Autor: Martina Kopecká

Nedávno jsem četla rozhovor s J. Duškem o penězích. O představě peněz. Když je máte, je to vlastně velmi snadné. Prostě je vyměníte za zboží. Leckdy za zboží, které doopravdy nepotřebujete. Pouze je chcete, třeba proto, že ho má někdo jiný. Ale když je nemáte, otevírá se vám skvělá příležitost. Jednak udělat rozdíl mezí tím co potřebuji, co chci, co by byla zbytečnost. Ale taky mnoho věcí si prostě vyrobit sami. Má neustálá potřeba květináčů nás přivedla na myšlenku zkusit betonový květináč. Pak betonové mísy, betonové šperky. A věřte, že pocit z hotového výrobku je kolikrát lepší než když vám přijde hotový produkt v krabici.

Nebo se mi vždycky líbila skříň s patinou ve francouzském stylu. Ale ty ceny. Tak jsem za 50 Kč! koupila na aukru skříň, společně jsme ji obrousili, natřeli a napatinovali. Hotovo dvacet. A máme z ní fakt radost. Baví mě to vymýšlení jak se vyhnout drahým nákupům a společnými silami si to vyrobit doma. Třeba jako naše konferenční stolky. Návod na konferenční stolky najdete zde

Proto mi článek s J. Duškem přišel vhod, část je tu:

Peníze vznikly tak, že jsem napsal papír, na kterém jsem potvrdil, že vám za něco dlužím třeba kilo zlata. Vy jste tenhle papír vzala, šla do záložny a oni vám za něj dali to kilo zlata. Tím pádem byl ten dluh, který vám vznikl, krytý jasně stanoveným váhovým množstvím konkrétního drahého kovu. Dneska je jakoby krytý jiným dluhem. Je za ním nic. Dluh kryje dluh a takový systém může fungovat jen tehdy, když mu všichni věří. Jakmile v tento systém lidé věřit přestanou a rozkolísává se, začne se sesypávat zevnitř. Přesně toho jsme všichni právě
svědkem, říká se tomu světová finanční krize. Jde o psychickou záležitost. Kdyby to tak bylo, tak člověk nemá motivaci pracovat.

Proč?
Protože přece lidé chodí do práce, aby ty peníze vydělali. To je právě jedna z nejsilnějších domněnek. Jakmile budou chodit do práce, aby vydělali peníze, tak jsou na cestě do pekla. Jakmile děláte něco ABY, tak už neděláte to, co děláte, ale děláte to ABY. Pak už to neděláte proto, že vás to baví, máte to ráda a naplňuje vás to, a peníze, které jsou s tím spojené, jsou jenom ta hra. Když to děláte jen proto, abyste vydělala peníze, tak jste v té známé pohádce o čertovi.
Musíte přece někde bydlet a nějak platit složenky, ne?
Tahle planeta je postavená na tom, že tu všechno je. Člověk se narodí a planeta má pro něj všechno kompletně připravené. Ví to každé zvíře a každý hmyz. Ti nepotřebují peníze -na co? Normálně žijou. To my lidi hrajeme virtuální hru, že si všechno musíme koupit.

Jak podle vás můžou každodenní lidé vypadnout z té hry?
Nemusí z ní vypadnout. Stačí, když si uvědomí, že to není život, ale hra. Stačí si uvědomit, že ve skutečnosti nemůžou nikdy nic vlastnit. Je to jen dohoda mezi lidmi. V okamžiku smrti je to zřejmé. Nic si s sebou nevezmeme. Spousta lidí se trápí kvůli penězům, protože jsou skrze svou osobní důležitost vtaženi do té nemilosrdné hry. Banky by měly být trestané za to, co lidem dělají, jak je uvrhávají do úvěrů a hypoték, zatajují jim body ze smluv.
Celý článek: http://www.suenee.cz/jaroslav-dusek-falesne-domenky/

Tak se bavte, je to jen hra.