Autor: Jenda

Sněhové pusinky

Zveřejněno uživatelem | 14. 09. 2017 | |

Krásný nový den! Dnes jsem si pro vás připravila podrobný návod jak na ty nejlepší sněhové pusinky, co voní po karamelu a chutnají jako sladké obláčky. Sama jsem zvolila přírodní variantu těsta bez umělých barviv a zbytečných chemikálií a poté jimi ozdobila narozeninový dort (recept na něj v příštím článku).
Krabička s domácími pusinkami převázaná barevnou stuhou je podle mě skvělý dárek pro každého mlsouna. Vyzkoušíte je se mnou?


Budeme potřebovat:
na jeden velký plech

  • 2 vaječné bílky
  • 150 g cukru krystal
  • 1 špetka soli

Ze všeho nejdříve dáme vyhřívat troubu na 200 °C a připravíme si veškeré ingredience a pomůcky. Odvážíme cukr, připravíme si na plech pečicí papír a cukr na něj rovnoměrně nasypeme. Dáme do trouby na 5 minut při 200 °C.

Zatím si v míse začneme šlehat bílky se špetkou soli a šleháme až do konzistence „polonašlehání“. Tuhle fázi ráda přirovnávám k tomu, když ležíte v horké vaně až po uši schovaní do mráčků pěny do koupele. Stejnou vzdušnou konzistenci hledejte u sněhu a jakmile se dostaví, jde o signál přestat šlehat.

Jakmile je hotový cukr, vyjměte ho z trouby a po lžičkách za stálého šlehání na nejmírnější stupeň otáček vpravte do sněhu. Troubu ztlumte na 150 °C. Ve finále nám vznikne pevný sněhobílý krém odolný vůči gravitaci, který můžeme podle chuti dozdobit bezpečnými potravinářskými barvivy. Pokud se tak rozhodnete, pigment přidejte buď přímo do těsta, nebo štětcem naneste dovnitř zdobícího sáčku v několika pruzích.

Krémem naplníme zdobící sáček a na plech s pečicím papírem vytváříme malé pusinky.

Dáme péct 35 minut na 150 °C. Hotové by měly jít od pečicího papíru lehce odloupnout. Necháme dosušit ve vypnuté troubě.

Jak se vám líbí představa dárkové krabice plné sladkých pusinek? Dali byste si, nebo se sladkému vyhýbáte?

Mějte se nádherně, Vaše Štěpánka ????

Další sladké recepty vhodné jako dárek:

Přečtěte si více

Tak jsem do toho praštila…

Zveřejněno uživatelem | 13. 09. 2017 | |

… a vydala se na první sběrnou výpravu za naším rakytníkem :-):-) A víte, co vám řeknu? Vůbec to není tak hrozné, jak se na první pohled zdá. Vlastně mě to i docela hodně bavilo, když jsem obírala větve, na nichž roste doslova jedna bobule na druhé… to máte mísu plnou raz dva .-) 


Úrody tedy bude nad hlavu – dost pro nás i pro ptactvo, kterému rezervuji nejvyšší místa. Naivně jsem si myslela, že keř oberu za jedno odpoledne… No když se budu hodně snažit, do listopadu mám hotovo… :-))) Obrala jsem jen pár spodních větví jednoho ze dvou keřů a mám jednu velkou mísu a při pohledu na rakytník byste ani neřekli, že jsem tam byla…

Tak teď hezky zpracovat (zvažuji šťávu a odšťavněné zbytky ještě nasušit a použít na čaj, ale máte-li své oblíbené tipy, sem s nimi, rakytníky letos rodí o sto šest po celé republice, určitě nebudu sama, kdo to ocení) a hurá na další várky 🙂
Hezký večer
A.

Přečtěte si více

Klučičí bekovka…

Zveřejněno uživatelem | 11. 09. 2017 | |

… přišla na naléhání Jiříčka na svět jako můj třetí včerejší šicí projekt ještě na sklonku dne (kromě Viktorčina podzimního kloboučku mu ještě předcházel jeden černobílý letní klobouk, který jde na export). Jiříček už sice v době dokončení spinkal, ale o to větší to pro něj ráno bylo překvapení 🙂


Materiál podobný jako u Viktorčina podzimního kloboučku – světlá džínovina s bílým potiskem kombinovaná s barevným plátnem (zde s dekorem písmenek a jednobarevným tyrkysem), aby bekovka ladila ke všem na podzim nošeným bundám vč. té podzimní softsellové v oranžovotyrkysové kombinaci.

Jako všechny mé kloboučky je i bekovka šitá jako oboustranná. Tahle „kouzla“ se našim dětem hodně líbí .-)

Když nemohu nový výrobek průběžně ověřovat přímo na budoucím majiteli, jsem trochu nervózní, jak to nakonec dopadne, ale Jiříček nezklamal. Mám štěstí, mu sluší snad všechno 🙂

Už dlouho jsem nevzala do rukou háček a přízi… a přiznám se, že mi to už docela chybí… Tak třeba to zas rozjedu, když už se začíná dříve smrákat…

Mějte krásný den.

A.






Přečtěte si více

Červenobílá kostka…

Zveřejněno uživatelem | 10. 09. 2017 | |

… v kombinaci se světle modrou džínovinou s bílým potiskem našla uplatnění na novém podzimním kloboučku pro naši Viki. 


Ten jsem chtěla ladit k červenému balonovému kabátku, který se mi podařilo pro Viki v srpnu sehnat. Červená jí moc sluší a stejně jako já ji má moc ráda.

Na džínovinu jsem narazila náhodou, když jsem si objednávala novou metráž. Zaujala na první pohled… takovým látkám, které kupuji, i když pro ně v danou chvíli ještě nemám vymyšleno uplatnění, říkám „látky s potenciálem“ 🙂 A potenciál tady rozhodně je – kromě podzimních kloboučků by se mi hodně líbila i na nějaké hezké nákupní tašce či polštáři. 

Tak uvidíme, uvidíme… (už teď lituji, že jsem si jí nevzala víc…), Jiříček mě drží za nohu a chce taky jeden pro sebe… já mám ale pro něj navymýšleno něco trochu jiného… moc by se mi na něm líbila taková pěkná šmrncovní klučičí bekovka .-)

Krásný zbytek neděle a pohodový start do nového pracovního týdne.

A.

Přečtěte si více

Můj TOP výběr účtů na instagramu

Zveřejněno uživatelem | 10. 09. 2017 | |

Zdravím vás u dnešního článku z rubriky #mimomísu. Tentokrát se spolu podíváme na 6 uživatelů Instagramu, které ráda sleduji a mají Vám co nabídnout! Snažila jsem se vybírat pouze ty, jenž svými příspěvky ostatní obohacují či inspirují.
Nemám v lásce „selfie maniaky“, příliš akční „instastories vypravěče“ ani „násilné vegany“, takže nikoho takového tu nenajdete. K ani jedné z těchto kategorií – a zejména k té poslední – nechovám žádnou zášť. Přijde mi pouze velmi obtěžující a někdy zkrátka nesympatické omílat ostatním o hlavu stále to samé, ať už jsou to #MojeKrásnáTvář, #Teďjdu-Teďspím nebo #AhojJsemVegan. Takové případy rovnou přestávám sledovat.
Předem se omlouvám těm, kteří by si zasloužili zmínit a já na ně zapomněla (třeba o vás bude řeč někdy příště). A teď už jdeme na to!

@fitrecepty
Přiznám se, že zrovna tenhle profil sama vůbec nesleduji, ale to z prostého důvodu. Hnusí se mi opičení a kopírování práce někoho jiného a tak se snažím sledovat co nejméně českých stránek s recepty, abych byla nucena přicházet s vlastními kreativními myšlenkami.
Na Fitreceptech najdete spoustu nápadů na zdravá a jistě i chutná jídla. Určitě stojí za návštěvu:). (Ale.. nezapomenete na Corculum, že ne?)

@damesoutez 
Profil, kde najdete aktuální soutěže a giveaway českého a slovenského Instagramu. Navíc nadělují dárky i za sledování a lajkování příspěvků. Podle mě pro běžného uživatele celkem prospěšná stránka.

@danielbenak
Ať už milujete přírodu českou, rakouskou nebo třeba tropické ostrovy a mořský svět, určitě stojí za to sledovat českého cestovatele a amatérského fotografa Daniela. Jednak je to skvělý člověk, dobrodruh a taky můj přítel. Na jeho práci a úspěchy jsem velmi pyšná!

@katy_blazcikova
Katy s oblibou sleduji na youtube a poslední dobou i na Instagramu. Přijde mi jako velmi sympatická, energická a inspirativní osobnost. Jestli sháníte motivaci ke cvičení nebo prostě jen rádi sledujete někoho, kdo žije svůj sen, určitě doporučuji.

@zanormalniholky
Projekty jako tento je potřeba podporovat. Nevím jak vy, ale já vyrůstala a dospívala v době, kdy „ideálem krásy“ byly uniformní vychrtlé dívky bez svalů a ženských křivek. Asi nemá cenu se vám tu svěřovat s mým dietářským obdobím. Každopádně: buďme skutečné, zdravé a přitažlivé pro muže, ne pro obálky na časopisech a homosexuální návrháře! Pro každodenní připomenutí zdravého rozumu je tu hnutí Za normální holky. Jen tak dál!

@georgekarbus
Další Čech, jehož tvorba vás nadchne! Profesionální fotograf Jiří Karbus žije s rodinou u divokého pobřeží Irska, kde fotí nádhernou dramatickou krajinu a taky jedno unikátní stvoření. Před lety si s manželkou ochočili divokou samici delfína skákavého a naprosto propadli kouzlu kytovců. Nyní se na ně specializuje a díky zkušenostem se mohou přiblížit neskutečně blízko. Za kytovci cestuje Jiří alias George většinou i s manželkou Katkou a svými dvěma dětmi po celé planetě.

No a závěrem ještě účet Corcula, kde Vás velmi ráda uvidím! Skrývá se pod názvem @stepanka_t a často sem přidávám jednoduché recepty a momentky.

Znáte a sledujete někoho z mého výběru? A co si o nich myslíte? Máte nějaká doporučení pro mě?
Napište mi svoje tipy a odkaz na vlastní instagram, ráda se mrknu.

Mějte se krásně,
s láskou Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Jako od babičky…

Zveřejněno uživatelem | 8. 09. 2017 | |

… takové nikdy nebudou, protože babička je babička, ale i tak jsou moc moc dobré.

U nás jim říkáme „vařenopečené… knedle“ a vlastně jsem je nikde jinde nejedla, ani neviděla péct. Dost možná to bude naše místní krajová specialita… :-))


U nás doma bychom se za nimi utloukli a vzpomínám si, že když vždycky přijela mladší sestra z Francie domů na návštěvu, objednávala si u babičky dopředu právě tuhle „vařenopečenou“ mňamku 🙂
Název trochu napovídá o způsobu jejich přípravy. Z kynutého těsta vyválíme placku, rozdělíme na dílky, z nichž se pak vyrobí knedlíčky plněné (ideálně) domácím džemem nebo povidly. Na oleji se nejprve osmaží z jedné a druhé strany dozlatova. Poté se ještě před vyjmutím z pánve či rendlíku na pečení zalijí knedlíky menší naběračkou horké vody a hned na to přiklopí poklicí. Necháme vypařit vodu a vyjmeme na talíř. Nalijeme do pánve opět trochu oleje a pokračujeme se smažením dalších várek 🙂 Při pečení si dělejte mezi knedlíčky trochu mezery, ony ještě nabudou .-)
V mém případě co kus, to originál (první várka, ta druhá už byla o poznání homogennější :-)), ale nač si hned napoprvé lámat hlavu takovými drobnostmi. Hlavně, že chutná! Nejen mně, ale i těm, kteří včera dorazili domů během mé odpolední nepřítomnosti a obsah talířů na stole tak pro ně byl příjemným překvapením 🙂 Já totiž nepeču moc často. 43 kousků… vím, že babička bych ze stejného množství vyrobila ještě víc, ale to ještě do důchodu vypiluji .-).


Krásný den

A.

PS: babičce už jsem se pochlubila, měla radost, že jedna z jejích vnuček převzala a zrealizovala další z jejích dobrůtek 🙂

Přečtěte si více

Vyrostla…

Zveřejněno uživatelem | 7. 09. 2017 | |

… tak akorát, abych z ní vyrobila opravdu mnoho litrů v naší rodince milovaného dýňového džusu… a třeba i něco víc, kdo ví… 🙂


Je to historicky první dýně velkoplodá, kterou poskytla naše letos přebudovaná zeleninová zahrádka (dřívější pokusy byly marné, nikdy jsem ji nedokázala uchránit před ataky slimáků a následně musela o úrodu škemrat jinde :-)).
Ale letos to vypadá asi na velké „dýňobraní“, protože další velkou dýni mi rezervovala na své zahrádce mamka :-))
Pokud jsem vás taky nalákala a nikdy jste dýni nezpracovávali jinak než do kompotu, recept/postup na výrobu džusu najdete tady  nebo pro sušenou dýni tady. 
A pokud máte i vy nějakou svou oblíbenou dýňovou „senzaci“, budu ráda, když se taky pochlubíte a inspirujete i nás ostatní .-)
Krásný zářijový den
A.

Přečtěte si více

otcovdom 2017-09-05 07:00:00

Zveřejněno uživatelem | 5. 09. 2017 | |

Studené ránaDo školy vyprevádzam už len Mila.Škola v pohode, až na to, že ju chcel opustiť.Kaučing nevhodne vybratou dobrovoľníčkou-psychologičkou skončil cez prázdniny útokmi a zmätením Mila. ,,Preložiť,, tieto jeho prejavy do ,,našej r…

Přečtěte si více

Sojové maso – tak aby chutnalo !

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Zdravím všechny, ???? teprve před půl rokem jsem konečně přišla na správnou úpravu „masa-nemasa“. Ačkoli nejsem zastáncem vegetariánských a veganských náhražek ala „karbanátek“,“tataráček“ a „sýr“, u masa udělám výjimku. Se správným postupem a marinádou totiž chutná opravdově, ačkoli jde o čistě rostlinný produkt. A upřímně? Máme ho s přítelem raději než originál.????

Znáte ho jen jako vodou nasáklou houbu bez chuti a nevěřícně kýváte hlavou? Tak čtěte pozorně. 🙂

Budeme potřebovat:

  • 100 g sojových kostek či plátků
  • 1 kostku zeleninového bio bujonu
  • 1 lžička soli
  • 1 litr vody
  • 4 lžíce sojové omáčky
  • 1/2 lžíce kremžské hořčice
  • 3 lžíce řepkového oleje
  • 1 špetka sušeného česneku
  • 1 malá cibulka nakrájená na jemno
  • 1 špetka pepře

Ve velkém hrnci přivedeme k varu vodu se lžičkou soli a kostkou zeleninového bujonu. Následně vhodíme sojové maso a necháme vařit podle návodu na obalu (cca 15 minut).

Připravené maso scedíme (TIP: vodu s bio bujonem nevylévejte, můžete ji využít při přípravě polévky nebo do omáček), necháme ho vychladnout (zatím si vyrobíme marinádu) a následně veškerou vodu dobře vymačkáme do misky. Zhruba dvě lžíce tekutiny z masa využijeme při přípravě marinády..

Jak na marinádu: oloupanou cibuli si nakrájíme na jemno a dáme si ji do středně velké misy. K cibuli přidáme sojovou omáčku, hořčici, sušený česnek, pepř, pár lžic oleje a 2 lžíce vody, ve které se vařilo maso. Vše dobře zamícháme.

Uvařené maso přidáme do misky s marinádou, promícháme a necháme v lednici hodinku uležet.
Následně naložené maso opékáme v troubě na plechu s pečicím papírem nebo na pánvi.

Podáváme například se zeleninovým salátem a růžovým bulgurem. Jak na něj? Stačí do vody při vaření přidat lžíci šťávy z červené řepy. Dobrou chuť!


Máte rádi maso a nedáte na něj dopustit? Zkuste jednou jeho rostlinnou alternativu a napište mi svůj názor dolů do komentářů. Budu se moc těšit.:)

Jak připravujete sojové maso vy a máte nějaký vlastní postup? Raději kostky, granulát nebo plátky?

Mějte se krásně a užívejte života,
Vaše Štěpánka ????

Další vegetariánské a veganské recepty najdete  ???? TADY ????

Přečtěte si více

Ohlédnutí

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Dobré odpoledne,

ani jsem se nenadála a letní prázdninové měsíce sletěly jako voda a zítra dětem opět začne školní rok. 

Na jednu stranu se těším, že budu moci věnovat svým pracovním aktivitám opět v běžném (tedy neodpoledním či nenočním a nevíkendovém) režimu, na druhou stranu musím přiznat, že mi ta jejich společnost přes den bude trochu chybět. 

Mám pocit a poslední letní prázdniny to potvrzují, že jsme s oběma dětmi konečně dospěli do vývojového stádia, kdy se již můžeme s přihlédnutím k věku dětí bez větších obav pouštět na delší výlety, na další trasy, aniž by se trápila jedna či druhá strana a o to víc si společně stráveného volného času užít. 

Ke slovu se tak opět dostávají mé dávno utlumené cestovatelské pudy a čekají na svou příležitost 🙂 Těším se, že si i během školního roku s dětmi vymyslíme nějaké hezké výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí.


Poslední prázdninový víkend trávím mj. i činnostmi, které jsem opravdu hodně dlouho odkládala (o to větší radost pak člověk po jejich realizaci má) – několikahodinovým žehlením prádla, které se nakupilo za několik měsíců (mnoho věcí vůbec nežehlím, ale nahromadilo se mi za tu dobu několik sad ložního prádla, manželovy košile, utěrky a kapesníky…), generálním úklidem dětského pokojíčku a komod a bedýnek s hračkami a hrami v obýváku (za asistence Viki), kdy se hodně třídilo, ale i vyhazovalo (nevěřila bych, jakou radost dětem udělá finální stav :-)) a také vytříděním šatníku a botníku obou dětí (vč. odvozu malých věcí a nepoužívaných hraček do charitativního obchůdku) a naopak doplněním šatníku o chybějící kousky.

Do nového školního roku tak budeme vstupovat s „čistým“ štítem (uvidíme, jak dlouho nám to vydrží) .-)

Hezký zbytek uplakané neděle a v novém pracovním (a příp. i školním) týdnu přeji pohodový rozjezd a dětem šťastné shledání se s kamarády i učiteli 🙂

A.

Přečtěte si více

Ohlédnutí za koncem srpna

Zveřejněno uživatelem | 3. 09. 2017 | |

Dobré odpoledne,

ani jsem se nenadála a letní prázdninové měsíce sletěly jako voda a zítra dětem opět začne školní rok. 

Na jednu stranu se těším, že budu moci věnovat svým pracovním aktivitám opět v běžném (tedy neodpoledním či nenočním a nevíkendovém) režimu, na druhou stranu musím přiznat, že mi ta jejich společnost přes den bude trochu chybět. 

Mám pocit a poslední letní prázdniny to potvrzují, že jsme s oběma dětmi konečně dospěli do vývojového stádia, kdy se již můžeme s přihlédnutím k věku dětí bez větších obav pouštět na delší výlety, na další trasy, aniž by se trápila jedna či druhá strana a o to víc si společně stráveného volného času užít. 

Ke slovu se tak opět dostávají mé dávno utlumené cestovatelské pudy a čekají na svou příležitost 🙂 Těším se, že si i během školního roku s dětmi vymyslíme nějaké hezké výlety do blízkého i vzdálenějšího okolí.


Poslední prázdninový víkend trávím mj. i činnostmi, které jsem opravdu hodně dlouho odkládala (o to větší radost pak člověk po jejich realizaci má) – několikahodinovým žehlením prádla, které se nakupilo za několik měsíců (mnoho věcí vůbec nežehlím, ale nahromadilo se mi za tu dobu několik sad ložního prádla, manželovy košile, utěrky a kapesníky…), generálním úklidem dětského pokojíčku a komod a bedýnek s hračkami a hrami v obýváku (za asistence Viki), kdy se hodně třídilo, ale i vyhazovalo (nevěřila bych, jakou radost dětem udělá finální stav :-)) a také vytříděním šatníku a botníku obou dětí (vč. odvozu malých věcí a nepoužívaných hraček do charitativního obchůdku) a naopak doplněním šatníku o chybějící kousky.

Do nového školního roku tak budeme vstupovat s „čistým“ štítem (uvidíme, jak dlouho nám to vydrží) .-)

Hezký zbytek uplakané neděle a v novém pracovním (a příp. i školním) týdnu přeji pohodový rozjezd a dětem šťastné shledání se s kamarády i učiteli 🙂

A.

Přečtěte si více

Bezinkový…

Zveřejněno uživatelem | 2. 09. 2017 | |

… likér, který každoročně vyrábím pro svou babičku a svého taťku k Vánocům na sklonku léta, je i letos konečně na světě.


A bylo to letos tzv. za pět minut dvanáct. Když jsem se letos probojovala kopřivovým polem ke „svým“ bezinkovým keřům, zjistila jsem, že už je řada bezinek scvrklá a nepoužitelná. Jenže když už jsem měla nohy celé ošlehané od kopřiv, nechtěla jsem se domů vracet s prázdnou. Tak jsem kolem keřů poskakovala, abych se dostala výš a odrážela další ataky kopřiv a své plody jsem si nakonec odnášela! 🙂 

Vždycky říkám dětem, když je šlehne kopřiva, ať nebrečí, ale jsou rády, že budou zdravé. Děti šly letos se mnou, ale nakonec na mne dohlížely jen zpovzdálí. Musela jsem být před nimi statečná, takže i když jsem pak ještě pár hodin připomínala svou kůží na nohou ropuchu, usmívala jsem se (budu tu strašit do stopadesáti, haha) 🙂 

Tři lahvinky likéru (jednu si vždycky necháváme doma pro strýčka příhodu :-)) rozhodně stály za to, je to velká pochoutka, recept najdete zde .-)

Krásný první zářijový víkend.

A.

Přečtěte si více

Reklama