Opravený rybník v Černíči poblíž Telče přilákal desítky ptačích druhů, k hnízdění si lokalitu vybral i jeden pár jeřábů popelavých. Je to první zaznamenaný případ úspěšného hnízdění těchto majestátních ptáků v kraji Vysočina. Kromě jeřábů na rybníku hnízdí desítky dalších ptačích druhů.

Rybník se v minulých letech opravoval, v okolí vznikly nové tůně a upravil se ostrov. To vytvořilo ptákům optimální podmínky s dostatkem úkrytů i potravy. Rybník, který je zároveň i přírodní památkou, spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Ta byla také investorem opravy.

Kromě jeřábů pobývají v lokalitě desítky dalších ptačích druhů. „Jeřábi si pro zahnízdění vybrali to správné místo. Po opravách jsou totiž v okolí Černíče pro řadu druhů ptáků výborné podmínky. Jeřábi si rybník obhlíželi už vloni, ale až letos jsme ale pozorovali rodičovský pár, jak vodí dvě mláďata,“ sdělil šéf Správy Chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy Václav Hlaváč.

Poprvé v České republice v novodobé historii zahnízdil v 80. letech minulého století na Českolipsku, nyní se odhaduje, že u nás může hnízdit několik desítek párů.

Jeřáb popelavý

Jeřáb popelavý je velký pták o výšce cca 120 cm s převažujícím šedým zbarvením. Hlava je černá s postraním širokým bílým pruhem a červenou skvrnou na téměř holém temeni.
Nápadné jsou šedočerné prodloužené loketní letky tvořící jakýsi nepravý ozdobný ocas, ruční letky jsou černé. Zobák je světlý, nohy téměř černé, duhovka červená. Mláďata jsou hnědá se světlejší hlavou, ve druhém roce života se dají ještě odlišit od dospělých podle méně výraznéhovybarvení.
V letu připomíná nataženým krkem čápa, je však s rozpětím křídel 2 – 2,5 m o něco větší.
Váha jeřábů se pohybuje podle kondice v rozmezí 4,5 – 6 kg.

Jeřáb popelavý tvoří pevný pár na celý život. Mnohé páry spolu stráví přinejmenším několik let a každoročně se vracejí zpět na stejná hnízdiště, kde vyvedli mladé v minulých letech. Při toku hlasitě troubí a předvádí charakteristický tanec, tvořený úklony a výskoky do výšky. Samice snáší dvě vejce, která pak střídavě oba rodiče zahřívají po dobu 28 -30 dní. Mláďata se líhnou v intervalu několika hodin až 2 dnů a 1–2 dny poté hnízdo opouštějí a rodiče je vodí po okolí. Zpočátku se zdržují pouze v blízkém okolí hnízda ve skrytu vysoké vegetace, od stáří 30 dnů je rodiče začínají vodit na místa vzdálená 1–2 km. Vzletnosti dosahují ve věku 60 dnů, ale i poté se drží s rodiči pohromadě. Pohlavně dospívají ve věku 5–6 let.
V potravě jeřábů převažují zelené části rostlin, plody a semena. V nevelkém množství je zastoupená také živočišná strava, tvořená hmyzem, měkkýši, červy a drobnými obratlovci, včetně obojživelníků, plazů, hlodavců a vajec i mláďat ptáků. Při tahu hledá potravu hlavně na polích.


Zdroj: ochranaprirody.cz, úvodní foto Václav Hlaváč, AOPK ČR
Wikipedie, pixabay