…), generálním úklidem dětského pokojíčku a komod a bedýnek s hračkami a hrami v obýváku (za asistence Viki), kdy se hodně třídilo, ale i vyhazovalo (nevěřila bych, jakou radost dětem udělá finální stav :-)) a také vytříděním šatníku a botníku obou dětí (vč. odvozu malých věcí a nepoužívaných hraček do charitativního obchůdku) a naopak doplněním šatníku o chybějící kousky.

Do nového školního roku tak budeme vstupovat s „čistým“ štítem (uvidíme, jak dlouho nám to vydrží) .-)

Hezký zbytek uplakané neděle a v novém pracovním (a příp. i školním) týdnu přeji pohodový rozjezd a dětem šťastné shledání se s kamarády i učiteli 🙂

A.

Přečtěte si více

Sojové maso – tak aby chutnalo !

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Zdravím všechny, ???? teprve před půl rokem jsem konečně přišla na správnou úpravu „masa-nemasa“. Ačkoli nejsem zastáncem vegetariánských a veganských náhražek ala „karbanátek“,“tataráček“ a „sýr“, u masa udělám výjimku. Se správným postupem a marinádou totiž chutná opravdově, ačkoli jde o čistě rostlinný produkt. A upřímně? Máme ho s přítelem raději než originál.????

Znáte ho jen jako vodou nasáklou houbu bez chuti a nevěřícně kýváte hlavou? Tak čtěte pozorně. 🙂

Budeme potřebovat:

  • 100 g sojových kostek či plátků
  • 1 kostku zeleninového bio bujonu
  • 1 lžička soli
  • 1 litr vody
  • 4 lžíce sojové omáčky
  • 1/2 lžíce kremžské hořčice
  • 3 lžíce řepkového oleje
  • 1 špetka sušeného česneku
  • 1 malá cibulka nakrájená na jemno
  • 1 špetka pepře

Ve velkém hrnci přivedeme k varu vodu se lžičkou soli a kostkou zeleninového bujonu. Následně vhodíme sojové maso a necháme vařit podle návodu na obalu (cca 15 minut).

Připravené maso scedíme (TIP: vodu s bio bujonem nevylévejte, můžete ji využít při přípravě polévky nebo do omáček), necháme ho vychladnout (zatím si vyrobíme marinádu) a následně veškerou vodu dobře vymačkáme do misky. Zhruba dvě lžíce tekutiny z masa využijeme při přípravě marinády..

Jak na marinádu: oloupanou cibuli si nakrájíme na jemno a dáme si ji do středně velké misy. K cibuli přidáme sojovou omáčku, hořčici, sušený česnek, pepř, pár lžic oleje a 2 lžíce vody, ve které se vařilo maso. Vše dobře zamícháme.

Uvařené maso přidáme do misky s marinádou, promícháme a necháme v lednici hodinku uležet.
Následně naložené maso opékáme v troubě na plechu s pečicím papírem nebo na pánvi.

Podáváme například se zeleninovým salátem a růžovým bulgurem. Jak na něj? Stačí do vody při vaření přidat lžíci šťávy z červené řepy. Dobrou chuť!


Máte rádi maso a nedáte na něj dopustit? Zkuste jednou jeho rostlinnou alternativu a napište mi svůj názor dolů do komentářů. Budu se moc těšit.:)

Jak připravujete sojové maso vy a máte nějaký vlastní postup? Raději kostky, granulát nebo plátky?

Mějte se krásně a užívejte života,
Vaše Štěpánka ????

Další vegetariánské a veganské recepty najdete  ???? TADY ????

Přečtěte si více

Ohlédnutí za koncem srpna

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Dobré odpoledne,

ani jsem se nenadála a letní prázdninové měsíce sletěly jako voda a zítra dětem opět začne školní rok. 

Na jednu stranu se těším, že budu moci věnovat svým pracovním aktivitám opět v běžném (tedy neodpoledním či nenočním a nevíkendovém) režimu, na druhou stranu musím přiznat, že mi ta jejich společnost přes den bude trochu chybět. 

Mám pocit a poslední letní prázdniny to potvrzují, že jsme s oběma dětmi konečně dospěli do vývojového stádia, kdy se již můžeme s přihlédnutím k věku dětí bez větších obav pouštět na delší výlety, na další trasy, aniž by se trápila jedna či druhá strana a o to víc si společně stráveného volného času užít. 

Ke slovu se tak opět dostávají mé dávno utlumené cestovatelské pudy a čekají na svou příležitost 🙂 Těším se, že si i během školního roku s dětmi vymyslíme nějaké hezké výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí.


Poslední prázdninový víkend trávím mj. i činnostmi, které jsem opravdu hodně dlouho odkládala (o to větší radost pak člověk po jejich realizaci má) – několikahodinovým žehlením prádla, které se nakupilo za několik měsíců (mnoho věcí vůbec nežehlím, ale nahromadilo se mi za tu dobu několik sad ložního prádla, manželovy košile, utěrky a kapesníky…), generálním úklidem dětského pokojíčku a komod a bedýnek s hračkami a hrami v obýváku (za asistence Viki), kdy se hodně třídilo, ale i vyhazovalo (nevěřila bych, jakou radost dětem udělá finální stav :-)) a také vytříděním šatníku a botníku obou dětí (vč. odvozu malých věcí a nepoužívaných hraček do charitativního obchůdku) a naopak doplněním šatníku o chybějící kousky.

Do nového školního roku tak budeme vstupovat s „čistým“ štítem (uvidíme, jak dlouho nám to vydrží) .-)

Hezký zbytek uplakané neděle a v novém pracovním (a příp. i školním) týdnu přeji pohodový rozjezd a dětem šťastné shledání se s kamarády i učiteli 🙂

A.

Přečtěte si více

Bezinkový…

Zveřejněno uživatelem | 2. 09. 2017 | |

… likér, který každoročně vyrábím pro svou babičku a svého taťku k Vánocům na sklonku léta, je i letos konečně na světě.


A bylo to letos tzv. za pět minut dvanáct. Když jsem se letos probojovala kopřivovým polem ke „svým“ bezinkovým keřům, zjistila jsem, že už je řada bezinek scvrklá a nepoužitelná. Jenže když už jsem měla nohy celé ošlehané od kopřiv, nechtěla jsem se domů vracet s prázdnou. Tak jsem kolem keřů poskakovala, abych se dostala výš a odrážela další ataky kopřiv a své plody jsem si nakonec odnášela! 🙂 

Vždycky říkám dětem, když je šlehne kopřiva, ať nebrečí, ale jsou rády, že budou zdravé. Děti šly letos se mnou, ale nakonec na mne dohlížely jen zpovzdálí. Musela jsem být před nimi statečná, takže i když jsem pak ještě pár hodin připomínala svou kůží na nohou ropuchu, usmívala jsem se (budu tu strašit do stopadesáti, haha) 🙂 

Tři lahvinky likéru (jednu si vždycky necháváme doma pro strýčka příhodu :-)) rozhodně stály za to, je to velká pochoutka, recept najdete zde .-)

Krásný první zářijový víkend.

A.

Přečtěte si více

cuketová polévka

Zveřejněno uživatelem | 1. 09. 2017 | |

Poctivá polévka je vždycky dobrým nápadem.

A protože teď na každém rohu potkáte cuketu, tak se necukejte a uvařte si se mnou tuhle báječnou cuketovou. Recept mi podstrčila moje maminka, je to takový ten rychlý, díky kterému se za 20 …

Přečtěte si více

Tipy na výlety po Čechách

Zveřejněno uživatelem | 1. 09. 2017 | |

Nemyslete si, že začátek podzimu bude celý zakaboněný a propršený. Ještě se určite najde pár dní a víkendů, které budou prosluněné a budeme si  moct užít babí léto nebo teplý podzim. Tak se vám bude hodit snad pár tipů na místa, kam vyrazit na výlet, ať už na jeden den nebo klidně celý víkend. Já totiž léto a celkově cestování po naší zemi miluju a neustále mě baví objevat nepoznaná místa. Všude mě přesvědčují, že toho máme krásného až až. Tak sbalte batoh a vydejte se do přírody, dokud je ještě příjemně 🙂

Malebné Beskydy
Beskydy jsem si zamilovala. Byla jsem tu tohle léto hned několikrát a to díky tomu, že přítelova rodina pochází z jedné strany odsud a zůstala jim tu krásná chaloupka po prarodičích v Metylovicích. To je obec kousek od Frýdku-Místku. Do Čeladné nebo na Lysou Horu co by kamenem dohodil. Je na ní super výhled z kopce přímo za chalupou. Měli jsme se tu jako v pohádce. Ráno se probudíte bez hluku města, sednete si s kávou na verandu nebo do altánu a užíváte si ten čerstvý vzduch. K obědu jsem si zajeli pro pstruhy do Hukvald, za pivem do malého pivovaru v Kozlovicích a udělali si na grilu parádní jídlo. 
Na výlet za tůrou doporučuji Lysou Horu. Lepší je ale naplánovat si výšlap v týdnu, kdy tu není moc lidí, nebo při západu slunce, který odsud úplně magický a při jasném nebi vidíte nádherně zbarvené výhledy a červánkové nebe. Jeden den jsme se vydali na nedaleký vrch Smrk. V letní sezóně je tu moře borůvek, ale až od výšky 100 m a dál. Nasbírali jsme si jak do pusy, tak i na borůvkový koláč. 
Zajeďte si do Čeladné. Je to takové místní turistické středisko, takže tu najdete největší výběr hotelů a penzionů. Pokud máte rádi kompletní služby a welness doporučuji hotel Miura, nebo naopak ve venkovském stylu Mezi plůtky. V Čeladné je super hipsterská kavárna Kovárna. Malý cihlový domek přímo u hlavní silnice neminete. Mají tu stolky a lehátka, kde můžete relaxovat a vychutnat si výborné kafe nebo třeba Aperol s nějakým domácím dezertem. Dokonalost.
A kdyby bylo přece jen nějaký ten den na koupání, zajeďte třeba na Bašku. Je tu veřejné koupaliště, půjčí vám i šlapadlo a na stáncích mají i Hoegaardena.

Výlet na Říp
Na jednodenní výlet nedaleko Prahy ideální. Vydat se sem můžete i vlakem, což jsme využili i my zrovna v době, když jsme měli v opravě auto a byl to super nápad. Jeli jsme do Roudnice nad Labem. Nádraží je jen kousek od náměstí a centra, kde neminete krásný zámek. Pokud bude možnost zajděte si sem na vínko nebo objevte místní kavárny. 
Z centra jsme pokračovali ke Kratochvílově rozhledně, ze které máte super výhled na celou Roudnici a zámek jako na dlani. Odsud pak směr na Říp. Další zastávku jsme udělali ve Vescích v útulné hospůdce Štípárna. Po modré turistické trase se dostanete až na Říp. Míjíte malebné vesničky, zákoutí s rybníkem, rozlehlá pole. Najednou jste navrcholu na vrcholu Řípu a před vámi se uprostřed stromů objeví rotunda sv. Jiří, která stojí na samém vrcholu. Hned pod ním je výletní hospůdka, kde můžete uhasit žízeň colou nebo se zchladit zmrzkou. Krásné výhledy do okolí se vám ale naskytnou až z okrajových míst hory, která je jinak celá zalesněna, a proto není z vrcholu vidět. Zajděte si na Pražskou nebo Roudnicku vyhlídku, každá je na opačném kraji a ty výhledy na pole a vesničky jsou jak namalované.

Kroměříž

Sem jsme si zajeli, když jsme byli jeden víkend ubytovaní v krásném Zikmundově, který doporučuji všemi deseti. Je tu tu jako v ráji. Při odjezdu jsme si nenechali ujít výlet do Kroměříže, kde jsem do té doby nikdy nebyla. Tahle hanácká perla na řece Moravě stojí rozhodně za návštěvu. Doporučuju zajet sem kdykoliv, ale na jaře, když tu všechno kvete, tu bude jako v pohádce. Rozhodně musíte navštívit Arcibiskupský zámek spolu s Květnou a Podzámeckou zahradou, které jsou zapsány na listinu světového kulturního dědictví UNESCO. Zajděte si na věž hradu, odkud si město prohlédnete v celé kráse, nebo se procházejte zámeckými zahradami. Sem tam vám přes cestu proběhne veverka, které se skoro neostýchají lidí. Do podzámeckých zahrad se neplatí vstupné. Můžete si tu zajít na kávu do kavárny Sezóna s výhledem na jezírko. Romantika. 
A když přijde hlad, mám tip na skvělou Indii přímo od Indů na náměstí. Pochutnáte si na ní v Ganga. Jejich Lasí a Jehněčí curry s manogou omáčkou nemělo chybu. Na dezert skočte vedle do moc příjemného Velo Café. 


Mikroregion Chřiby

A pokud se ubytujete třeba právě v Zikmundově, který je kousek od obce Staré Hutě, udělejte si pěší výhled po místních rozhlednách nebo autem po okolních památkách. Je to hezká, i když trochu delší trasa, ale žádné extra náročné kopce nečekejte. Zamiřte si to od Zikmundova na Velehrad, Buchlov nebo zámek Buchlovice. Krásný výhled se vám naskytne z jedinečné kamenné rozhledny Brdo. Takové se u nás už totiž vůbec nestaví. Nebo z moderní kovo-dřevěné rozhledny Salaš. Z obou je za jasného počasí parádně vidět do krajiny. Stejně si to tady užijete i na kolech.

Háj ve Slezsku

Háj je ráj. Vážně. My si tu poslední dny léta užili na super místě v Mlýně Vodníka Slámy, který jsem objevila zase díky Amazing Places. Opravdu kouzelné místo, o které vám zase napíšu někdy příště, nebojte. Půjčili nám tu super elektrokola na vyjížďku po okolí. Nejlepší věc ever, asi už nechci jiné kolo. Kam zajet? Třeba do Kravař. Krásné slezské městečko s ještě kouzelnějším zámkem a zahradami v okolí. Nesmíte minout městský kostel sv. Bartoloměje. Jako by vypadl odněkud z Anglie. Nádherná cihlová stavba s věží a okolními vstupními branami jako z Harryho Pottera. Kam pokračovat dál? Třeba na zámek ve Velkých Hošticích nebo kolem nádrže Nezmar. Všiměnete si, že všechny slezské kostely jsou krásné a stojí za to, u nich udělat zastávku. Nebo tu strávit klidně několik dní, protože je pořád co objevovat.

Na skok do Ostravy

Můžete sem mít namířeno rovnou nebo jako mi při cestě z našeho posledního ubytování v Háji ve Slezsku, který je od Ostravy kousek.

Ostrava má hezké centrum města, kde stojí staré obecní domy a hned několik památek, kostel, katedrála, nová budova radnice, apod. Za návštěvu ale stojí i ty technické památky jako jsou Dolní Vítkovice, kde jsme absolvovali už jednou super komentovanou prohlídku. Trojhlaví se zase mění v kulturní místo, takže omrkněte, jaké akce se tu zrovna pořádají.

Pokud tu nejste zrovna v něděli, kdy má většina míst zavřeno, tak se stavte za jídlem a pitím ve Stodolní. Večer to tu pořád žije. Můj tip, bistro Boule za ušima. Sledujte jejich instagram a nechte se na lákat na dobroty, po kterých se budete zaručeně olizovat. Nebo krásné Café Elektra, které mi svým vzhledem trochu připomíná pražskou Slavii.

Chtěli byste někdy příště zase pokračování? Myslím, že za podzim ještě pár super míst stihneme, takže bych vám zase nafotila a sepsala tipy, co kde stihnout, než nám začne ta zima…

Přečtěte si více

Co dům dal…

Zveřejněno uživatelem | 30. 08. 2017 | |

Svůj první boršč jsem jedla jako malé dítě u své babičky z mamčiny strany. Ačkoliv jsem v té době nejedla červenou řepu (sterilovanou), boršč byla láska na první hlt

Přečtěte si více

Arezzo in Tuscani

Zveřejněno uživatelem | 29. 08. 2017 | |

Chtěla jsem vám sem dnes napsat zase nějaká moudra o Itálii, ale nakonec se stala událost, která mě donutila přemýšlet o něčem jiném, ale vlastně to s tou Itálií zase trošku souvisí. Uvidíte.
Moje drahá polovička se rozhodla udělat z naší společné (OK, více mojí, než jeho) šatny udělat tělocvičnu. Kromě hrazdy, bych asi snesla všechno, ale trval si na svém a mě nezbylo nic jiného, než ho nechat. Měl více pozitivních argumentů, než já těch svých proti. Takže si všechno náčiní zabydlel v pokoji a začal vrtat díry do zdi. V tom slyším z kuchyně tříštění skla. Doběhnu očekávající nějaké zranění a v údivu zírám na zaprasenou chodbu. Dozvídám se, že mu spadlo z žebříku kladivo a zrovna si to natrefilo na petrolejovou lampu. Super. Umíte si představit můj nadšený výraz, když jsem uviděla petrolej na svých oblíbených botách, na zemi a hlavně na papírových tapetách, které se fakt už nedají nikde sehnat…
Následovala moje obvyklá reakce, s nasraným výrazem jsem se otočila na patě a zabouchla dveře. Pěnilo a vřelo to ve mě a do toho skoro slzy na krajíčku z těch zničených tapet. A to nemluvím ani o těch botách. Jeho prosté, že se to stalo omylem, mě moc neuklidňovalo. No, skončilo to zase tím, že jsem vyvolala hádku. A to je i to, o čem se chci dneska bavit. Víte, jak to celé nakonec dopadlo? Můj drahý celý večer uklízel binec, který způsobil. Všechno vytřel, vypral a ráno nebylo nic poznat. Dokonce ani na těch tapetách. Pokud chcete jeden tip k nezaplacení, tak na mastnotu jedině s magnesiem nebo obyčejnou křídou. Je to fakt zázrak. Na tapetách ani flek a ještě čekám, co to udělá s koženými botami.
Co si z toho vzít? Že je někdy (spíše pořád) lepší držet horkou hlavu a emoce na uzdě. Já se tohle ve vztahu pořád učím. Zajímavé je, že vůči okolí si takovou reakci nedovolím, ale doma před někým, kdo mě zná nejvíc, ano. A přitom je to ten nejbližší člověk, který to nikdy nemyslí vůči mě špatně. A tohle bychom měli mít na paměti pořád. Všechny ale úplně všechny hádky jsou zbytečné. Nikdy se nic nevyřeší, jen víc přiloží do toho kotle emocí. Pokud nesdílíte domácnost s úplným ignorantem, tak se vždy dá dohodnout, najít řešení a vyjít z toho ruku v ruce. Ty bouřlivé emoce jsou možná super pro kořeněný život, mě ale ta italská domácnost vážně neláká. Raději budu mít doma krotkého muže, protože vím, že mě dokáže přimět naslouchat, stát nohama na zemi a přemýšlet. Díky za něj. Jinak by ze mě asi občas byla pěkná hysterka a já bych si za to musela pak nafackovat.
Jasně, že není lehké se naučit ve vypjatých situacích ovládat. Obzvlášť když to nemáte v povaze. Vždy se k tomu dá ale postupně dojít a naučit. Mně pomáhá si tu situaci ve dvou rozebrat, pochopit nedorozumění a vyříkat si, jak by to šlo příště udělat lépe. Z předchozích chyb se nejvíce naučíte a hlavně vás to ve vztahu nebo kdekoliv posune dál. Mít vyrovnaný vztah, kde se dokážete domluvit, umíte dělat kompromisy a máte vedle sebe parťáka, za tu snahu přece stojí, ne..? 🙂
A kdyby vás zajímalo, odkud mám šaty, tak jsou za 70 Kč z Textilhouse. Na léto nejlepší úlovek měsíce 🙂

secondhand dress, Rebecca Minkoff bag, Reno sandals, Elizabeth’s Creation necklace

Přečtěte si více

Reklama