… dobře. Mimo jiné i o tom povídala paní doktorka Jana Čepová ve včerejším zajímavém rozhovoru s Lucií Výbornou na Radiožurnálu.
Lékárny nebyly na každém rohu ulice a tak přišlo chladné období a nachlazení, musely si naše babičky často vystačit se zdravým selským rozumem a tím, co jim poskytla zahrádka nebo co našly volně v přírodě.
Všechno jde sice kupředu, někdy ale nezaškodí i malé ohlédnutí zpátky. My to tak občas děláme a spoustu „babských rad“, které jsme si z našeho dětství s mužem vybavili, používáme i dnes 🙂
Nad prevenci není – snažíme se tak v průběhu celého roku otužovat. Třeba výlety do hor nebo pravidelné procházky v teplém i chladnějším počasí. Osobně v tomto ohledu vnímám velmi pozitivně i své časně ranní běžecké tréninky. Do terénu vybíhám i v tomto období pravidelně 4krát do týdne.
Kromě malé zdravotní indispozice během mého pobytu ve Francii, kterou z velké části přičítám kombinaci celodenního pobytu na venkovních představeních v teplotách kousek nad nulou a s malým odstupem času po sobě nasazených antibiotik kvůli zašitých ran po extrakci 3 zubů moudrosti, si na mě zatím žádný bacil (klepu na dřevo) nepřišel 🙂
Sama pravidelně každý den už téměř rok zařazuji do očisty těla i cca 2minutové otužování celého těla pod studenou sprchou. Mám radost, když zbytek rodiny sebere odvahu a občas to se mnou zkusí taky – u dětí úplně stačí i sprchování nožek do výšky lýtek či kolen .-)
Základ naší imunity ale leží v našich střevech. Před pár měsíci jsem tak pořídila keramickou nádobu na kvašení, ve které si připravujeme pravidelně každé 1 – 2 týdny vlastní kvašenou zeleninu.
Viki a já bychom se po ní mohly utlouct, muž ji toleruje a Jirka se (zatím) kroutí, když ji dostane na talíř. Ale k tomu, abychom ve svých střevech udrželi zdravou mikroflóru, by měla stačit pouhá jedná lžíce kvašené zeleniny denně. A to přeci zvládne úplně každý, i náš Jirka, který svou lžíci kvašené dobroty bere jako nutné medicínské zlo .-)
A když se i přesto objeví příznaky přicházející virózy – osvědčil se nám bylinkový čaj. Rádi při těchto případech sáhneme po heřmánku nebo šalvěji (na šalvěj nedáme dopustit při bolestech v krku, výrazně nám ale zkracuje i délku rýmy, nesmí se však užívat dlouhodobě).
S oblibou sáhnu v tomto období i po různých směsích bylin a šípku (kromě šípku např. bezový květ, lípa, mateřídouška, tymián, meduňka, máta, fenykl…). Některé máme i v „tekuté“ podobě jako bylinkové sirupy. Pokud mám diviznový květ, ráda z něj dělám výborný diviznový sirup proti kašli.
Ráda bych letos s dětmi vyzkoušela i pravidelné saunování ve vyhlášené podhorské finské sauničce v Komorní Lhotce. Myslím, že to pro nás všechny bude skvělý zážitek.
S jakou obranou a zbraněmi proti bacilům vyrážíte do „boje“ vy? .-)
Krásný den
A.