Autor: Jenda

Zbláznila jsem se…

… do macramé. Fascinuje mě už od dětství. Poprvé jsem se s ním setkala na květinových závěsných „síťkách“, které v té době znal snad každý. Pak přišel jejich útlum a jako by se po nich slehla zem. Ale už je to pár let, co výrobky tvořené technikou macramé opět získávají srdce nejednoho milovníka ručních prací.

Macramé neboli také v češtině drhání je starodávná textilní technika, kterou lidé používali již od 13. století k tvorbě nejrůznějších textilních výrobků. 
Techniku drhání lze prakticky využít při výrobě oděvů, opasků, kabelek, tašek, náramků, šperků i bytových doplňků (závěsy do dveří, závěsné síťky na květináče, tapisérie a mnohé další). Její podstatou je „uzlování“, při kterém se ze šňůry splétají uzly. Uzly se mohou doplnit i o další prvky, často to bývají korálky. 
V Česku je drhání nejvíce spojeno se 70. a 80. léty, kdy si lidé doma z různých provázků vyráběli rozličné bytové dekorace. 
Macramé je úžasné v tom, že se v něm vyžijí jak úplní začátečníci, tak naprostí borci, stačí si najít ten správný výrobek pro vlastní úroveň.
Sama několik drhaných výrobků doma mám (opasek, náramek na ruku), ale nejsou bohužel vlastnoručně vyrobené. O jeden vlastní kousek jsem se pokoušela asi před patnácti lety (a stále od té doby se mnou cestuje rozpracovaný po všech mých působištích :-)), ale neměla jsem v té době dost trpělivosti věc dotáhnout do konce. 
Myslím však, že jsem již i v této oblasti postupem času „dozrála“ a chtěla bych znovu pokusit štěstí 🙂 Doma už mám balíček s nakoupeným materiálem a prvním výrobkem by měl být květinový závěs, od kterého se má láska k macramé vlastně datuje. Tak teď jen vybrat ten správný „vzor“ a pustit se do práce.
A třeba v tom nezůstanu sama a vyzkouší to i někdo z vás .-) Třeba vás přiložená koláž inspiruje k akci stejně jako mě 🙂 Pokud už máte někdo z vás s touto technikou zkušenost, budu moc ráda, když se v komentářích ozvete a přidáte třeba pár rad úplným začátečníkům.
Krásný den
A.

Přečtěte si více

Smetanové těstoviny se sušenými rajčaty

Dnes mám pro vás recept z kategorie „One Pot Meal“! Je extrémně snadný a připravíte ho do dvaceti minut v jediném hrnci. 
Nevaříme si ho každý den, protože je kvůli smetanové omáčce celkem těžký na trávení. Jinak ale rozhodně vévodí mezi oblíbenci. Doufám, že bude chutnat i vám. 🙂

Na porci pro dva až tři budeme potřebovat:
  • 1 velkou cibuli
  • 1 stroužek česneku
  • 1 lžíce oleje
  • 200-300 g těstovin
  • 1 hrst sušených rajčat
  • 120 ml smetany
  • 0,5 l vody
  • 1 lžička soli
  • 1 lžička citronové šťávy
  • 100 g nastrouhaného tučného sýra
  • čerstvé bylinky: petrželová nať/ bazalka
Postup:
V hrnci si osmahneme na jemno nakrájenou cibuli, česnek a sušená rajčata. Zalijeme vodou, přidáme smetanu a přivedeme k varu. Následně do směsi vhodíme těstoviny, osolíme a vaříme podle doporučení na obalu (nejlépe al dente). Na závěr vmícháme nastrouhaný sýr, citronovou šťávu a posypeme pokrájenými bylinkami. Přeji dobrou chuť!

Kdo taky miluje těstoviny? A s čím si je dáváte nejraději? 
Líbil se Vám dnešní recept?

Děkuji a přeji nádherný zbytek dne,
Vaše Štěpánka ????

A co uvařit příště? Zkuste například:

Přečtěte si více

nezapomenout sám na sebe

Někdy se přikutálí dny, které člověku na každém rohu nenápadně naznačují, že by měl o špetku zvolnit krok.

Zpomalit.
Nadechnout se.
Vyhodit z batůžku na zádech alespoň půl kila povinností.

Zní to jednoduše, ale mně šlo na ta…

Přečtěte si více

… moje drobné radosti … 2017-06-10 09:29:00


Už jsem dlouho nic nemotala a pořádně mě svrběly ručičky, proto jsem byla moc ráda, když mě kamarádka poprosila o věneček dědečkovi na hrob …. a protože jsem jejího dědečka znala a už dávno jsem mu odpustila, že mi v dětství kvůli mé výšce říkal „žirafka“ tak jsem jí ho umotala.

Jediný problém byl trochu s materiálem, protože kytky k sušení teprve rostou v záhonech, ale les mě opět nezklamal … buxus, šišky, bukvice a sušené potpourri z Vánoc … na dozdobení jsem použila barvené lýko a dřevěné korále.






Přečtěte si více

Pravdivé výsledky studií o Goji & Recenze Himalyo

V dnešním povídacím článku se dozvíte skutečné výsledky vědeckých studií o kustovnici, známe též jako goji. Je na místě přízvisko „super potravina“? Jak ji používat? Vyplatí se nám utrácet peníze za kvalitnější BIO? A jaké výrobky jsou na českém trhu?

Červené plody goji, které se nejčastěji sušené dostanou do našich obchodů, 
pochází z keře Lycium barbarum

Kustovnici jsem začala používat asi před 7mi lety. Z počátku jsem se k ní stavěla skepticky a nečekala jsem žádné zázraky. Chutí mě neučarovala, článkům o jejím fantastickém složení jsem nevěnovala pozornost a byla to jen další „super“potravina z časopisu. Nakonec jsem se ale začala o stravu zajímat víc. Pravidelně jsem navštěvovala náš malý obchod se zdravou výživou a mimo tofu, raw čokolády a pár dalších věcí, jsem si odnášela i malé balení sušené kustovnice. Stejně jako brokolici v dětství, i ke kustovnici se musí člověk projíst. Teď patří ke stálicím v naší spíži a používám ji běžně jako ostatní sušené ovoce – do müsli, do jogurtu, do buchet a nebo jen tak pro chuť.

Navíc, díky svému studiu jsem si zvykla hledat informace přímo u zdroje a nespoléhat se na tetu wikipedii. Vliv goji v dietě mi přišlo téma dostatečně zajímavé na samostatný článek a už dlouho jsem se na něj chystala. Pak přišla nabídka vymyslet pár receptů s goji od společnosti Himalyo a můj plán se stal skutečností. Pročetla jsem několik vědeckých „pejprů“ a ta nejdůležitější fakta vám naservíruji přímo pod nos. Psaní mě opravdu moc bavilo, tak doufám, že si hezky počtete!


AntiOxiDanty – Elixír dlouhověkosti
O goji se mluví jako o elixíru mládí díky jejím „antioxidačním schopnostem“. Těmi rozumíme procesy vedoucí k zneškodnění volných radikálů, jež negativně působí na buňky našeho těla.
Radikály na nás „neútočí“ jen z prostředí, jak se může z populistických článků zdát.
Každý den si je vytváříme sami a naše buňky mají proti nim výkonnou obrannou linii enzymů. Jde vlastně o nutné zlo, které se uplatňuje při imunitních reakcích (kdy je jimi zničen patogen) a vznikají neustále při buněčném dýchání. Všechno se však může pokazit a čeho je moc, toho je příliš. A naopak… Antioxidantů (AO) není nikdy moc. Jejich zdroj v potravě je tedy rozhodující pro správnou funkci celého těla.

Jak je to vlastně s obsahem v goji? Polská studie vedená na třech nejvýznamnějších zdrojích AO z roku 2017 potvrdila jejich vysoký podíl v tomto ovoci a naprosto nejvyšší u plodů z organické farmy. Zajímavé to ovšem začíná být v momentě, kdy začneme porovnávat průměrné hodnoty goji oproti druhým dvěma testovaným „super“potravinám. Šlo o několik vzorků brusinek a rozinek. Hladiny v goji nejméně 4x převyšovaly druhá dvě testovaná ovoce. Znovu dodávám, šlo o doložené nejvýznamnější zdroje těchto látek vůbec. Těžko se tomu věří, ale plody kustovnice jsou vědecky doložená jednička!

Když mírně odbočím, v témže pokusu se nepodařilo prokázat stejnou korelaci Bio kvality a koncentrace AO, jakou vidíme u goji. U  bio a obyčejných ne-bio brusinek/rozinek se hodnoty nijak zvlášť nelišily.

Vysoce kvalitní  plody goji v biokvalitě od Himalyo.cz.

Goji obsahuje mimo významných AO – vitaminu C, B, E, polyfenolů a organických kyselin, také množství vlákniny, polysacharidů, množství aminokyselin včetně těch esenciálních a stopové prvky Zn, Fe, Ca, K, Se a Ge. To vše přispívá k jejich blahodárným účinkům. Prokázáno bylo již zmíněné zpomalení stárnutí, neuroprotekce, zrychlení metabolismu, zlepšení hladiny glykémie a celkové zlepšení ostatních symptomů diabetu, antirakovinné účinky a dokonce ochrana jater.

Znamená to vyměnit jednohubky k vínu za kustovnici? …podnět na zamyšlení.

Zajímavý je obsah polyfenolů u extrudovaných a syrových výrobků. Jde o skupinu velmi různorodých látek s podobnou chemickou stavbou, díky které působí jako AO a uplatňují se v prevenci kardiovaskulárních a nádorových onemocněních. Po vystavení plodů vysokým teplotám v procesu extrudace se jejich obsah dokonce zvýšil. To je pro mě dobrá zpráva, protože používám plody i v teplé kuchyni. Vitaminy si však budeme muset doplnit někde jinde. 🙁

Testované plody neobsahovaly nebezpečné aflatoxiny, které by poukazovaly na přítomnost živých hub. Našlo se v nich povolené malé množství ergosteronu, díky čemuž jsme schopni doložit kontakt potraviny s houbami již usmrcenými. Znamená to tedy minimální nebezpečí. Ani jeden ze vzorků (ať bio či ne-bio) neobsahoval kancerogenní mykotoxiny a nízký byl i obsah těžkých kovů.

U prvků, jako je nikl, olovo a měď je ovšem kontroverzní tvrdit, že produkt splnil limity. V rámci EU totiž (tyto a několik dalších kovů) u kategorie sušených exotických plodů limitovány nijak nejsou (dle článku z roku 2017). Nepodařilo se mi dohledat stanovisko státní zemědělské a potravinářské inspekce. Narazila jsem ovšem na článek zde: Stránky SZPI, kde varují před výrobky od Organic Way s.r.o.. Ačkoli jde o značku s líbivým názvem, ve dvou tunách jejich goji byly zjištěny zakázané pesticidy – zejména karbofuran. Jde o silný jed, který inhibuje cholinesterázu např. v nervových synapsích podobně jako bojové plyny sarin a soman. Pokud takový výrobek doma máte, rozhodně ho nekonzumujte a vyměňte ho za kvalitnější!
Šlo ovšem o ojedinělý případ a tak nemá cenu se zbytečně goji vyhýbat.

Kvalitu sušených plodů poznáte mnohdy na první pohled. Měly by být stejně
veliké, pravidelné a krásně červené. Himalyo.

Alergie a Imunita? Pro koho je spásou a pro koho riziko?
Nebezpečí vzniku alergie na tropické netradiční ovoce tu podle odborníků je. Alergie se často vyskytují ve „skupinách“, proto by měli být s užíváním goji opatrní lidé senzitivní na broskve, ořechy, pyl, Salsola a Pelyněk. Autoři studie z roku 2013 označili goji za možný alergen budoucnosti. Zatím se však případů objevilo pramálo.

Goji a RAKOVINA
Komu ovšem příjem goji pomůže jsou pacienti se sníženou či potlačenou imunitou, rakovinou a chronickou infekcí. U nich imunitní systém naopak toto ovoce uvítá! Polysacharidy v něm obsažené indukují maturaci (zaktivní) dendritických imunitních buněk, které patří mezi první linii v obraně organismu. Navíc silně působí i na T lymfocyty. Když jejich úlohu převedu do laické řeči, najdou buňku napadenou virem, bakterií či buňku rakovinnou a pomohou ji zneškodnit. Sušené a čerstvé plody goji prokazatelně pomáhají v boji proti rakovině. Znovu dodávám – nejde o hoax ale prostudovaný fakt.

Vědecké shrnutí:

  1. Čím kvalitnější plody (ověřené značky BIO), tím vyšší obsah antioxidantů a vitaminů.
  2. Goji má minimálně 4x vyšší obsah AO než ostatní super-potraviny.
  3. Obsah polyfenolů (AO) se tepelnou úpravou nemění, naopak se zvyšuje.
  4. Nemusíme se bát mykotoxinů.
  5. Doloženy byly účinky na zpomalení stárnutí, zrychlení metabolismu, zlepšení metabolismu cukru a silné protirakovinné účinky.

Produkty na českém trhu
Čerstvé plody se v ČR dají sehnat jen velmi těžko. Naštěstí se z nich vyrábí džus, který jsem se rozhodla vyzkoušet! Konkrétně šlo o produkt v biokvalitě značky Himalyo. Optimální denní dávka je 25 ml a záleží jen na vás, jakým způsobem džus použijete. Lze popíjet samostatně, přidávat do smoothie a nebo přidat do chia pudinku! Jak jsem již zmínila na začátku, dohodla jsem se se značkou Himalyo na vymýšlení několika receptů a ani tento džus nenechám napospas! S džusem i kvalitou sušených plodů jsem byla nadmíru spokojená. Sušené goji mají sladší a „šťavnatější“ chuť, než ty které jsem doposud vyzkoušela. Patří mezi opravdovou špičku a rozhodně Vám ji doporučuji vyzkoušet. Veškeré produkty na fotografiích seženete na Eshopu a v autorizovaných prodejnách.

Za studena lisovaný vysoce kvalitní raw džus z plodů kustovnice.

>>Odkaz na Eshop<<

Dnešní článek vznikl v nezávislé spolupráci se společností Himalyo a obsahuje
fotografie jejich produktů.  Text byl psán na podkladech
objektivních a spolehlivých zdrojů uvedených v závěru. 

Doufám, že po přečtení jste nezačali pociťovat alergické příznaky! Budu moc ráda za zpětnou vazbu, další dotazy a připomínky. Určitě mi napište, zda goji používáte a jestli jste slyšeli o čerstvém džusu? 

Mějte se krásně a pokud Vás bude zajímat více, nebojte se zeptat!

Informace jsem čerpala z článků světového časopisu Food Chemistry (periodikum s impact factorem 3,39 – 2014).
Jednalo se zejména o tyto články:
1. Potential health benefits and quality of dried fruits: Goji fruits, cranberries and raisins. (JESZKA-SKOWRON, Magdalena, et. al., journal FCh, 2017)
2. Recently introduced foods as new allergenic sources: Sensitisation to Goji berries (Lysium barbarum). (CARNÉS, Jeróimo, et. al., journal FCh, 2013)
3. Stability of goji bioactives during extrusion cooking process. (KOSIŃSKA-CAGNAZZO, Agnieszka, et. al., journal FCh, 2017)
Informace z nich jsem proložila obecně známými fakty a poznatky z několika dalších článků a stránek. Doufám, že pro Vás byla tato „recenze“ přínosná a pomohla vám utvořit si vlastní názor.

Vaše Štěpánka ????

Přečtěte si více

Bloggers bazar

Již tuto neděli proběhne náš druhý bloggerský bazar. Událost najdete tady, stejně jako ukázku věcí, které se na bazaru určitě objeví. Opět budeme okupovat skvělou kavárnu Phill’s Corner, kde kromě štendrů plných oblečení a doplňků, můžete ochutnat skvělou kávu a místní dobrot. Minulý ročních se opravdu vydařil a my se těšíme, že vás tam v neděli uvidíme. Naše parta se rozrostla o několik dalších i pánských členů, tak se můžete těšit i na pánské oblečení. Ráda vás tam uvidím a určitě mě přijďte pozdravit 🙂

Přečtěte si více

otcovdom 2017-05-21 21:01:00

Borovicová dlážka ešte z paneláku teraz ako terasa s nabielenou studňou.V pozadí týchto dní sú stále prítomné naše autistické šialenosti v bezbrehej samote…Ale budujem a teda žijem…Pred (obživnutím) troma rokmi:   po…

Přečtěte si více

Vltava Run 2017

Nejsem moc soutěživý typ. Teda soutěživá, když dojde na věc, jsem, ale nehrnu se do nějakých závodů a Vltava Run byl vlastně můj první sportovní závod vůbec. Pro ty co netuší, Vltava Run je štafetový běh ze Zadova až do Prahy (360 km) pro max. 12 lidí. Jeden běžec vždy běží, další za ním jezdí autem a takhle se střídají běžci ve dne i v noci. Pokud je tým 12 lidí, tak na každého vychází 3x běh za celou trasu a střídáte se cca po 12 hod. Je potřeba se domluvit na finální sestavě a nahlásit dopředu pořadatelům časy, za které uběhnete 10 km a taky pořadí, ve kterém budete běhat. Oni podle toho stanoví plán předávek. Ten je potřeba jak pro běžce, tak pro řidiče aut.
Co s sebou zabalit?
Určitě dvoje běžecké boty. Když se vám jedny rozmáčí, druhé máte suché. Běžecké oblečení podle toho, kolikrát úseky poběžíte. Na noční běh 100% čelovku, reflexní vestu, teplejší oblečení, i nepromokavou bundu, když bude pršet. Ledvinku nebo batoh na telefon, ten totiž musíte mít celou dobu u sebe. Je to pro případ, kdyby se vám po trase cokoliv stalo. Existují pravidla, kdo vás  z týmu může nahradit, když se třeba zraníte. 

Co k jídlu?
Určitě přibalit ovoce, banány, jablka, vodu, nějaké nutriční gely pro běžce, iontové nápoje, magnésium proti křečím. A cokoliv, co vám dodá energii, zasytí, ale přitom vám před nebo po běhání neudělá špatně. Já s sebou měla tyčinky, oříšky, zeleninu a taky super vychytávku. Znáte Adventure Menu? Je to mega vychytané jídlo na cesty. V balení je velký sáček, do kterého vložíte menší pytlíček s hašeným vápnem, vložíte jídlo, zalijete vodou, uzavřete to celé a čekáte. Za cca 12 min. vám to díky tepelné reakci ohřeje celé jídlo. To vyndáte, naservíruje a můžete jíst teplý oběd nebo večeři. Mají v nabídce kromě českých klasik losos s čočkou, kus kus, kuře s rýží, apod. Dokonce i dvě sladká jídla ke snídani, žemlovku a rýžový nákyp. Jsou to hlavně jídla, která vás mají zasytit a dodat dost energie. Já každopádně vím, co si s sebou beru na příští hory. A chutná to naprosto dokonale, musíte sami vyzkoušet. Po cestě je ale vždy možnost zastavit v restauraci na jídle, jen vybírejte míst která nejsou přímo v místě předávek štafety. Jinak se jídla skoro nedočkáte a nebudete pak stíhat na další místo. Majitelé restaurací na to jaksi po několika letech téhle soutěže nejsou stále připraveni.

V našem týmu nás bylo 12 a rozdělili jsme s do dvou dodávek po 6 lidech. Měli jsme přesný rozpis úseků, které poběžíme. Já byla z naší dodávky poslední. Pořadatele vám přidělí čas startu, ale ještě večer den před startem je potřeba se oficiálně registrovat, kde dostanete štafetu, pořadová čísla, pásky na ruku a týmová trička. Na ty je možné mít vytištěný vlastní název týmu. Ráno náš tým startoval něco před osmou hodinou. Stihli jsme ještě společné památkové foto, rychlé kafe a něco sladkého na zub. Jakmile první běžec vyběhnul, upalovali jsme za ním autem. V plánu běžeckých úseků dostanete i naplánovanou trasu pro auta tak, aby se to časově dalo stihnout a zároveň, aby auta co nejméně křižovala trasu pro běžce. 

Úseky, které jsem dostala já, bez předchozího vybírání, my dost sedly. Ale v týmu se dá vždy domluvit, jen je potřeba pořadí běžců včas nahlásit pořadatelům. Pak už jej není možné měnit. Můj první úsek bylo necelých 8 km skoro po rovince. Pohoda, protože běžně běhám delší trasy. Ale bylo celkem horko a to je po osmi km znát. První, po čem sem sáhla, když jsem doběhla, byla voda. Doběhla jsem na místo předávky ještě 6 minut před plánem, předala štafetu prvnímu běžci z druhé dodávky a náš tým měl první třetinu odběhnutou. Rychle jsme upalovali na oběd. Než jsme se po hodině čekání dočkali jídla a konečně najedli, měli jsme akorát čas vyrazit o nějakých 60 km dál na místo, kde se setkáme s druhou půlkou skupiny. Startovali jsme opět před osmu večer. Na noční běhání s sebou každý běžec musí mít povinně čelovku, reflexní vestu a ještě blikající reflexní pásku, kterou si připněte na nohu nebo ruku. 
Můj druhý běh startoval o půl jedné z Hluboké. 10 km z větší části po rovince, s 300m stoupáním a lesem byl super. Byl to úplně můj první noční běh v životě a skvěle jsem si ho užila. Vzduch byl super, běhalo se mnohem líp než přes den a s čelovkou to šlo parádně. Na čelovce nešetřete, ty slabé nejsou moc vhodné na běhání. Neosvítí vám dostatečně cestu před vámi. Jestli budete chtít tip na tu mou, pište mi do komentáře.
Ještě před startem naší půlky jsme si domluvili přespání v Týně nad Vltavou. Klasická komunistická ubytovna měla jako jedna z mála nonstop službu, takže jsme se mohli ubytovat i po mém doběhnutí v půl druhé. Do další výměny dodávek nám zbývalo něco přes pět hodin. Tak jsem dala rychlou sprchu a hned zalezla pod peřinu. Musím ale říct, že usínání po běhání dává docela zabrat. Nejde to hned. Ale i tak jsem po probuzení měla mnohem víc energie, než naše první půlka, která naspala nějaké dvě hodiny. 
Jak se domlouvat mezi sebou
Všichni jsme si nastavili na telefonech Whats App. Díky tomu jsem mohli komunikovat neustále s druhou dodávkou i mezi sebou v týmu. Dávali jsme si tak vědět, kdy který běžec doběhl. Jestli byl rychlejší  nebo pomalejší oproti plánu a upravovali tak průběžně čas mezi předávkami. Řidič totiž musí pořád aktuálně vědět, kolik má času na dojetí k dalšímu místu i kolik času mu zbývá mezi střídáním poloviny týmu. 
Jak jsou značené trasy

Trasy vám dopředu zašlou pořadatelé závodu a můžete si je nahrát do map. Budete je tak mít celou dobu uložené v telefonu. Trasy jsou ale perfektně značené výraznými šipkami na zemi, páskami na stromech, v noci světelnými tyčkami. Tam kde je křižovatka, tak stáli lidi z pořadatelského týmu a běžce naváděli, kterým směrem mají pokračovat. Mně se za celou dobu, ani při denním ani nočním běhání nestalo, že bych někde zabloudila. Z týmu se nám zaběhli kousek běžci dvakrát, ale bylo to v noci a lesem, takže se to dalo snadno přehlédnout. Hned vás ale upozorní organizátoři nebo další běžci. Do map v telefonu jsem se nedívala ani jednou, nebylo vážně potřeba.
Můj druhý běh startoval o půl jedné z Hluboké. 10 km z větší části po rovince, s 300m stoupáním a lesem byl super. Byl to úplně můj první noční běh v životě a skvěle jsem si ho užila. Vzduch byl super, běhalo se mnohem líp než přes den a s čelovkou to šlo parádně. Na čelovce nešetřete, ty slabé nejsou moc vhodné na běhání. Neosvítí vám dostatečně cestu před vámi. Jestli budete chtít tip na tu mou, pište mi do komentáře. 
My se tak s druhou polovinou týmu, co startovali po mém nočním běhu, domluvili, aby nám ráno před startem posledního běžce z jejich auta dali včas vědět. Díky tomu jsme měli přehled, v kolik ráno musíme nejpozději vstát a vyrazit za nimi. Ono je to pak v celku nějakých 70 km jízdy autem, abychom se dostali na místo předání štafety. I když to bylo nejrychlejší vstávání, žádné líčení, extra česání, pomalé balení, stihli jsme to na čas.

Poslední běhání mi dalo zabrat. Nohy unavené, do toho první půlka trasy jen do velkého kopce. Několik částí trasy jsem si musela prostě vyšlápnout, ale nebyla jsem sama. Stejně ale byli i takový běžci, co běhají do kopců stejně rychle jako po rovince. Pořád nechápu. Tohle se taky musím jednou naučit. Druhá půlka byla ale pěkně z kopce a dohnala jsem čas, který jsem předtím ztratila. Byla jsem ve výsledku jen o minutu pomalejší.

Výsledek
Uběhli jsme to celé za nějakých 33 hod a 58 min. Neskutečné, že první nejrychlejší týmy to daly za nějakých 21 hodin. Já jsem s naším výsledkem byla spokojená. Z 306 startujících týmů jsme byli na 207. místě. Za mě super.
Co bylo ale nejlepší, byla celá ta atmosféra, že se může spojit 12 lidí a skvěle mezi sebou fungovat. Domluva po telefonech, řidiči, běžci samotní, dobré výkony všech, i těch, co tolik neběhají.  Krásná místa  a úseky, kterými běháte nebo jezdíte autem. Škoda jen, že nezbýval čas toho nafotit více. Vzájemně jsme se podporovali a fandili si. Naše auta čekala na běžce a dělala jim občerstvovací stanice, když byla ta největší vedra. Jako introverta mě překvapilo, že jsme si všichni suprově sedli od začátku, i když jsme se předtím skoro neznali. A hlavně byla sranda. Pořád i v těch nejtěžších chvílích. Nadchlo mě to tolik, že s klidně Vltava Run zaběhnu příště. Nebo v září běh z Valtic do Prahy, který je na stejném principu. Nejde nakonec ani tolik o to, jak dobří běžci jste, ale o to, že je to celé neopakovatelný zážitek. Pro mě teda byl a šla bych do toho hned.

Následky
V pondělí jsem s vzala volno, protože jsem dopředu nevěděla, v jakém stavu budu. Ale kupodivu, jsem měla jen unavené trochu svaly. Žádná svalová horečka, křeče nebo puchýře. Dokonce jsem už půlku dne běhala po městě v podpatkách a do večera se vlastně nezastavila. Ono je to asi lepší, když těm nohám necháte pohyb, jinak při sezení ztuhnou a bolí o to víc.
Navnadila jsem vás? Doufám, že aspoň trochu, protože Vlatava Run je závod opravdu pro všechny, i nesportovce, jako jsem já. Ptejte se na cokoliv, co vás k závodu ještě zajímá…

Přečtěte si více

Na kloboučkové vlně…

… se nese můj dnešní den 🙂 Koncem pracovního týdne přinesl příliv horkého a slunečného počasí várku nových objednávek na kloboučky. A tak využívám víkendového (věřím, že dočasného) ochlazení a usedám po naší včerejší trojité rodinné oslavě „trávit“ ke stroji 🙂



První dva kousky jsou na světě – modrobílá variace květů a proužků a černobílá klasika puntíků a novin.

Krásný zbytek neděle

A.

Přečtěte si více

Jo Malone London

Kdo sleduje svět vůní, asi mu neunikla poslední novinka. Světoznámé parfémy z dílny londýnského Jo Malone jsou konečně i u nás v Praze, a to přímo v Douglasu v Palladiu. Zatím jsou dostupné jen na této prodejně, tak se zajděte podívat. Nebo online, ale ne kompletní nabídka.
Čím jsou tyhle vůně jiné? Jsou prostě jedinečné, voní jako žádné jiné. Dají se vrstvit, takže si můžete namixovat svůj osobitý parfém přímo na těle. To mě hodně láká. Zatím jsem se zamilovala do vůně Wood Sage&Sea Salt, která v sobě míchá svěžest mořských vln a dřevité tóny. Dohromady neodolatelná kombinace, která vás neomrzí. Stejně jako ovocná Pomegranate Noir, která je plnější, má výraznější vůni po granátovém jablku, malinách a švestkách. Ideální na večer. A jedno na Jo Malone miluji nejvíc. Tyhle vůně vydrží extra dlouho. Mám doma vzorek na papírku už třetí den a pořád je plně cítit. Neuvěřitelné.
V nabídce kromě desítek parfémů najdete i menší balení do kabelky, nádherně voňavé svíčky, které vypadají skvěle i jako samotná dekorace. Mýdla, sprchové gely, tělové oleje, pro pány kolínskou vodu i vůně a oleje do bytu.
Já se do Jo Malone zamilovala hned napoprvé, třeba na tom budete stejně. Dejte mi vědět, až očucháte, která vůně vás očarovala 🙂

Přečtěte si více

V zahradě

Dnes sa s Vami chcem podeliť o môj nový objav vo svete online obchodov. Naše deti zbožňujú tieto milé papuče značky RAK.

Přečtěte si více