jak už jsem psala, nechtěly jsme s kamarádkou jezdit moc daleko, jelo se na pár dnů, hlavně, aby tam bylo to moře. Místo jsme vybraly podle ubytování, které se nám líbilo, v městečku Mošćenička Draga … 






… městečko je dělané pro turisty. Obchod i tržiště slušně zásobené, zmrzlin několik stánků, pizzerie, kavárny a restaurace podél promenády a to nám na ten necelý týden stačilo - na pizzu jsme zašli před odjezdem … 









… pláž, na kterou jsme chodili, kde hlava na hlavě nebyla



… a hezký malý útulný domeček, ve kterém jsme bydleli …


… s terasou ...


… venkovním posezením …


… stylovými okenicemi …


… výhledem na moře …



… který měl jednu jedinou, za to velikou vadu. Byl u hodně rušné cesty, která na fotkách z airbnb nebyla vidět. Bertík to místo ukazuje. Cesta je schovaná mezi stromy. Ta co směřuje na Pulu. Zhruba do dvou do rána a pak znova od šesti je hodně hlučná. Bylo to nečekané "překvapení". Škoda, protože se mi tam jinak moc líbilo. Na pláž pomalou procházkou asi 15 minut, vybavenost i cena přiměřená, klimatizace fungovala (zapínaly jsme ji když jsme tam nebyli, aby jsme vychladily dům), čisto atd.atd. ...


… z celých letošních prázdnin mám zatím jenom skvělé pocity a to netvrdím, že vše bylo zalité sluncem. Byly i situace, které při větším množství lidí bývají - to myslím Alpy a skloubit 7 lidí (4 ks puberťáků, manžel, Bertík a já 😁 - neskloubitelná kombinace, ale nějak se to za ty roky utřepalo), pak nějaká občasná nedorozumění s Markem - mezi námi to asi jiné nebude 😂 No a moře? Všude je něco, že? Hlavní je, že jsme si to užili. Bertík byl ještě předposlední týden prázdnin na příměstském sportovním táboře, já jsem chodila do práce a ani nevím jak a začala nám škola. První den jsem nefotila. Bylo zataženo, pršelo, ale jinak zahájení ve škole bylo skvělé - celá škola v tělocvičně, byli nám představeni všichni učitelé, zazpívali jsme si dvě písničky a hlavně přivítali prvňáčky. Naši druháci už dělali blbiny, protože to se může …


druhý den si měli děti namalovat co mají rádi a obrázek nalepili na svou skříňku. Hledala jsem namalovaný trolejbus a ejhle, ona tramvaj a kopec Mölltaler Gletcher (psala jsem o něm tady) - teda "lanovka", která k němu v tunelu jezdí …


… a protože jsem to dříve nestihla, přeji všem školákům i neškolákům krásný celý letošní školní rok a to je vlastně pomyslná tečka za prázdninami a létem …

Danka