Ach jo,
uchýlila jsem se mimo svoji krásnou a útulnou komfortní zónu a splnila si sen. No jo, někdy to nejde ruku v ruce, někdy je ta růžová cestička na míle vzdálená představám. A někdy je potřeba spousty času, aby nápad uzrál a vy vyzráli ho zrealizovat. True story, bro.

Betonový shop jsem chtěla od prvního květináče, který byl teda pořádný kousek a když se dívám na fotky tak se směju a stydím zároveň. Ale konečně se moje blíženecké nadšení pro všechno trochu usadilo a beton mě drží 4 rokem. Mezitím jsem si vyzkoušela decoupage, renovace nábytku, jak na patinu, jak vyrobit šumivé bomby do koupele, i mýdla jsem vyráběla, a to nepočítám spoustu věcí, které jsem si nakoupila a nikdy je nepoužila na mé ostatní nápady.

To je on. Náš první velikán. Zbraň hromadného ničení.

A protože si pár z vás o beton napsalo, líbil se vám, rozhodla jsem se do toho vážně šlápnout. Nebudu si přece betonovat do šuplíku. Konečně jsou mé betonové děti dokonalé, hladké, tenké, fakt jako propracované. Navíc jsem o betonovém shopu mluvila tak dlouho, že by bylo fakt trapné ho už nemít.

Jeden z vašich nejoblíbenějších 

Takže opona padá, tam tadadá

Jste srdečně zváni.