Slovo rekultivace je v Ústeckém kraji ohýbané ve všech pádech. V některých místech je přítomnost rekultivovaných ploch více než zřejmá, u některých ploch byste vůbec netušili, že zde ještě před pár lety existoval velký důl. O co se tedy konkrétně jedná? Rekultivací se rozumí zahlazení nežádoucích zásahů člověka do krajiny. Nejčastěji se setkáváme s rekultivací území postižené těžbou nerostných surovin. Výsledkem rekultivace pak vznikají nové plochy, které lze využít k rekreaci. No ne, kam se nejraději jezdíte svlažit, když je v létě velké teplo? Možná tomu neuvěříte, ale na místní rekultivace. Jezero Barbora v Oldřichově u Teplic je uměle vytvořené jezero, které určitě každý alespoň jednou navštívil. Jezero disponuje čistou vodou, travnatými plážemi a příjemnou atmosférou s výhledem na Krušné hory. V minulosti se zde těžilo hlubinným způsobem v dole Barbora, v roce 1957 na samém místě vznikl stejnojmenný povrchový důl. Zbytková jáma o rozloze 70 ha byla zatopena důlní vodou a později doplněna samovolně přivedením vody z nedalekého potoka Bouřlivce. V zimě hostí nadšené otužilce, v létě se sem jezdí zchladit lidé z celého regionu. Plocha je využívána windsurfery a sportovními potápěči. Jezero Milada, o něco málo menší, než je známé Máchovo jezero, patří mezi rekultivované plochy Ústeckého kraje sloužící v dnešní době k rekreaci. Dříve Chabařovické jezero bylo vytvořeno v těžební jámě hnědouhelného lomu Chabařovice v místě bývalých obcí Lochočice, Otovice, Tuchomyšl, Zalužany a Vyklice. Těžařská činnost byla zakončena již v roce 1997, a to i přes zbývající zásoby kvalitního hnědého uhlí. Po zakrytí uhelné vrstvy, náležitém upravení břehů i okolního terénu a ucpání všech starých štol začalo 15. června 2001 napouštění jezera. Otevření jezera bylo plánováno o 11 let později, veřejnosti však byla Milada zpřístupněna až v květnu roku 2015. V letních měsících sem nemusíte zavítat jen za osvěžením, projít si můžete naučnou stezku, která vás seznámí s historií těžby uhlí. Naučná stezka začíná v Chabařovicích na Husově náměstí, pokračuje kolem hřbitova lipovou alejí k zasypané těžební jámě „Černé Máry“, kde se před vámi otevře pohled na jezero a v pozadí České středohoří.  Můžete pokračovat na druhé vyhlídkové místo na obslužné komunikaci severního svahu, anebo se vydat k bývalé ocelárně v Chabařovicích. Projdete-li celou trasu, vrátíte se opět do Chabařovic. Trasa má takto 3,9 km, je tedy vhodná pro všechny věkové kategorie. Trasu je možné prodloužit a sejít na cyklostezku s označením 3009. Krajina, ve které je cyklotrasa vedena, vznikla uměle, z výsypek odvážených z dolu. Byly vytvořeny kopce a návrší, a současný stav tak byl vymodelován člověkem. Návštěvník má ojedinělou příležitost projet se po krajině, která nevznikla sama, ale byla navržena a vytvořena lidskou rukou. Svým profilem je cyklotrasa vhodná pro rodiny s dětmi, nicméně trasu ocení i zdatní cyklisté.  Z tras se naskýtá nový, často neznámý pohled na Krušné hory i s městy v podhůří. Nejmladší rekultivací s pestrým sportovním vyžitím je oblíbené jezero Most. Jezero Most se nachází v místě bývalého královského města Most. „Starý Most“ musel ustoupit těžbě uhlí, město bylo v letech 1965 až 1987 zbouráno a obyvatelé vystěhováni do panelových domů. Těžba v hnědouhelném dole, kvůli kterému tzv. starý Most doslova zmizel z mapy, byla zakončena v roce 1999. Následně probíhala rekultivace krajiny včetně napouštění Mosteckého jezera z řeky Ohře, to trvalo zhruba 6 let. Slavnostní otevření Mosteckého jezera bylo ale až 12. září 2020, ovšem vlivem koronavirové krize se toto otevření obešlo bez doprovodného programu. Mostecké jezero lemuje necelých 10Km dlouhá zpevněná trasa. Využít ji mohou jak cyklisti, tak i běžci, je ale vhodná i pro inline brusle. V zimě, když napadne pořádná vrstva sněhu, je možné celou trasu sjet i na běžkách. Jezero disponuje kamenitou pláží s čistě průhlednou vodou. V zimě je jezero rájem otužilců. V termínu 26. 7. – 11. 8. 2024 se zde můžeme těšit na Olympijský festival v rámci letních olympijských her v Paříži.  V budoucnu je v rámci další rekultivace v plánu vznik nového jezera zatopením části dolu ČSA. V rámci velkého projektu Greenmine má vzniknout Komořanské jezero a tzv. Nové Komořany. Projekt slibuje možnost rekreace a volnočasového vyžití. Nové možnosti pro rekreaci a turismus vzniknou v návaznosti na jezero. Rozsáhlá vodní plocha bude vhodná pro řadu vodních sportů. Okolí jezera nabídne síť cyklotras, které se napojí na regionální cyklostezky. Ačkoliv je Ústecký kraj poskvrněn těžbou, z článku se můžeme přesvědčit, že navracet krajinu do něčeho funkčního se těžařům opravdu daří. Zdroj obrázku: pixabay.com