Zapálený obývák

aneb když se řekne HYGGE.


Co je Hygge? 

Že jste o něm neslyšeli? Třeba ho právě děláte. Fenomén, který k nám dorazil z Dánska (prý jsou Dánové nejšťastnějším národem, jak se to asi měří. Šťastnometrem?). V podstatě jde o užívání si maličkostí a nepředstavování si relaxace jako pasivního povalování. Jde hlavně o všechny ty krásné okamžiky, které se v běžném životě ztrácí a moc si je neuvědomujeme a tím pádem si je nevychutnáme pořádně.
S knížkou v ruce sama doma, se sklenkou Prosecca a přáteli, s kávou na zahradě, upocená po výšlapu, ale s dokonalým výhledem, s pohledem na spící děti, čaj s medem, chleba s máslem, kafe se šlehačkou, cukroví před Štědrým dnem…
Tak nečekejte na pohodu, ale prostě si ji udělejte. Doma nebo v práci. Na hodiny, na minuty. To je fuk. Prostě vypnout a užít si to. To co je teď.

Pro mě je to třeba ta příprava okolo. Nazdobit si to. I na malý okamžik. Vlastně jsem akorát tak stihla dopít kafe, které stejně vystydlo a trochu si oráchat čokoládový koláč v rozpouštějící se šlehačce. Ale bylo to perfektní! Ema se na chvilku zabavila u anglických písniček pro nejmenší (baby shark jede) a já měla svoje desetiminutové hygge. A taky uklízecí hygge, protože svíčky a betonové dekorace se neslučují se zvědavým batoletem. Jenže ta chvilka bez roztahaných hraček prostě za tu námahu stojí. Howgh.

Read More

Zapálený obývák

aneb když se řekne HYGGE.


Co je Hygge? 

Že jste o něm neslyšeli? Třeba ho právě děláte. Fenomén, který k nám dorazil z Dánska (prý jsou Dánové nejšťastnějším národem, jak se to asi měří. Šťastnometrem?). V podstatě jde o užívání si maličkostí a nepředstavování si relaxace jako pasivního povalování. Jde hlavně o všechny ty krásné okamžiky, které se v běžném životě ztrácí a moc si je neuvědomujeme a tím pádem si je nevychutnáme pořádně.
S knížkou v ruce sama doma, se sklenkou Prosecca a přáteli, s kávou na zahradě, upocená po výšlapu, ale s dokonalým výhledem, s pohledem na spící děti, čaj s medem, chleba s máslem, kafe se šlehačkou, cukroví před Štědrým dnem…
Tak nečekejte na pohodu, ale prostě si ji udělejte. Doma nebo v práci. Na hodiny, na minuty. To je fuk. Prostě vypnout a užít si to. To co je teď.

Pro mě je to třeba ta příprava okolo. Nazdobit si to. I na malý okamžik. Vlastně jsem akorát tak stihla dopít kafe, které stejně vystydlo a trochu si oráchat čokoládový koláč v rozpouštějící se šlehačce. Ale bylo to perfektní! Ema se na chvilku zabavila u anglických písniček pro nejmenší (baby shark jede) a já měla svoje desetiminutové hygge. A taky uklízecí hygge, protože svíčky a betonové dekorace se neslučují se zvědavým batoletem. Jenže ta chvilka bez roztahaných hraček prostě za tu námahu stojí. Howgh.

Read More

DIY lavice v jídelně


V jídelně trávíme asi nejvíc času. Když ji zrovna nefotím na blog, máme z ní i pracovnu (sláva pro dva jídelní stoly). Posedáváme v křesílkách, lovíme Emu zpod stolu, vyhrávám v žolíkách… Abychom nemuseli do obýváku, který je na druhé straně domu, ach ta lenost, vymysleli jsme si lavičku/lavici, na které by se dalo po obědě spočinout a poskytla místo i pro návštěvy.

Voilá: DIY lavice je na světě. Dlouhá přes dva metry s hloubkou 60 cm poskytuje fakt velkorysý prostor pro naše pracování i lenošení. A navíc dobře vypadá.
Aby se mohla předvést, ale nebyla zcela nahá, dostala obývákové textilie na půjčenou. A chlap si pochvaluje, že má bez polštářů spoustu místa na sedačce. Takže beru tipy na její oděv. Polstr po celé délce a velké polštáře? Fejkové ovčí kůže (jsme hodní ke zvířátkům) a pár polštářů?

Jestli se do výroby chcete pustit taky, stačí vám 8 metrů trámů (8×8 cm) a prkna na sedací část. Lavice nás vyšla i se spojovacím materiálem na cca 500 Kč. A to se vyplatí!

Read More

Nová betonová váza

Beton v interieru mě nepřestává nudit. Vymýšlím další a další využití. Od svícnů po květináče, stolky i náušnice. Poslední novinkou u nás doma je váza. Váza betonová, kulatá, která přes své baculaté křivky působí jemně a elegantně. Solitér, který zaujme.

Neumím včas měnit řezané květiny, většinou vyhazuji řezané sušiny. Ideální je v tomto směru Drátovec, to je ta stříbrná chocholka. Když vám pojde, zůstane stále krásný, hlavně v betonové váze. Vše v odstínech šedé, ideální do našeho šedého obýváku.

Často mi píšete, že o betonu už dlouho přemýšlíte. Kolik z vás už má vlastní betonové výrobky doma?

Read More

Hydrangea macrophylla / Hortenzie velkolistá

Že neexistuje krásná květina a dlouho kvetoucí rostlina do polostínu a mírného stínu? Omyl! Našla jsem krásnou a navíc vylepšenou verzi Hortenzie: macrophylla. Je vícebarevná (odrůda peppermint), kvete jak na dvouletých, tak i na nových výhonech, takže se nemusíte bát, že vám po mrazech nerozkvete a zase budete mít oči pro pláč.

Své čestné místo získala v našem relaxačním koutku s houpací sítí, který je hned vedle posezení a k dokonalosti mu chybí už jen barevné květy. Jenže on je převážně ve stínu, tak většina kvetoucích rostlin nepřichází v úvahu. Ale návštěva Hornbachu se vyplatila.

Hortenzie Peppermint je senzací s velkými, dvoubarevnými květy, kdy každý kvítek je v základu čistě bílý a každý plátek má uprostřed pruh jako mávnutí štětcem buď růžově purpurového odstínu, pokud ji pěstujete v zásadité zemi, nebo namodralého odstínu, pokud je v kyselé zemi. Kyselá půda pro modrou barvu by měla být v rozsahu pH 5,2 až 5,5 a pro dokyselení se přidává síran hlinitý. Zásaditá půda pro růžovější odstín je v rozsahu pH 6,0 až 6,2 a pro zvýraznění alkalicity se přidává mletý dolomitický vápenec. Mně je vcelku jedno, jakou bude mít barvu, bude to příští rok krásné překvapení.
Vzrůstem tato Hortenzie patří k menším, ideální k houpací síti.

Krásný tropický týden přeji.

Read More

Moje nová Ikea kytka

„Chceš něco v Ikee?“ ptá se máma.
„Chci. Ale neboj, jen kytku a květináč, nic víc.“
Taky být toho víc, do auta se to nevleze. I tak si myslím, že se mě rodina brzo přestane ptát, jestli tam náhodou něco nechci.

Tenhle kousek nese název Calathea orbifolia a je z velké Calatheí rodiny.

Calathea orbifolia

Ve své domovině Calathea tvoří hustý podrost ve stínu vysokých stromů deštných pralesů. Je to keříková rostlina s jednoduchými stonky, na nichž rostou široké listy v nejrůznějších kresbách.
Doma ji umístěte na světlé místo bez přímého slunečního záření. To přímo nesnáší. Pokud to nebudete respektovat, odmění se vám černými fleky na listech, které ji budou už navždy hyzdit.

Není pro sklerotiky 
Vyžaduje trochu více péče. Substrát nenechte nikdy vyschnout, ale pozor i na přelévání. To je rada, co. Takže často zalévat, ale jen trochou vody, ať si Kalatka pěkně lebedí ve vlhku, ale ne mokru. Pro její dobrou kondici potřebuje i často rosit listy. Pak se vám velmi ráda odmění nejkrásnějšími listy s výraznou kresbou. A že na ní můžou všichni oči nechat!

Jinak jsem v Ikee dokonce minulý týden byla. Při vychutnávání jejich dezertu jsem si ulomila zub a pak se jako vítr hnala dekoracemi až ke kytkám. Taková bída! Pokud tedy nechcete Pryšec za 1200, těch tam bylo dost.
Ale terakotových květináčů jsem si mohla vzít víc. Protože stojí za to. Jen ty hnědošedé květináče už nemají, kruci. Neprodáváte někdo prosím? 

Read More

Krása přírodních materiálů

Letos už máme za sebou první svatbu a první, ale přitom šestou nemoc. První příkrmy, první ovoce a první pád z dětského sedátka. Vše zvládá Ema s grácií sobě vlastní. Už teď je mi jasné, že to nebude žádná ostýchavá cíťa, ale řádný dobrodruh. Poprvé jsem pověsila bambusovou roletu a dala šanci proutěnému truhlíku. Spolu s vínem nám dávají na zahradě nádech středomoří. Teplotami určitě.

Roleta je dokonalá v tom, že má kotvičku, takže si můžete nastavit výšku dle libost. Pěkně si nechat od slunce prohřát kosti, ale obličej skrýt do příjemného stínu. A když vás budou okolo štvát, dá se roleta stáhnout až úplně dolů. Vytvoříte si vlastní dokonalou trucovnu. A ještě na čerstvém vzduchu.

Vyšperkovanou máme i zastávku u domu. Říkáme jí zastávka, ale původně to byla kovová konstrukce vyložená plexi. Asi aby jako obyvatelé nezmokli, než za 20 sekund odemknou dveře, nebo za 10 minut najdou klíče v tašce. Každopádně to byla ohavnost, po které nám zbyla jen ta konstrukce. Abych si to doladila podle sebe, odspodu se pne zimolez a nahoru přišel nový proutěný truhlík, který se dá skvěle zavěsit. A vůbec to nevypadá zle, vlastně to vypadá to fakt super, protože je truhlík hned u lavičky, navozuje to sedícím pocit soukromého arboreta – s přihmouřeným zrakem.

Roleta i truhlík jsou z eshopu Vingo. Zálusk si ještě dělám na jejich nový kulatý puf, který by se nám hodil na terasu.
Teď už přeji krásné prázdninové dny a brzy zase tu, s ukázkou nových zahradních přírůstků.

Read More

Moje chvilka / blogerské Vánoce

Volejte třikrát sláva, mám tu příspěvek s vlastní výměnou. Moje druhá výměna padla na blogerku Aničku (tu její zahradu snad ani netřeba představovat) a já netrpělivě a s nadšením očekávala balíček. A dorazil pěkně naducaný polštář, který láká s holubicí k mírovému odpočinku. A co vám budu povídat. Trefila se dokonale. K narozeninám mi totiž přistály na terasu tyhle parádní polohovací židle. Vesmír mi to zase všechno parádně naservíroval.

A teď na řadu přichází ta moje chvilka. Pěkně ráno, kolem sedmé, si v příjemném stínu vypít meltu a pochutnat na čokodortu. Takové potřebné maličkosti. Sledovat kvetoucí zahradu, kterou si prostřednictvím internetového zahradnictví vytváříme sami. Ono se to nezdá jako věda, ale na konci příspěvku vám dám fotku před. Prostě aneb jak holka z paneláku k zahradě přišla.

Původní stav:

A nyní

A i když si kolikrát řeknu, že máme hotovo… S domem a zahradou asi nebude hotovo nikdy.

Read More

Registrace

Vyberte seznam(y):

Buďte s námi