Při všem tom předvolebnímu tlaku vypínám výdobytky moderní doby a dávám si offline chvilku v obýváku. Mazlím se s  betonem (jo, vážně to jde, je dost jemný a fajn na dotek) a na sedačku hodím žluté polštáře, které mi na chvilku suplují slunce. Sníh konečně mizí, další betonové květináče tvrdnou ve formách a Ema si dává šlofíka. Ideál, ne?

Betonový květináč

Nebo taky váza na sušinky. Jestli máte doma Drátovec a radujete se, že nepotřebuje moc zalévat, tak vězte, že je nejspíš po něm. Ale to nevadí, protože si svou krásu zachová, jen se už nerozroste. Takže na skříni, kde není úplně příznivé světlo pro zelené živáčky, v betonové váze dělá fajn doplněk pro oko. Ty betony takhle dohromady tvoří vážně pěkný celek, jestli s výrobou váháte, tak neváhejte. 
Betonové květináče jsou přímo stvořené pro sukulenty

Vlastnoručně vyrobený stolek s novým černým podnožím

A radost, která mi přišla pro radost. Ručně dělané hrnečky. Ve světě, kde se pomalu vše mění za větší či menší obnos, mi zaslaný balíček „jen tak“ způsobil pusu dokořán a nevěřícné mrkání. I chtěla jsem udělat reciproční radost betonem, ale Blanka zvládá i beton. A jestli máte rádi DIY nápady, jděte se podívat na blog Moje milé radosti, je jich tam spousta.

Moc děkuji!